Třiatřicetiletý Michal Šmidla Pokorný z Jihlavy je
herec a muzikant z nezávislého divadelního studia DeFacto
Mimo. Se svými groteskami herci pobavili například před
třemi lety publikum až v Jižní Koreji.
„Když jsme skončili, tak nám dlouho tleskali a všichni
se s námi chtěli fotit, takže ještě dvacet minut po vystoupení
jsme museli pózovat jejich fotoaparátům,“
vzpomíná Šmidla Pokorný na zahraniční cestu
do exotické země.
Jejich vystoupení mělo jednu velkou výhodu. Nemuseli
při tom mluvit. Herci se mimo jiné věnují takzvaným neverbálním
groteskám a vystoupením, která jsou podobná černobílým
filmům, v kterých hráli například Laurel a Hardy.
„Příběh je postaven na honičkách, pádech a strkancích,“
přiblížil průběh grotesky Michal, který od mládí tíhnul
k divadlu a herectví. Základy měl už v rodině, protože jeho
rodiče byli muzikální a on sám hraje na housle.
Příběh, který zahráli v Jižní Koreji, byl založen na postavě
otce, jenž chtěl provdat dceru za muže, kterého
si sám vybral. Dívka se ale takovému sňatku bránila, protože se zakoukala
do tuláka. Do toho se prolíná příběh uprchlého trestance,
kterého pronásleduje policista.
Tyto dvě postavy totiž nesmí chybět v žádné správné grotesce.
„Ve finále vůbec není jasné, kdo koho honí, ale slečna se
nakonec ke spokojenosti otce s tulákem zasnoubí,“ prozradil
Michal Šmidla Pokorný.
Do divadla DeFacto Mimo přišel před devíti lety. Divadlo
nemá zatím stálou scénu, kde by mohl soubor vystupovat, ale
snad se blýská na lepší časy. „Rýsuje se možnost, že budeme
moci zkoušet i vystupovat v bývalém kině Sokol, které
rekonstruují,“ těší se Michal s přezdívkou Šmidla. „Tu jsem
dostal podle toho, že hraju na housle,“ směje se Michal.
Zatím nemá přehnaně velké ambice a tvrdí, že je v nezávislém
studiu spokojen. A proč DeFacto Mimo? „Těch významů
je více. Například mimo prostor, čas, současnost nebo
činohru,“ odkrývá amatérský herec smysl názvu.
Michal Šmidla Pokorný se živí jako kvalitář v jihlavské firmě, která
se zabývá výrobou náhradních dílů pro automobily. Předtím
si například vyzkoušel, jaké to je být sanitářem v nemocnici,
průvodcem v katakombách, dělníkem ve sklárnách či pracovat
v bramborárně.
Nezávislému divadlu se chce i nadále věnovat a rozesmávat
obecenstvo nejen doma, ale i v zahraničí. Divadlo má totiž
jednu velkou výhodu – neverbální (němé) komedie. S nimi
se nemusí bát vystupovat ani před Eskymáky. Mimochodem
jedna z rolí Michala Šmidly Pokorného v pohádce Zelené
prasátko, je Tučňák.
