Šimeček: Mohl jsem být šaškem, já chtěl ale něco prosadit | E15.cz

Šimeček: Mohl jsem být šaškem, já chtěl ale něco prosadit

Bývalý starosta Hodonína Lubor Šimeček nechápe, proč musel z čela radnice odejít. Sedmičce řekl, že šlo o spiknutí.

Pro jedny je symbolem rozvoje města. Pro druhé mužem, který si navždy ponese stigma korupce. Lubor Šimeček. Bývalý starosta Hodonína, lékař a v neposlední řadě hokejový fanoušek. Jako vůbec první starosta v historii Hodonína nedokončil svůj řádný mandát. Kvůli kompromitující nahrávce se zástupcem firmy Patria Verde, která usilovala o výstavbu fotovoltaické elektrárny. Chybu nepřiznal. Stojí si za tím, že šlo o spiknutí.

„Nikdy na mě nikdo nepodal trestní oznámení. Naopak já se bránil trestním oznámením. Je to absurdní. Obviňují mě, že jsem vzal úplatek od firmy, která nezvítězila v řádném výběrovém řízení. Za co jsem ho potom vzal?“ ptá se Šimeček, který je dnes opozičním zastupitelem.

Tušíte, kdo stojí za vznikem nahrávky?
Dokonce to vím, ale nemohu to nijak dokázat, takže žádná jména neprozradím. Ale mrzí mě, že kolem toho případu se točí lidé, kterým jsem v minulosti velice pomohl. Nestali by se tím, čím byli a jsou.

V nahrávce mimo jiné mluvíte o tom, že výběrové řízení je firmě Patria Verde „šité na míru“. To přece není standardní rozhovor starosty se zástupcem firmy.
Takových rozhovorů má řada mých bývalých kolegů několik týdně. Tak to ale v podstatě bylo. Podmínky ale nastavilo vedení města a rada dávno před tímto rozhovorem, a v ten okamžik já jsem věděl, že i oni jsou podle toho, co uváděli, schopni je splnit. Ale zároveň jsem jim říkal, že pokud chtějí vyhrát, tak jedině s nejvýhodnější nabídkou pro město. Stejně jsem to říkal i jiným firmám. Nemyslel jsem to nijak zle. Vždycky jsem jim neopomněl připomenout, že to výběrové řízení musí vyhrát poctivě. Jinak já osobně jsem podmínky výběrového řízení nenavrhoval. Podmínky navrhla tehdejší místostarostka Zuzana Domesová a připravovali je zaměstnanci, kteří spadali pod další místostarostku Matějkovou.

Ale v nahrávce, která vás následně stála křeslo starosty a post v ODS, se nic takového neobjevilo.
Ty nahrávky jsou poskládané minimálně ze dvou, možná tří úseků rozhovoru. Údajně to bylo natočené na obyčejný pásek. Vlastně nevím, proč jsem si toho nevšiml, teprve poté to někdo v laboratoři převedl do digitální podoby.

Stále trváte na tom, že nahrávka je upravená tak, aby vás poškodila?
Kdo tvrdí, že ne, tak lže. To, že je autentická, jsem nikdy nepopřel. A že jsem mluvil o tom, že jim je výběrové řízení šité na míru, byla pravda.

V rozhovoru jste hovořil také o tom, že byste uvítal „podílové vlastnictví“? Jak jste to myslel?
Tak to bylo vytržené z kontextu. Bavili jsme se totiž o tom, že Patria Verde převezme koňský areál, kde jsem měl peníze. Že by vytvořili akciovou společnost, a jelikož jsem tam měl dost svých prostředků, tak se mě ptali, jestli chci peníze, anebo akcie.

Jaké vámi poprvé cloumaly pocity, když jste se dozvěděl, že existuje nahrávka, která by vás mohla zdiskreditovat?
Ti, kteří nahrávku vytvořili, mě začali vydírat, chtěli opakovat výběrové řízení.

Vydírat?
Já jsem to tak cítil. Nemohl jsem to ale prokázat. Senátorka Venhodová ji přinesla na městskou radu ODS a řekla, že jí tu nahrávku někdo dal. A ten dotyčný prý tvrdil, že pokud se okamžitě nestáhnu z politického života, tak ji poskytne novinářům.

A vy věříte její verzi? Ne, nevěřím. Myslíte, že se na politický vrchol někdy ještě vrátíte?
Věřím, že ano, jestli se tedy v komunální politice dá hovořit o politickém vrcholu. Nejsem člověk, který by utíkal z boje, od rozdělané práce. Ale vůbec mě mrzí, že jsem musel odejít. Nikdy jsem neslyšel argumenty, proč tomu tak bylo.

Možná panují pochyby ohledně vaší důvěryhodnosti. Třeba i kvůli vašemu přátelství s Miroslavem Fraisem, bývalým šéfem zoo, jehož vyšetřuje policie.
S Mirkem se přátelila spousta lidí včetně hodonínských politických špiček, a teď si do něj každý kopne. Já si ho vážím za jeho práci a nadšení pro hodonínskou zoo, která by bez něj nebyla tam, kde je. Tím neříkám, že jsem vždy souhlasil s tím, co a jak dělá. Přece pro to, že je to názor davu, se od něj nebudu odvracet. To dělají krysy. Počkám si na výsledky vyšetřování a pak budu soudit. Přátelství je silné slovo, ale zkrátka se dlouho dobu známe. Máme i společného koníčka, myslivost. V posledních letech, když jsem byl na radnici, tak jsme k sobě měli blíž. Občas jsme spolu šli na nějaké lovecké akce.

Věděl jste už tenkrát, že má problémy, kvůli kterým se o něj může zajímat policie? Ne, nevěděl. Když jsem přišel na radnici, tak mí předchůdci věděli, že Mirek je zapálený pro zoo, ale že si nedělá starosti s věcmi, které musí mít každý manažer v pořádku.

Dobrá, ale v podstatě jako jeho nadřízený jste na něj mohl  zatlačit. Nebyl jsem úplně jeho nadřízený. Všichni jsme ho několikrát tlačili, aby měl věci v pořádku. Aby si našel nějakého kvalitního účetního. To byly prostě rutinní záležitosti, které by účetní za týden zvládl.

Od jeho podpory vás neodradila ani nahrávka, ve které vyhrožuje zoologovi Hyjánkovi, že si na něj zavolá nájemné vrahy? Od jaké podpory? Já se jenom nepřidávám k davu, který ho chce lynčovat. Určitě chodíte mezi kamarády do hospody, občas se toho u piva namluví. Domnívám se, že dělal jen ramena, v té době už byl hodně psychicky na dně, byla to podle mě jen póza, aby nevypadal jako slaboch.

Nikdy by tedy nic takového neudělal? Myslím, že ne.

Je komunální politika špinavější, než jste si myslel? Ale to zase ne. Každý, kdo se v ní pohybuje, ví, že se tam nehraje v rukavičkách. Že se často používají fauly. Já jsem se je ale snažil nepoužívat.

Hrál jste vždycky fair-play? Já se domnívám, že ano. Samozřejmě, že nemohu vyloučit, že jsem někomu ublížil. Rozhodně ale ne vědomě.

Váš nástupce, Jiří Mráka, prohlásil, že jste jako starosta mnohdy jednal na vlastní pěst. Co si o tom myslíte? Není to pravda, všechna rozhodnutí byla kolektivní rozhodnutí vedení města a musela je posvětit rada. A navíc ve složení, jaké na radnici bylo, jsem byl pod velkým tlakem. Za zády jsem měl velice silné osobnosti. Mohl jsem být hračička v rukou tehdejší místostarostky Zuzany Domesové a být za šaška. Nebo alespoň částečně prosadit něco z toho, co jsme před volbami slibovali. Rozhodl jsem se pro druhou variantu.

Bude stát nový starosta na podobném rozcestí? Je to možné. Má tam silné osobnosti. Ale ukázal, že se nebojí. Elegantně se zbavil své sokyně v sociální demokracii Domesové. A to nepoužil žádné špinavosti. Ona to ale nedokáže stále rozdýchat, proto se objevují různé pomluvy a útoky na nového starostu. Je to její styl.

Jste znám tím, že máte vekou slabost pro hodonínský hokej, kde jste byl donedávna předsedou. Jste víc politik, lékař nebo fanoušek? Sám jsem hokej hrál. Vždycky jsem chtěl ale pomáhat lidem. Dávno předtím, než jsem se dal na politiku, jsem se vzdělával v medicíně, je to úžasný obor. Když mu dá člověk to, co potřebuje, nikdy ho to povolání nezklame. To se o těch dvou dalších činnostech vůbec říct nedá.

Jak se vám vlastně žije v politickém ústranní? Nechybí vám ta moc, o něčem rozhodovat? Nikdy jsem po žádné moci netoužil. Chci jen prostě dělat věci, o kterých se domnívám, že jsou prospěšné pro lidi. Ostatně rozhodovat musím neustále jak ve svém oboru, tak při řízení hodonínského hokeje. Přesto, že už nejsem předseda, v klubu jsem zůstal. Jsme sehraný tým. Nyní je vše mnohem poklidnější, mám vesměs pohodu. Ani těch hovorů od novinářů není zdaleka tolik. Vlastně jsem už na pokraji zájmu, ale nijak mi to nevadí.

Ale komunální politika vám není lhostejná? Situaci v Hodoníně sleduji, protože jsem v komunální politice prožil nějakých jedenáct let. První čtyři roky v opozici, pak sedm let na radnici. Fakt je ten, že vítěz letošních voleb, sociální demokracie, to měl hodně složité. Řekl bych, že voliči rozhodli komplikovaně. Ale koalice, která vznikla, není úplně zavrženíhodná varianta.

Co říkáte na to, že povolební vyjednávání se táhla několik týdnů? Nikdo neměl rozhodující počet mandátů. A každý se snažil z toho, co získal, vytěžit maximum. Všichni vyjednávali až do poslední chvíle, nejlíp to umějí lidovci a vlastně vždycky uměli.

O post starosty jste se mohl na podzim ucházet znovu. Vaše Šance pro Hodonín získala něco přes pět procent. Je to neúspěch? Čekal jsem, že získáme tak o jeden dva mandáty víc. Zase na druhé straně to vnímám tak, že mám stále podporu některých obyvatel. Chápu to tak, že jde alespoň o částečné očištění mého jména. Zkrátka nemalé části lidí bych se jako starosta zase líbil.

Jak se na své působení v čele hodonínské radnice díváte dnes? Určitě bych se některých věcí vyvaroval. Jsem přesvědčený, že se za svou práci nemusím stydět a vím, že Hodonínští, až čas ukáže, že aféra kolem mé osoby byla snůška lží, mé působení na radnici budou vnímat kladně. Teď mají možnost nové tváře. Přeju jim hodně úspěchů.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!