Nic jim není svaté. Na mušku si berou politiky, celebrity, církev, Boženu Němcovou i sami sebe. Nemíří revolvery, jejich zbraní jsou verše, metafory a hrátky se slovy.
Odbíjí osmá hodina večer 4. prosince a zaplněný klub Fléda hostí celorepublikové finále Slam poetry. Soutěže, v níž se básníci staví za mikrofon a bouřící publikum hodnotí jejich přednes poezie. „Každý soutěžící má na svůj výstup tři minuty. Náhodně vybereme deset porotců mezi diváky, kterým rozdáme kartičky s čísly od nuly do devítky. Těmi budou hodnotit slammery,“ vysvětluje moderátor Jakub Žáček pravidla soutěže, jež básníkům v jejich přednesu neklade žádné hranice. I proto je mezi lidmi tak oblíbená.
Sedící i stojící diváky k mohutnému aplausu přivádí hned první básník se jménem Mruczivák. Ač vítěz regionálního kola v Plzni, strefuje se do Romana Onderky či Roberta Kotziana jako rodilý Brňan.
„Říkal mi kámoš, do štatlu přijeď zas. Uvidíš hodiny, co neukazujou čas,“ rýmuje Mruczivák. Opačnou taktiku volí Jakub Foll z Frýdku-Místku. Od publika si žádá radu, jak se má jeho báseň jmenovat, kterým slovem má začít a kterým skončit. Diváci jsou škodolibí. Zaznějí od nich slova šlehačka, zvíře a sopel. Follovo improvizované dílo však bere dech a porotci z publika mu přisuzují hned několik desítek.
„Jsem překvapený vysokou úrovní letošní Slam poetry. Líbí se mi spontánnost básníků. Je to úplně něco jiného, než si číst poezii doma, tady je to přímočaré a vtipné,“ říká jeden z diváků Adam Kučera.
Kdo ví, jestli už v osmdesátých letech v Chicagu, kde tradici slam poetry zakládal Marc Smith, si lidé u básníků cenili úderného humoru a satiry. V Brně tomu tak rozhodně je. Například Chaver z Pardubic si za své vážné a hluboké verše od některých diváků vysluhuje pískot.
Na básníky narváno
V hlavním sále Flédy nezůstává na osmém ročníku Slam poetry jediný volný kousek podlahy. Za favorita na vítězství a třicetitisícovou odměnu se nepovažuje Mruczivák, a tak schválně překračuje tříminutový limit. „Když vyhraješ, já smekám, ale to vítězství strč si někam. Když se kouknu na paty Onderků a Pitrů, co je to těch třicet litrů?“ ptá se publika Mruczivák.
Podle ohlušující reakce diváků je naopak jasné, že jedním z adeptů na prvenství bude Jan Jílek, který sází na rafinované verše. Nakonec však končí třetí. Druhé místo získává vítěz regionálního kola v Brně Miroslav Kynčl, který sklidil ovace mimo jiné za báseň o Evropské unii složenou ze dvou veršů „až na věky, až na Řeky.“
„Baví mě dělat si legraci v básničkách. Jinak v Brně studuji žurnalistiku, ale už tak dlouho, že si za studium musím platit. Jsem ten typ básníka a věčného studenta, jak se o nich učí v literatuře,“ podotýká Kynčl.
Z maximálně možných dvou set bodů ztrácí pouhých devět Jakub Foll a stává se tak absolutním vítězem. Ve druhém kole se nechal inspirovat svým prvním výtvorem a z patra zarecitoval vodáckou báseň s názvem Šle háčka. „Proč se účastním Slam poetry? Pro prachy. Já jsem dnes byl v Brně pracovně,“ objasňuje Foll.
Večer končí před půlnocí. „Mohli bychom finále Slam poetry pořádat jinde, publikum v Brně je ale nejlepší. Tak zase za rok a pamatujte: myslím, tedy slam,“ uzavírá moderátor.
