Solární panely v silnici: Nápad, který se neosvědčil

Solární panely v silnici vypadaly jako dobrý nápad. V praxi se ale neosvědčily.

Solární panely v silnici vypadaly jako dobrý nápad. V praxi se ale neosvědčily. Zdroj: VTM.cz

Solární panely v silnici u francouzské vesničky Tourouvre
2
Fotogalerie

Nápad použít na silnice místo asfaltu solární panely vypadal slibně. Praktické testy však odhalily celou řadu nevýhod. Nejhorší je směšná účinnost ve srovnání s fotovoltaickou elektrárnou.

 

Nápad použít na silnice místo asfaltu solární panely vypadal slibně. Nyní se však objevily první výsledky praktického nasazení. Ukázaly, že celá řada faktorů pracuje proti maximálnímu možnému využití této technologie, což podrobně rozebral The Conversation.

Před čtyřmi roky obletěla svět virální kampaň, slibující zásadní krok v boji proti klimatickým změnám. Nosnou myšlenkou bylo nahrazení asfaltu na silnicích solárními panely, které budou vyrábět elektřinu. Odvážný nápad ušel od té doby dlouhou cestu, ale první výsledky jsou v mnoha směrech zklamáním.

Nevýhod je celá řada

Začněme tím, že solární panely umístěné ve vozovce mají celou řadu nevýhod. V první řadě je problém v tom, že nejsou pod optimálním úhlem vůči slunci, takže produkují méně energie, než kolik by dokázaly generovat tradiční v solární elektrárně. Jsou také náchylnější k zakrytí – a stín přes pouhých pět procent povrchu panelu může snížit výrobu energie až o polovinu.

Na rozdíl od panelů ve fotovoltaických elektrárnách jsou ty ve vozovce výrazně více vystaveny prachu a dalším nečistotám, což opět snižuje jejich účinnost. S ohledem na nosnost také musí být pokryty mnohem silnější vrstvou, která musí unést projíždějící vozidla, což samozřejmě znamená i nižší propustnost světla ke kolektoru.

Tím ale nedostatky zdaleka nekončí. Další nevýhodou je zahřívání. Zatímco v solárních elektrárnách chladí panely cirkulující vzduch, v případě umístění do vozovky dochází nevyhnutelně k jejich ohřívání. Platí přitom, že každý jeden stupeň Celsia nad optimální teplotu znamená ztrátu 0,5 % energetické účinnosti.

Ve srovnání se solárními panely, umísťovanými na polích nebo na střechách, je tedy více než evidentní očekávaný pokles účinnosti. Otázkou však bylo, jak tento projekt dopadne z ekonomického hlediska. Vyplatí se, nebo ne?

Praktické testy rozhodně nepřesvědčily

Jedna z prvních solárních silnic byla instalována v severozápadní Francii poblíž vesničky Tourouvre. Panely byly instalovány na kilometrovém úseku a poskytly celkovou plochu 2800 metrů čtverečních. Papírově měly být schopny dodávat 800 kWh denně, nicméně reálná naměřená čísla se pohybují kolem 409 kWh/den.

Faktor kapacity silnice, který měří efektivitu technologie vydělením průměrného výstupního výkonu a potenciálního maximálního výkonu, je pouhá 4 procenta. Pro srovnání: solární elektrárna Cestas poblíž Bordeaux, která sází na tradiční řady solárních panelů nasměrované ke slunci, má maximální výkon 300 000 kW a kapacitní faktor 14 procent. Co je ještě zásadnější: za desetinu nákladů proti solární vozovce generuje třikrát více energie.

Umísťování solárních panelů do vozovek se nezdá jako dobrý nápad ani s ohledem na jejich plochu. Například ve Velké Británii je celková plocha vozovek, použitelných pro solární panely, dvě miliardy metrů čtverečních.

Zní to jako obrovské číslo, ale jen do okamžiku, kdy se dozvíme, že budovy ve městech Velké Británie zaujímají plochu 17,6 miliardy m². Takže pokud by se panely nainstalovaly jen na zlomek střech, přinesly by větší výkon za podstatně nižší cenu.

Článek vyšel na serveru VTM >>>