Ještě nedávno jako by na Vysočině sklo zářilo ponurým temným světlem. Tradičnímu sklářství tady všichni věštili zánik. Předloni v září vyslovil při své návštěvě Světlé nad Sázavou i prezident Václav Klaus chmurnou prognózu, ke své někdejší slávě už se prý české sklářství nevrátí.
Půldruhého roku poté by prezident musel zrovna ve Světlé přiznat, že neměl tak úplně pravdu. Tradiční sklářské město se pozvolna stává znovu centrem tohoto oboru v Česku. „Úpadek vidím spíše na severu, na Liberecku. Tady lidí a firem, kteří se sklem zabývají, stále přibývá,“ je přesvědčený starosta Světlé Jan Tourek.
V roce 2009 ovšem prodělali světelští skláři šok: zdejší největší výrobce, firma Sklo Bohemia, zkrachoval a jeho 1200 zaměstnanců se ocitlo bez práce. Nezaměstnanost na Světelsku tím stoupla na závratných jednadvacet procent.
Jenže na začátku letošního roku už tady byla nezaměstnanost pod deseti procenty a město a okolí mají reálné vyhlídky, že se ještě dále sníží.
Nadějné vyhlídky
Obnovená původní sklárna s novým vlastníkem a s novým názvem Crystalite Bohemia nyní dává práci 560 lidem a ještě nejméně další desítky řemeslníků pravděpodobně brzy ve Světlé opět práci v oboru najdou. „Zatímco v roce 2008 tady pracovalo 1150 lidí, tak dnes máme při méně než polovičním počtu zaměstnanců stejný obrat jako v roce 2008,“ konstatuje ředitel Crystalite Bohemia Martin Fait.
Před otevřením je ve Světlé i nová sklárna firmy Bohemia Machine. Firma s desetiletou tradicí se dříve specializovala na výrobu sklářských strojů, nyní rozjíždí vlastní výrobu luxusního skla. „Zatím máme sto zaměstnanců, plánujeme stav ještě zvýšit asi o dvacet až třicet lidí,“ řekl šéf firmy Jiří Trtík.
Novinky na veletrhu
Před třemi týdny se Fait vrátil z jednoho z největších sklářských veletrhů, z Ambiente ve Frankfurtu nad Mohanem, kde světelské sklárny tradičně každý rok představují dvě až čtyři nové kolekce výrobků. „I když teď máme zakázky za asi půl miliardy korun, což kryje naši výrobu do konce září a vede to k dojmu, že novinky zavádět nepotřebujeme, tak od nás zákazníci inovace čekají. Takže jsme opět připravili tři nové kolekce,“ říká Fait. Stěžejní přehlídka Ambiente je jediným veletrhem, který světelská sklárna Crystalite Bohemia obsazuje. Míří tam totiž odběratelé z celého světa a výrobci tam uzavírají kontrakty na druhou polovinu tohoto roku a počátek roku 2013.
Světelská sklárna na veletrhu získala zakázky pro svou druhou pobočku Květná u slovenských hranic v obci Strání pod Uherským Brodem, kde skláři dělají dekorace a také vyrábějí tradiční foukané sklo, Ze Světlé tam kamiony vozí strojně vyráběné nápojové sklo k dalšímu zušlechťování a zdobení rytím, leptáním, platinováním, zlacením či malováním speciálním smaltem.
„Díky této zakázce se nám na druhou polovinu roku zvedne kapacita o sto procent, a tak musíme do léta dobrat asi dvacet lidí. Deset malířek na sklo už jsme našli, práce bude víc hlavně od srpna do konce roku. Můžou za to hlavně východní trhy jako Dagestán, Rusko, Ukrajina či Kazachstán. Tam míří bohatě zdobené nápojové sklo,“ vysvětluje Fait.
Čím světelští skláři na Východě zaujali? Vlastně ničím novým, dál tam dodávají sortiment, který se tam prodával vždy, už za minulé éry firmy Sklo Bohemia, patřící pod zkrachovalý holding Bohemia Crystalex Trading. Ten ročně produkoval asi sedmdesát milionů sklenic, už dnes však ve Světlé ve společnosti Crystalite Bohemia jenom sklenic vyrábějí ročně asi osmnáct milionů.
Do těchto východních obchodních teritorií putovalo skla v minulosti podstatně více než dnes. Hlad po skle v Asii zůstal, takže se po určitou dobu řada firem v Rusku snažila sama sklenice zdobit. Neuměly to ale tak dobře, proto zájem o české sklo vzrostl. „Není to ale nic, co by porazilo svět, to zboží se tam objevoval vždy, i když se po roce 2008 po krizi obchod trochu propadl,“ říká Fait. Středoasijské odběratele zásobují především sklárny v Česku a na Slovensku.
Veletrh ale pro světelskou sklárnu Crystalite Bohemia zásadní změnu neznamenal. Noví odběratelé tvoří do osmi procent zákazníků světelských sklářů. „Zhruba devadesát procent je firem, které s námi spolupracují v některých případech i dvacet let zpátky. Noví odběratelé jsou například z Jižní Afriky, z Nigérie či z Indie a ze zemí, do kterých se dříve vůbec sklo nevyváželo. Loni jsme vyvezli část zboží například do Angoly a zemí v neutěšené situaci, jako je Libye či Sýrie, kde je skoro s podivem, že se to tam dá prodávat. Pro nás jsou podstatné spíše tyto destinace, než že bychom měli spoustu zákazníků ze západní Evropy,“ řekl Fait.
Nový druh skla
V čem tkví úspěch světelských sklářů? Podle Faita se tajemství ukrývá v novém druhu skla, přesněji skloviny, který tady v menších objemech začali vyrábět už v roce 2007.
Nová sklovina má název Crystalite a má stejné vlastnosti jako olovnatý křištál, který se ve Světlé začal tavit už dva roky před krachem. „Novinka má stejné optické vlastnosti a stejnou barvu jako olovnatý křištál, navíc je to ekologické sklo, které neobsahuje žádné příměsi olova, a je pro výrobu levnější. Další velký zlom je, že velká část výroby se dřív dál upravovala a leštila chemicky směsí kyseliny fluorovodíkové a sírové. Dnes pětadevadesát procent výroby leštíme směsí zemního plynu a kyslíku,“ říká Fait.
Firma je také jedním z největších odběratelů kapalného kyslíku v Česku, kterého sem denně dovážejí dvě cisterny. „Leštíme sklo pomocí ohně, je to levnější a ekologičtější, tím pádem jsme schopni zákazníkům nabídnout i zajímavější podmínky. Snažíme se prezentovat hladkým moderním designem a čistotou skla, konkurenční sklárny spíše vyrábí podekorované sklo, kde se nějaká nečistota ztratí,“ přibližuje Fait.
Méně lidí okolo
Třiačtyřicetiletý vystudovaný sklářský designér začal po krachu původní továrny pro nového vlastníka budovat novou výrobnu od nuly. A od začátku počítal v podniku s novou úspornou strukturou, v níž bylo podstatně méně nejen manažerů, ale třeba i mistrů nebo účetních.
„Funkce se tady teď různě kumulují. Předtím jsem patnáct let pracoval jako designér, takže veškerý sortiment tady navrhuju i dál, neplatíme žádné designéry. Sám si dělám marketing, protože jsem pět let dělal marketingového ředitele, mám část svých zákazníků, které obsluhuji. Máme pět obchodníků, na celou společnost dvě účetní, nemáme mzdové ani marketingové oddělení. Snažíme se, abychom byli zdravou, moderní a nepřezaměstnanou firmou,“ říká Fait.
Prvních dvě stě zaměstnanců do nové sklárny nabíral sám. „Technicky založených lidí – strojníků, seřizovačů, technologů – máme pořád málo a pořád zaučujeme nové. Většina z nich z původní firmy se k nám vrátila, ale samozřejmě jsme si mezi nimi vybírali, protože jsme věděli, jak kteří pracují.“
Sklárna má nyní v provozu pět pecí, začínala přitom s jednou. „Máme fabriku dnes už prakticky plnou, další výrazný rozvoj v horizontu jednoho dvou let zatím neplánujeme, možná jenom repasování a generálkuj jedné tavicí pece,“ odhaduje ředitel sklárny Fait.
V minulé éře podnik novou sklovinu tavil jenom v jedné z tehdejších čtyř pecí. „Nové sodnodraselné sklo jsme nyní jenom vylepšili a k olovnatému sklu jsme se už vůbec nevrátili,“ říká Fait. Nyní je světelská sklárna v Česku největším výrobcem nápojového a dárkového skla a v sortimentu takzvaného „domácenského“ dárkového skla, tedy skleněných váz a mís, patří mezi tři největší firmy v Evropě.
Jediným vlastníkem Crystalite Bohemia je pražský podnikatel Lubor Červa. Ten měl před převzetím sklárny obavy z čínské konkurence, Fait mu je prý však vyvrátil. „Přesvědčil jsem ho, že náš sortiment je natolik odlišný, že jenom malá část naší výroby bude konkurovat čínské produkci. To se potvrdilo: zatím nás Číňané neovlivňují, i když samozřejmě nemůžeme tušit, jak to bude vypadat třeba za pět let,“ míní Fait.
Sto tun denně
Dnes světelská sklárna denně do výrobků zpracuje sto tun skla. Za rok podnik nakoupí elektřinu za 115 milionů korun a za padesát milionů korun plynu. Denně tu spotřebují kamion sklářského písku a tři až čtyři kamiony skleněných střepů. Každý den sklárnu opouští pět nebo šest kamionů s hotovým zabaleným zbožím.
Jakému sklu dávají kteří zákazníci přednost? Hladké nedekorované sklo jde hlavně do Skandinávie, západní Evropy, částečně i do Spojených států amerických a Jižní Ameriky. Třicet procent hladkého moderního skla jde na Střední a Dálný východ.
Sedmdesát procent světelské výroby však tvoří bohatě zdobené sklo, velkým odběratelem je například i Egypt. Zákazníci v zemích arabského světa a v Rusku upřednostňují sklo dekorované, zdobené zlatem a platinou.
Rubínové sklo je sortimentem do jižní Evropy a do Benátek, kde je pak odběratelé dál přeprodávají jako takzvané muránské čili tradiční benátské sklo. „Pořád ale prodáváme pětaosmdesát procent našich výrobků pod vlastní známkou,“ uzavírá Fait.
