Slavná Fontána znovu ožije

Několik let chátrala. Teď se vyhledávaná novorenesanční restaurace ve Smetanových sadech po opravách otevírá.

Poslední kávu si Olomoučané dali v restauraci Fontána na hlavní aleji před několika lety. Potom už zdevastovaný objekt, jenž představuje nejcennější historické jádro Smetanových sadů z 19. století, zůstal zavřený.

Před šesti lety získali historickou budovu noví majitelé. A pustili se do rekonstrukce, která nakonec trvala o tři roky déle, než původně počítali. Opravy památkově chráněné budovy se zdržely mimo jiné kvůli nebezpečné dřevomorce ve stropech a krovech.

„Čekalo nás jedno překvapení za druhým, budova byla ve velmi špatném stavu. Všechno jsme museli dělat znovu. Odstranili jsme i mezipatro, které tam zůstalo po komunistické přestavbě a úplně zničilo prostor hlavního sálu. Opravy přišly na patnáct milionů korun,“ popisuje majitel restaurace Vladimír Beckert z firmy Noe. Noví vlastníci od začátku věděli, že chtějí budově vrátit původní podobu. A měli také jasno o jejím využití.

„Nepřipouštěli jsme si jinou možnost než obnovit tradiční kavárnu a restauraci, a vrátit tak budově její zašlou slávu,“ dodává Beckert.

Opravená Fontána přivítá první hosty v neděli 27. června. Hosté mohou využít velký sál, dva salonky a další místa v zahradní části. Nově upravené je také posezení U Včelek.

„Uvnitř je 180 míst, stejný počet bude také na venkovní zahrádce a terase,“ uvedla provozovatelka Věra Čadílková, která připravuje také speciální gastronomické akce nebo ochutnávky vín.

Otevření kavárny vítají i Olomoučané. „Je to škoda, že byla restaurace tak dlouho zavřená. Jsem ráda, že v parku konečně bude místo, kde si můžu sednout a dát si kafe,“ říká například Magda Opletalová.
Spokojení jsou i zástupci města, které za několik milionů upravilo venkovní plochy kolem kavárny.

Vilémova dvorana

Restaurace s velkou fontánou stojí v Rudolfově aleji od roku 1879. Alej založil olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsburský a stala se oblíbeným místem vycházek Olomoučanů už ve 20. letech 19. století.

Dříve se jí říkalo „lázeňský pavilon“ nebo také Vilémova dvorana na památku olomouckého dómského probošta Viléma Schneeburga, jehož nadace dlouhá léta podporovala provoz městského parku.