Harold Sarida má podle dopisu rakovinu, přitom vůbec neexistuje. Stejně tak na mapě Německa nenajdete ani město Dellindsen, kde má žít. Na odhalení těchto výmyslů stačí několik kliknutí na internetu. Jednou z dvaceti institucí, jimž dopis pošta poslala, je také vydavatel deníku Sme, firma Petit Press.
Žije jen na internetu
„Slovenská pošta v zastoupení vedoucího kanceláře generální ředitelky Igora Húževky na základě žádosti Obvodního úřadu v Senci a prosby Harolda Sarida, chlapce nemocného rakovinou, jehož snem zápis do Guinnessovy knihy rekordů, chce navázat kontakt s co největším počtem institucí a úřadů, a proto Vás prosí o zaslání tohoto dopisu dalším dvaceti úřadům a institucím,“ píše pošta v dopisu.
O Haroldu Saridovi existuje na internetu několik textů. Zhruba před dvěma roky něm psala polská média, která podobné dopisy rovněž dostala.
„Harold Sarid neexistuje. Řetězový dopis je zábava a veřejné instituce a společnosti, které se daly zmást, mrhají penězi za korespondenci, „píše o prověřování identity nemocného chlapce například polský regionální deník Nowiny 24.
Inspirace v přběhu s pohlednicemi
Polský deník zjistil, že dopisy od Harolda Sarida jsou inspirované příběhem britského chlapce Creiga Shergolda s rakovinou mozku z 80. let.
Creigovi příbuzní a přátelé měli v roce 1989 zorganizovat masovou akci; lidé měli nemocnému posílat pohlednice, aby se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Pohlednic mělo přijít až 35 milionů. Ale ani pravost tohto příběhu žádné seriózní zdroje už dnes nepotvrzují. Craig se po letech změnil a mýtus se nyní šíří pod jménem Harold Sarid.
Slovenská pošta si na rozdíl od médií pravost identity nemocného chlapce neověřila. „Vzhledem k tomu, že dopis přišel z oficiálních zdrojů, neměli jsme důvod pochybovat o jeho pravosti,“ řekla Andrea Pivarčiová z odboru komunikace Slovenské pošty. Totožnost žadatelů se podle ní ověřuje jen v případě „žádosti o sponzoring v podobě financí, darů a podobně“.
„Námi oslovené společnosti tento dopis k ničemu nezavazuje a je na každé z nich, jak se k předmětné žádosti postaví,“ obhajuje postup pošty Pivarčiová.
Zástupkyně pošty zároveň odmítla, že by státní firma chtěla tímto způsobem vydělat na poštovném od důvěřivých firem, jimž dopis přijde: „Slovenská pošta rozposlala dopis na vlastní náklady, tudíž hovořit o zisku je bezpředmětné.“ Dopis podle ní pošta postoupila dalším firmám ve víře, že podpoří dobrou myšlenku.
Obec přišla o 25 eur
Kromě Obvodního úřadu v Senci se dopisem s prosbou o pomoc nechala nachytat také řada obecních úřadů. Jedním z nich je obec Dobrohošť v okrese Dunajská Streda.
„Přišlo nám to asi z dvaceti obcí,“ řekl starosta Jozef Boráros. Dopis poslali jen poprvé, dvaceti úřadům a institucím, potom už ne. Rozposlání prý vyšlo na 25 eur. Starosta doplnil, že kdyby je měl poslat pokaždé, kdy mu podobný dopis přišel, zaplatil by i 500 eur.
