Na severu Kalifornie se rýsují plány na větší vodní instalace poblíž proslulých vinic a několik menších plovoucích solárních elektrárniček funguje třeba ve Finsku či Velké Británii. Má to pragmatický důvod: na vodě o poznání vzrůstá účinnost energetické jednotky.
Trend zachytilo také Japonsko, které po jaderné nehodě ve Fukušimě v roce 2011 během pár let přeorientovalo svůj energetický průmysl na solární energii. Japonci tak koncem dubna poblíž města Kato na ostrově Honšú zprovoznili dva plovoucí solární parky o celkovém výkonu 2,9 megawattu. Elektřinou nasytí až 920 tamních domácností.
Japonci díky přemístění fotovoltaických elektráren na vodní plochy ušetří množství vzácné zemědělské půdy
Instalace na vodních plochách Nišihira a Higašihira jsou pozoruhodné také nebýodolností. Dohromady sestávají z 11 256 modulů o výkonu 255 wattů firmy Kyocera a dokážou vzdorovat klasickému tajfunu. Panely spočívají na plovoucích kostrách z polyetylenu o vysoké hustotě, který odolává ultrafialovému záření a korozi.
Důvodů k přesunu solárních elektráren na vodu je několik. Ušetří se v Japonsku vzácná zemědělská půda a především vzroste jejich účinnost. Voda totiž články chladí, díky čemuž podávají nejméně o 11 procent vyšší výkon než jejich pozemní ekvivalenty. Dokázala to měření, jež provedl Young -Kwan Choi z jihokorejské vládní agentury Korea Water Resources Corporation.
Panely na vodě rovněž snižují intenzitu odpařování. To nejvíce oceňují v Indii, kde solárními panely kromě volných vodních ploch zakrývají také zavlažovací kanály. V chladnější vodě se také více daří řasám, které je pak možné sbírat a vyvalou užívat jako krmivo či hnojivo.
Velká elektrická revoluce může Muska postavit na roveň Edisonovi
