Škola je neprodejná. Co s ní?
V červnu to budou tři roky, co poslední žáci a učitelé opustili 1. základní školu. Od té doby je budova na náměstí Republiky ve Žďáře nad Sázavou prázdná a město se ji snaží prodat. Neúspěšně.
„Objekt má specifickou polohu, nesnese každé využití, těžký provoz je například nemyslitelný,“ vysvětluje starostka Dagmar Zvěřinová s tím, že problémy by případný zájemce měl i se zásobováním a parkováním.
Budova také vyžaduje nemalé stavební úpravy a právě vysoké náklady na její rekonstrukci kupce odrazují. „Peníze na koupi by měli, ale už by nedostali úvěry od bank. Takže i kdybychom objekt prodali, znamenalo by to riziko, že bude dál chátrat,“ doplňuje Zvěřinová.
V úvahu nepřichází ani zbourání budovy nebo její části. „Demolice celého objektu by vyšla asi na čtyřicet milionů korun, pokud bychom uvažovali o ubourání té novější dostavované části s tělocvičnou, museli bychom počítat s částkou osmnáct milionů korun,“ vypočítává žďárský místostarosta Ladislav Bárta.
Kromě soukromých firem se o budovu zajímala Střední škola gastronomická, která v ní chtěla spojit teoretickou i praktickou výuku. Zájem projevili i majitelé hotelu Jehla, kteří chtěli jeho část směnit za budovu bývalé školy. Návrh ale minulá rada města zamítla. Už dříve se ozvaly také různé žďárské organizace a sdružení.
Občanské sdružení Kolpingovo dílo chtělo zřídit mateřskou školku, oblastní charita centrum Kopretina, svoje zázemí si ve škole chtěli vybudovat vodní skauti. „Většinou měly organizace zájem o jednu dvě třídy. Neměly by šanci to celé financovat a zase by to zůstalo na městu,“ zdůvodňuje Dagmar Zvěřinová.
Čekají na nabídku
Protože se žádný vážný zájemce o koupi neobjevil, radní záměr na odprodej budovy bývalé školy zrušili. Úředníci mají za úkol najít možnost využití. A to co nejrychleji, aby město zbytečně neplýtvalo penězi. Ročně vydává téměř půl milionu korun za temperování budovy.
„Když přijde nabídka, jsme velmi rychle schopni vyhlásit záměr. Měli bychom to vyřešit nejpozději s plánovanou rekonstrukcí náměstí,“ přemýšlí Zvěřinová. Najít odpovídající využití ovšem bude podle ní těžké.
„Jednak tomu nepřeje doba, navíc je to obrovský objekt s velkými chodbami a vysokými stropy, z toho jen tak něco neuděláte,“ uzavírá starostka.
JAK JEDNIČKOU PROCHÁZEL ČAS
Tradice legendární školy sahá do roku 1876.
V 80. letech minulého století prošla za ředitelování Karla Herolda velkou rekonstrukcí.
V roce 2004 se „jednička“ sloučila s 5. základní školou.
V červnu 2008 odešli poslední žáci i učitelé.
Roční náklady na vytápění činí 470 tisíc korun kroun.
Jen temperování dosud město stálo 1 175 000 korun.