Aby si řidiči nezničili auto, musejí perfektně zvládat své řidičské schopnosti. Na tolik děr, které se na silnicích v Brně a okolí po tuhé zimě objevily, už nestačí jen silný žaludek, ale i silný podvozek.
Podle odborníků za katastrofální stav silnic mohou silničáři, kteří místo velkých oprav pouze flikují díry. „Jen co se trochu oteplilo, už zasypávají díry nějakou směsí. V noci ale ještě mrzne, takže je to zbytečná práce. Led totiž záplaty roztrhá,“ zlobí se například řidič dodávky Jaromír Kalda z Brna.
Na souvislé opravy nejsou peníze. Ani nebudou. „Rozpočet jsme museli výrazně zmenšit,“ potvrzuje ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Přitakává mu i provozní ředitel Brněnských komunikací Leoš Chasák. „Po abnormálně kruté zimě zažádáme o zvýšení dotací. V opačném případě omezíme údržbu silnic,“ doplňuje Chasák.
Flikování vyčítají silničářům hlavně dopravní inženýři. „Kraji chybí v rozpočtu na opravy silnic obrovské množství peněz. Když se nějaké přece jenom najdou, proinvestují se v tom nejhorším období. Na podzim. Letos tomu nebylo jinak. Práce na silnicích se dělaly těsně před velkými mrazy a sněžením,“ tvrdí Jan Kudrna z Ústavu pozemních komunikací při Vysokém učení technickém v Brně.
Nejpalčivější problém je podle něj v tom, že práce silničářů je nesystémová. Všechno se dělá ve spěchu, navíc z nekvalitních materiálů, které dlouho nevydrží. Opravy tak vyjdou silničáře draho. „Je to stejné, jako by hospodáři teklo do chalupy a on by jen vyměňoval na střeše tašky, natíral rýny a občas něco podložil fólií. Kdyby opravil celou střechu z gruntu, stálo by ho to sice spoustu peněz, ale měl by na druhou stranu dlouho klid,“ vysvětluje Kudrna.
Taková „nová střecha” pro brněnské silnice je ale v nedohlednu. „Silničáři by museli zaplatit každý rok trojnásobné množství peněz po dobu následujících minimálně šest let. Teprve pak by měli pokoj. Jenže politikům se do toho nechce. Mají zavedený řád, který nechtějí měnit. Peníze tak vlastně prohospodaří a ani je to nebolí,“ upozorňuje Kudrna.
Na VUT v Brně už několik let pracují na technologii, která by mohla nahradit asfalt. Jedná se o takzvaný gumoasfalt, který se vyrábí ze starých pneumatik. Je sice dražší než normální asfalt, ale daleko trvanlivější.
„Jen pro srovnání – asfalt teče jako smetana, gumoasfalt jako krupičná kaše. Co drží líp pohromadě? Navíc se v něm ztrácí zvuk, takže nahrazuje protihlukové stěny u dálnic a rychlostních silnic,“ uzavírá Kudrna.
Gumoasfalt ale zatím silničáři na jihu Moravy nijak nepreferují. Silnic s takovým povrchem je totiž v kraji jen pár desítek kilometrů z celkových bezmála čtyř tisíc.
