Snowden na videu z Ruska varoval před americkým špehováním

Edward Snowden, Prism

Edward Snowden, Prism Zdroj: ctk

Bývalý zaměstnanec amerických tajných služeb, nyní uprchlík před americkou justicí v Rusku Edward Snowden tvrdí, že masové špehování, uplatňované Spojenými státy, ve skutečnosti snižuje bezpečnost lidí. Videozáznamy se Snowdenem, první od jeho získání azylu v Rusku, zveřejnil server Wikileaks.

Přesné místo Snowdenova pobytu v Rusku je utajováno kvůli obavám o bezpečnost muže, který získal světovou proslulost vyzrazením podrobností o sledovacích programech realizovaných americkými úřady. V USA by uprchlíkovi hrozily roky za mřížemi.

„Jestli nemůžeme pochopit politiku a programy našich vlád, nemůžeme je ani schvalovat,“ uvedl Snowden před bývalými americkými agenty, kteří mu tento týden v Moskvě předali cenu Sama Adamse, udělenou za integritu ve zpravodajské práci, neboť „dal přednost svědomí a obecnému blahu před vlastní budoucností“.

Sam Adams byl analytik CIA, který za vietnamské války obviňoval americké vedení, že úmyslně podceňuje nepřítelovu sílu a odhodlanost dosáhnout svých cílů. Cenu každoročně uděluje skupina penzionovaných agentů.

Snowden, oblečený do tmavého obleku a rozhalené modré košile, chvílemi žertuje a směje se, avšak tváří se vážně, když hovoří o nebezpečí, jaké pro demokracii představuje rozsáhlé špehování veškeré populace, které je velice vzdálené legitimní obraně.

„V celém světě si lidé uvědomují, že tyto programy nám nedávají více bezpečí, ale oslabují naše ekonomiky, naše státy, omezují naši svobodu vyjádření, myšlení, života a bytí tvůrčí bytostí, navazování vztahů a svobodného sdružování,“ řekl. Sledovací programy naopak hrozí tím, že dovedou lidi ke konfliktům s vlastní vládou.

Třicetiletý Snowden dostal 1. srpna v Rusku roční azyl po více než měsíčním pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště Šeremeťjevo. Tam se dostal po příletu z Hongkongu, kde vyzradil informace o americkém tajném programu na sledování internetové komunikace a telefonních hovorů. Spojené státy opakovaně a neúspěšně žádají Moskvu o jeho vydání.