Sklářská huť František v Sázavě čeká na nový život

Bohatá historie českého sklářství provozovaného zejména v podhorských oblastech Jizerských hor, Orlických hor či Šumavy vrcholila ve středověku. Postupně domácí výroba získávala převahu nad středomořským dovozem a v době Rudolfa II. byla zřízena sklárna i v Praze Bubenči. Postupně se zaváděla výroba tabulového skla, zrcadel, optických skel včetně řezání a broušení. Největší proslulosti dosáhla výroba broušených lustrových ověsků v Turnově a Kamenickém Šenově.

Nastupující 19. století s sebou přineslo i novou vlnu podnikatelů, kteří si nejprve stávající hutě pronajímali a později zakládali vlastní sklárny. K těmto podnikatelům patřil i František Kavalír. S výrobou skla nejprve začal v roce 1830 ve velmi nevýhodně pronajaté huti v Ostředku. Po zakoupení mlýna Na Kácku v Sázavě začal s výstavbou vlastní sklářské huti sv. Prokopa, ve které zahájil výrobu 5. června 1837.

#####Důsledná realizace novinek zajistila celosvětovou popularitu

Nelehký život rodiny huťmistra a počátky historie sklářské výroby v Sázavě přibližuje vyprávění Antonie Kavalírové, manželky zakladatele huti, publikované v knize Paměti babičky Kavalírové, a také původní huť, která byla často nazývána Babiččina. Ta se bohužel do současnosti nezachovala. Vedle tradičních sklářských výrobků prosperitu huti zajistila především výroba křivulí a baněk k chemickým účelům, která světové proslulosti dosáhla již po deseti letech provozu. Velmi kladně ohodnotil tento sortiment významný odborný časopis Annale für Chemie und Pharmazie.

Další ocenění – zlatou medaili – získaly výrobky huti na Světové výstavě v Londýně v roce 1862. Důslednou realizací novinek v technologii výroby při použití objevů v oblasti chemie, zároveň se změnou jména na světově znějící Kavalier, se podařilo ve druhé polovině 19. století zajistit export do celého světa. Zásluhu na dodnes nosném programu výroby specifického technického skla mají též nepochybně synové zakladatele Josef a Antonín. Druhá sklářská huť František s již moderní pecí vytápěnou generátorovým plynem byla postavena v roce 1882 v sousedství původní huti a původní sklářské osady Na Kácku. Na samém počátku 20. století se firma se podílela na výstavbě posázavské trati a v roce 1902 postavila další huť Josef.

První borokřemičité sklo pokusně tavené již v roce 1908 nastartovalo další rozvoj sklárny, která překonala obtíže obou světových válek a byla dále rozšiřována do mohutného sklářského komplexu až do 70. let 20. století.

#####Nadace se snaží o obnovu huti František

Z původních tří hutí se do současnosti dochovaly pouze dvě – huť František a huť Josef, i když v nich byla sklářská výroba již před lety zastavena. Výhodná poloha huti František, situované mimo dnešní sklářský komplex, dává předpoklady k jejímu dalšímu využití.

Absolvent oboru silikátů na VŠCHT v Praze, sklářský technolog a později starosta města Sázava, dal v únoru 2006 zřídit Nadaci Josefa Viewegha Sklářská huť František s posláním zakoupit sklářskou huť František, provést její obnovu uvedením do původního stavu a následně zajistit provozování hutě jako kulturního a společenského centra. Získané finanční dary společně se závětním odkazem zřizovatele umožnily nadaci koupit spoluvlastnický podíl na huti František i s pozemkem. Pro stavební části hutě a přilehlou truhlárnu byla zpracována projektová dokumentace pro stavební řízení na první etapu, která zahrnuje zajišťovací práce vlastní stavby a ubourání části přístavků z 50. let minulého století.

Na Ministerstvo kultury ČR byl podán návrh na prohlášení huti za kulturní památku. V současné době, kdy sklářský průmysl prochází krizí, je tradice českého sklářství a jeho specifik ohrožena. I v minulosti se ukázalo, že k tomu, aby se české sklářské řemeslo dostalo z krize a mohlo být znovu konkurenceschopné, potřebuje mít dobré technologické a výtvarné zázemí, funkční sklářské školství, odbornou prezentaci a především metodické centrum s národní podporou pro využití potenciálu tohoto tradičního kulturního dědictví.

#####S obnovou huti souvisí i revitalizace sklářské osady

Proto se nadace zaměřila na vytvoření Národního metodického centra pro podporu využití potenciálu řemeslné sklářské výroby jako součásti národního kulturního dědictví. Základem pro znovuoživení tradic sklářské výroby je zprovoznění dochované sklářské pece v huti František a ve spolupráci se sklářskými vysokými a středními školami, muzei, sklářskými výtvarníky a České sklářské společnosti zajistit optimální využívání a prezentování původních sklářských technik v návaznosti na individuální uměleckou tvorbu. Nedílně spjata s historií hutě je přilehlá sklářská osada Na Kácku, kde probíhá za finanční podpory Středočeského kraje první revitalizace. Malebný urbanistický industriální celek s dominantní hutí se jistě stane centrem, jehož atraktivitu zvýší zprovoznění huti.