Když si čtyřicetiletý Adam Koutecký ze Zlína zavzpomíná na školní výlety, vybaví se mu třídenní anabáze ve Vysokých Tatrách. „Bylo to v osmé třídě. Jeli jsme vlakem do Popradu, potom lanovkou a nakonec jsme šli několik kilometrů pěšky do hotelu. Bylo to nezapomenutelné,“ vrací se do minulosti Koutecký.
Dnešní děti něco podobného zažijí jen stěží. Většina zlínských základních škol už vícedenní výlety neorganizuje.
Ředitelé se shodují, že takové školní zájezdy jsou příliš drahé a někteří rodiče by své děti museli nechat doma. To je jeden z důvodů, proč žáci vyrážejí jen do blízkého okolí.
„Výlet nikdy nepřijde dítě na víc než pět set korun. I tak ale občas cítíme, že někteří rodiče mají s placením problémy,“ potvrzuje zástupkyně ředitelky zlínské základní školy Komenského I Zdena Velebová.
Pro učitele je svazující také fakt, že za děti ze zákona po celou dobu výletu ručí. „Nechtějí s žáky jezdit na delší dobu, protože děti jsou stále více nezvladatelné. Přitom za ně nesou obrovskou odpovědnost. Na vícedenní výlety ať si s nimi raději jezdí rodiče,“ tvrdí ředitelka zlínské základní školy Okružní Lenka Honová.
Ne všude to ale vidí stejně. „Určité problémy s kázní se sice na výletech vždycky vyskytují, ale není to tím, že by děti byly méně disciplinované. Spíše jsou sebevědomější. Záleží na osobnosti učitele, jak si s nimi poradí. Většinou jsou ale žáci mimo školu jiní než ve vyučování nebo o přestávkách a se svými učiteli bez větších problémů vycházejí. Myslím, že i kantoři se na výlety těší,“ soudí Velebová.
Kam? Hlavně ne daleko
O výletu do Vysokých Tater si mohou školáci nechat jenom zdát. Cílovými stanicemi jsou dnes většinou notoricky známá místa v okolí. „Nejčastěji se jezdí do Kroměříže, Luhačovic, do zoologické zahrady Lešná nebo na Svatý Kopeček u Olomouce,“ vypočítal ředitel 8. základní školy v Malenovicích Pavel Nedbal.
Stále více jsou v hledáčku škol výlety s adrenalinovou příchutí. „Jezdíme například do lanového centra na Mladcové. Tak žáky vytáhneme od počítačů, u kterých tráví většinu svého volného času,“ míní Velebová.
Zástupce ředitele malenovické základní školy Oldřich Zdařil potvrdil, že třídy vyrážejí za aktivní zábavou stále častěji. „Jezdí se do westernového městečka, do lanového centra k Olomouci, do aquaparku, nebo dokonce na rafty,“ vyjmenovává několik alternativ Zdařil.
Školy připravují odlišné pro žáky z prvního stupně a pro ty starší. „Děti v první třídě začínají výletem do zoo Lešná, v dalších třídách se jezdí například na Buchlov, Bouzov, do Buchlovic, na Veveří, na ranč do Kostelan nebo třeba do Vizovic. Deváťáci jezdí do bývalého koncentračního tábora v Osvětimi. Máme s tím dobré zkušenosti. Je to pro ně hodně silný zážitek. Myslím, že se pak na některé věci dívají novým pohledem,“ tvrdí Velebová.
Učitelé se snaží žáky ze druhého stupně zapojit i do organizace výletů. „Starší děti prohlídky hradů nebo courání po městě moc nebaví, proto je motivujeme, aby samy přicházely s nápady a plány a také aby se podílely na jejich organizování. Většinou jde o aktivnější zábavu,“ líčí Nedbal.
Díky tomu, že se nejezdí daleko od Zlína, mohou školy s termíny zájezdů v případě nepříznivého počasí pružně hýbat. „Jsme díky tomu operativnější. V minulých týdnech, kdy stále pršelo, jsme několik výletů přesunuli na jiný termín. To bychom v případě vícedenních akcí s objednaným ubytováním udělat nemohli,“ přibližuje výhody cest do blízkého okolí Nedbal.
Kam jste jezdili na školní výlety? Pište na redakcezlin@mf.cz
