Evropané nesmějí co Číňané ano. Nové cesty hledají i banky
Čína nejen že zafinancuje a postaví celý projekt, ale následně si v dané zemi často uváže i stát jako svého klienta. To je hra, do které Evropa vstupuje velice obtížně, říká obchodní ředitel České exportní banky (ČEB) Miroslav Stříbrný v rozhovoru o nových výzvách pro český export. Banka tak kromě tradiční podpory exportu financuje už i vývoj, expanze do zahraničí nebo firmy v obranném průmyslu.
Role České exportní banky zůstává stále stejná jako poslední řadu let, tedy podporovat české exportéry a investory, nicméně i ona musí reagovat na změny, jež přináší aktuální ekonomická a geopolitická situace. „Zatímco dříve jsme financovali zejména velké projekty, jako vývoz investičních celků do zahraničí, třeba celé fabriky, dnes je situace jiná. Firmy, které takové projekty dříve realizovaly, jsou dnes často rozdělené a konkurence ze strany silných zahraničních hráčů, jako Siemens nebo ABB, je obrovská,“ konstatuje obchodní ředitel České exportní banky Miroslav Stříbrný.
Podpora se proto podle něho v tuto chvíli více zaměřuje na financování zahraničních investic českých firem. „Když český subjekt vlastní nebo ovládá společnost v zahraničí, můžeme financovat technologie, sklady nebo investice přímo na zahraničním trhu. To pomáhá snížit transportní náklady a další provozní výdaje,“ vysvětluje Stříbrný. A exportéři podle něho mohou ve velké míře uspět i ve vývozu strojů nebo hotových celků, jako jsou autobusy, letadla či vlaky. „Tuhle komoditu rádi financujeme, protože se dá dobře uchopit, dodávka je rychle ukončená a finální odběratel převezme stroj a může začít splácet,“ vysvětluje obchodní ředitel.
Obranný průmysl: z tabu k prioritě
Jedním z nejviditelnějších posunů je otevřená podpora obranného průmyslu. „Na rozdíl od komerčních bank, jež byly donedávna k obraně velmi zdrženlivé, jsme jako státní banka mohli začít podporovat výzkum, vývoj i výrobu v této oblasti, pokud to bylo řádně licencované,“ říká Stříbrný.
Už rok po začátku války na Ukrajině tvořil obranný sektor přes 50 % nových obchodů ČEB. Banka se stala členem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a navázala úzkou spolupráci s ministerstvem obrany. Novela zákona č. 58/1995 umožnila bankám podporovat obranné podniky i bez přímého exportního kontraktu – například při zvyšování kapacit nebo předzásobení municí a materiálem.
A zájem o obranný sektor podle Stříbrného přetrvává. „Moderní technologie, jako drony a rádiové systémy, hrají stále větší roli, zároveň ale neklesá ani poptávka po těžké vojenské technice,“ dodává Stříbrný. Zajímavý je podle něho také přesun pracovní síly – lidé z automotive přecházejí do strojírenství a obrany – zkrátka tam, kde je pro ně větší uplatnění.
Co se týče spolupráce s komerčními bankami, ČEB si uvědomuje, že některé z nich mají v obranném sektoru stále určité limity a preferují financování pouze v zemích NATO. „My se ale zaměřujeme i na rozvojové trhy v Asii a Africe, kde je prostor pro expanzi českých firem,“ uvádí. Sankce a ztráta tradičních východních trhů přinutily totiž české firmy hledat nové exportní příležitosti. Vzestup tak zaznamenávají destinace jako střední a východní Asie, Afrika nebo Indonésie. Jižní Amerika zatím kvůli vzdálenosti a logistickým komplikacím zůstává podle ČEB méně frekventovanou oblastí.
České vlaky vs. čínské peníze
A třeba exportní expanze v Africe naráží na jiný problém – drtivou konkurenci z Číny. „To, co si Čína může dovolit, my jako člen OECD nemůžeme. Poskytují například takzvané soft loans, tedy velmi dlouhodobé, téměř bezúročné úvěry, často spojené s dodávkou celého projektu. Klientem bývá přímo stát, který někdy úvěr splácí komoditami, jako je ropa nebo ruda,“ vysvětluje Miroslav Stříbrný.
Zmiňuje i konkrétní případ Srí Lanky, kde čínská výstavba přístavu skončila dlouhodobým pronájmem na 99 let, protože ostrovní stát nedokázal úvěr splácet. Tyto praktiky označuje za neférové a pro evropské firmy prakticky nekonkurenceschopné.
Ukázkou těchto rozdílů je i snaha českého výrobce dodat desítky vlaků do Uzbekistánu. Technicky zakázku zvládne, podporu má jak ze strany banky, EGAP, CzechTrade, tak zástupců státu, a dokonce i EU. „Všichni na tom spolupracujeme, od exportéra po ministra, abychom zajistili velký objem prostředků v řádech stovek miliónů eur. Ale např. čínské podmínky jsou prostě úplně jinde. Konsensus OECD nás v tomhle limituje,“ konstatuje obchodní ředitel České exportní banky.
Evropská unie sice spustila iniciativu Global Gateway, která má evropské exportéry výrazně podpořit, ale ta se zatím teprve rozbíhá. Pomoc je administrativně náročná, závislá na jednotlivých státech a dostupná jen u velmi velkých projektů.
ESG ano, ale s rozumem
Vedle obranného průmyslu je výrazným tématem energetika. Vysoké ceny energií nutí firmy investovat do obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika je běžnou součástí podnikových strategií, ale do těchto projektů se kvůli silné konkurenci komerčních bank ČEB zapojuje spíše výjimečně – hlavně v souvislosti s exportní činností. „Ale podporujeme přechod od uhlí k plynu nebo biomase a investice do obnovitelných zdrojů. Respektujeme pravidla ESG, ale zároveň pomáháme firmám, jež jsou na cestě k ekologičtějším technologiím a potřebují na to více času a prostředků, protože ne všechno jde hned,“ popisuje Stříbrný.
Pochopitelně i zde opět platí konsensus OECD, který říká, že banka nemůže svou podporou prodlužovat životnost hnědouhelných nebo černouhelných zdrojů. „To neděláme, ale pokud opatření vede k nějakému zvýšení efektivity nebo ke snižování emisí či k přepnutí toho zdroje v nějakém delším časovém úseku, tak to je přesně to, co chceme dělat,“ vysvětluje.
Zvláštní pozornost banka věnuje také jaderné energetice, podílela se na financování dostavby Mochovců a nyní se připravuje na podporu subdodavatelů výstavby nového bloku v Dukovanech. „Na rozdíl od některých zahraničních bank nemáme problém financovat jaderné projekty, což je pro nás důležité. Jsme v kontaktu s klíčovými subdodavateli a připraveni je podpořit,“ uvádí. Díky další novele zákona č. 58/1995 může totiž banka nově podpořit i české firmy, jež fakturují zahraničnímu dodavateli, pokud se projekt realizuje na území Česka.
Exportní strategie? Znát teritoria i vlastní síly
Co dnes tedy potřebuje firma, která chce exportovat? Podle Miroslava Stříbrného musí mít především jasno v tom, proč míří právě do daného regionu, rozumět prostředí, mít konkurenceschopný produkt a dobře zajištěné financování. ČEB pak může nabídnout podporu už ve fázi přípravy – financuje vývoj, zásoby, výrobu nebo účast na projektech.
Bankovní pomoc ale má své limity.
„Je to nakonec vždy na firmě. My můžeme pomoci s přípravou, sdílet zkušenosti, varovat před riziky, spolupracovat s CzechTrade nebo ekonomickými diplomaty. Ale produkt a konkurenceschopnost jsou odpovědnost firmy,“ dodává obchodní ředitel ČEB.












