Region se stále více zaměřuje na výzkumné aktivity na několika vysokých školách, ve vědeckovýzkumných centrech a technologických parcích. Další areály budou vyrůstat. V rámci Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava bude vybudováno středisko excelence v oblasti IT, které bude představovat v České republice největší koncentraci výzkumného potenciálu v oblasti informatiky a výpočetní techniky, přibližuje mluvčí kraje Šárka Vlčková. Další potenciál tvoří existence Moravskoslezského strojírenského klastru a dalších klastrů, které zvyšují konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. V kraji sídlí řada významných investorů, například automobilky Tatra a jihokorejská Hyundai, což zvedá úroveň tamního průmyslu.
„Moravskoslezský kraj patří produktivitou práce na první až druhé místo v rámci ČR, je to region s technicky zručným obyvatelstvem a nejvyšší hustotou obyvatelstva v rámci České republiky,“ tvrdí mluvčí. Další výhodou tohoto regionu je podle ní poloha blízko hranic s Polskem a Slovenskem a také slušná dopravní dostupnost díky vysoké hustotě infrastruktury.
#####Nové kanceláře opět rostou
Proti původním plánům bude objekt místo 90 metrů vysoký jen 50 metrů. Kolem budovy bude výrazné zastoupení zeleně i vodní plochy. Naproti tomu realitní skupina RPG Real Estate zatím nezahájí stavbu projektu Jindřich Plaza - komplexu kanceláří, obchodů s hotelem v centru Ostravy s předpokládanými investicemi přesahujícími tři miliardy korun. Firma projekt zastavila v roce 2008 v době vypuknutí recese a začne stavět pouze v případě, že bude mít dopředu podepsanou smlouvu se stálým nájemcem kancelářské budovy. Objekt má přinést 37,5 tisíce metrů čtverečních kanceláří a tři tisíce metrů čtverečních obchodů. Počítá s wellness centrem, restaurací, hotelem se 175 pokoji, konferenčními prostory a 640 parkovacími místy.
#####Průmyslové zóny se rozšiřují
V kraji se již nachází také 20 průmyslových zón, přičemž průměrná obsazenost se pohybuje kolem 74 procent. Mezi nejúspěšnější patří zóna v Karviné-Novém Poli a Kopřivnici, kde se usadilo největší množství investorů. „V jednání jsou další plochy, které je v plánu připravit pro potenciální investory,“ dodává Vlčková. Například chybějící zónu pro lehký průmysl začne v Ostravě-Hrušově město budovat pravděpodobně po roce 2014. Na 40 hektarech nedaleko dálnice, zasažených povodněmi v roce 1997, najdou uplatnění malé a střední firmy. Nejprve je ale nutné areál připravit pro výstavbu, včetně jeho odvodnění, což si do roku 2014 vyžádá zhruba dvě miliardy korun. V budoucnu by zde mohlo nalézt práci kolem dvou tisíc lidí.
„Chtěli bychom v Hrušově vybudovat i inkubátor pro začínající řemeslníky a malé podnikatele,“ uvádí ostravský primátor Petr Kajnar. Město zatím zpracovalo dokumentaci pro posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a během letošního roku dokončí vše potřebné pro získání stavebního povolení. Začátkem roku 2012 by měla začít sanace areálu, na konci roku 2014 by měla být plocha připravena k budování infrastruktury pro budoucí průmyslovou zónu. Na území bude nutné vybudovat trafostanici, aby zóně nechyběla elektřina, podobně jako je tomu ve stávající průmyslové zóně Hrabová. Město počítá se získáním dotace 1,5 miliardy korun, kterou mu přislíbila komise Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Zbývajících 500 milionů korun ale zatím v městském rozpočtu není. „Lze je získat například prodejem pozemků,“ naznačuje primátor.
#####Silnice až na Slovensko
V Moravskoslezském kraji se začne budovat také několik důležitých silničních tahů. Například stavba další části silnice I/11 směřující na Slovensko, která má odvést hustou kamionovou dopravu z obcí na Třinecku, má odstartovat v příštím roce. Podle starosty Bystřice Ladislava Olšara se vykupují pozemky, kvůli stavbě se bude muset zbourat 11 rodinných domků. Zajistit se ale musí financování. „Zbývá nám přesvědčit poslance, aby schválili nějakou částku na zahájení stavby části úseku Oldřichovice-Bystřice,“ upozorňuje starosta. Trasa je dlouhá 4,5 kilometru a stavební náklady činí asi 2,9 miliardy korun. Na zahájení staveb by stačilo 50 milionů korun, naplno by se stavělo v roce 2013. Politici podle starosty v minulosti slibovali, že nová silnice na Slovensko bude hotová do roku 2012. Deklarovali to v souvislosti s výstavbou nošovické automobilky Hyundai a jejího propojení se sesterským závodem Kia u Žiliny.
„Myslím, že budeme spokojeni, když naše část silnice na Slovensko bude hotová do roku 2015, celá se podle mě stihne nejdříve v roce 2020,“ odhaduje Olšar. V Novém Jičíně zase letos postaví z evropských dotací dva nové mosty a zrekonstruují jednu lávku. Nahradí tak stavby, které před dvěma roky zničily povodně. Deset milionů korun na to schválila Regionální rada Moravskoslezsko, která rozděluje peníze z EU. Zato stát nepočítá pro příští rok s žádnými penězi nebo jen minimálními výdaji na výstavbu nové silnice z Opavy do Ostravy. Kvůli hustému provozu je přitom silnice mezi Ostravou a Opavou jedna z nejnebezpečnějších v Moravskoslezském kraji.
„V minulosti byla výstavba důležité silnice stažena z operačního programu doprava, další ránu jí dal loni bývalý ministr dopravy Bárta, který ji zastavil. Současný návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury jí může definitivně zlomit vaz,“ varuje tajemník Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 Martin Dostál. Do stavby silnice je ještě potřeba investovat přibližně 3,7 miliardy korun z celkových 4,7 miliardy. Současný návrh výdajů počítá s dokončením silnice v srpnu 2015, přitom podle původního harmonogramu měla být dokončena v příštím roce. Otázkou navíc je, zda i nový termín je opravdu konečným.
