Nové poznatky biologů totiž naznačily, že například sojka dokáže některé úkoly vyřešit s podobnou šikovností jako sedmiletí školáci. Cambridgeští vědci se při svém pokusu inspirovali Ezopovou bajkou. O zajímavém experimentu píše slovenský server Sme.sk.
Jako sedmiletí
Bajka vypráví, že se žíznivá vrána snesla na džbán s vodou a házela do něj kaménky, dokud na vodu nedosáhla.
Vědci z Univerzity v Cambridge nechali pokusná zvířata z čeledi krkavcovitých s nádobkou s vodou, v níž byla odměna. Ptáci potřebovali v průměru pět pokusů, než prišli na princip a odměnu získali, podobně jako děti do sedmi let – starší to zvládli na prvý pokus.
V dalším z pokusů však cvičené sojky neuspěly. Nebyly schopné pochopit, že když ve spojené nádobě – jejíž spoj však zůstal schovaný – naháží kamínky do jedné z rourek, voda stoupne v obou.
Tento úkol podle studie v magazínu PLoS One vyřešily pouze děti. Může to znamenat, že způsob učení se je u ptáků a človeka odlišný.
Jesltiže ptáci chápou jen úspěšné a neúspěšné pokusy, děti pravděpodobně přemýšlejí také o příčině a následku svého konání.
Ignorovat nesmysl
„Úkolem dětí je pochopit svět“ komentuje podle Daily Telegraph svoje výsledky Lucy Cheková. „Jsou schopné ignorovat to, že by se něco nemělo dít, a soustředit se jen na fakt, že se to děje. Pro ptáky bylo mnohem těžší naučit se, co se děje, protože je mátlo, že by se to dít nemělo.“
