Vždy, když Tomáš Vandas v Brně uspořádá demonstraci, několik dalších let se do města vrací častěji, než by si sám přál. Extrémně pravicový politik totiž musí své plamenné projevy vysvětlovat policii a soudu.
Stejnou anabázi absolvoval třiačtyřicetiletý předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti minulý týden kvůli prvomájové demonstraci z roku 2009 na centrálním náměstí Svobody.
Tehdy totiž promlouval na účet přistěhovalců. „Naši krásnou českou zemi zaplavila ničivá imigrantská vlna tsunami, která ničí vše, co je nám drahé a krásné,“ prohlásil tehdy Vandas na pódiu u morového sloupu.
Přestože od setkání stoupenců někdejší Dělnické strany uplynuly bezmála tři roky, definitivní verdikt soudu padl až letos. Brněnský krajský soud v odvolacím řízení podmíněné tresty pro šéfa následnické Dělnické strany sociální spravedlnosti (zkráceně DSSS) Vandase a jeho stoupence potvrdil, na druhou stranu ale zrušil dříve uložené pokuty.
Nečas a Vandas
Je čtvrtek 5. ledna a mohutná tlaková níže od západu přináší do Brna krátce před devátou dopoledne silný vítr a déšť se sněhem. Ze stejného směru přijíždí do města také Tomáš Vandas. Zatímco změny počasí si všimla většina Brňanů, černou octavii, za jejímž volantem parkuje před budovou krajského soudu šéf pravicové partaje, zaznamená málokdo.
Tedy kromě posádky v dodávce stojící opodál. Sedí v ní muži v černém ze zásahové jednotky. Důvod je prostý. Na stránkách DSSS totiž Vandas vyzval své věrné, aby ho do Brna přijeli podpořit.
Nikdo ale nevěděl, kolik mladíků s vyholenými hlavami skutečně přijede. Obavy mělo i vedení brněnského krajského soudu, které proces s Vandasem a další pěticí obžalovaných zabezpečilo před masivní účastí přívrženců extrémní pravice.
Zbytečné manévry
Kromě policistů před budovou soudu, posílila hlídky také justiční stráž. A do jednací síně číslo 252 mohli jen lidé se vstupenkou.
„Po dohodě s předsedou senátu jsme přidali do místnosti lavice a vytvořili seznam ze zástupců médií, kterým jsme přednostně zajistili místa k sezení,“ říká mluvčí Krajského soudu v Brně Miroslava Sedláčková.
Jenže půl hodiny před začátkem líčení byli muži v uniformách v přesile. To evidentně překvapilo i Vandase, který se v chladné plískanici zdraví před soudem s trojicí advokátů. Velká navíc není ani účast těch, kteří se spolu s Vandasem mají zpovídat z prvomájových výroků. Přívrženci zaniklé Dělnicrok ké strany Michaela Dupová, Michal Glas, Petr Kotáb a Martin Zbela se z jednání omlouvají. Na lavici obžalovaných proto usedá jen Vandas s místopředsedou strany Jiřím Štěpánkem.
„Jsou to novodobí mučedníci. Vládní garnitura je trestá za to, co vykládají. Zvláštní demokracie,“ utrousí před začátkem jednání mladík v tmavé mikině. Patří mezi hrstku věrných radikálů, kteří nakonec obsadí jen jednu řadu lavic. Těší se na chvíli, kdy dostane Vandas slovo. Jenže pravidla odvolacího řízení hovoří jasně. Nejdřív mohou mluvit obhájci. Obžalovaní jsou na řadě až poslední.
Jako první se dostává ke slovu Vandasům advokát Petr Prchal. Tvrdí, že jde o kriminalizaci a porušení práva na svobodu slova. „Vandas mluvil na mítinku o ničivé imigrantské vlně tsunami. Podle agentury STEM je ovšem přistěhovalectví pro mnoho lidí v Česku závažným problémem. Nehledě na to, že vláda činí v posledních měsících kroky, které pobyt cizinců na území Česka ztěžují. Výrok o tsunami je proto standardní kritický výrok předsedy strany,“ říká Prchal. Více než hodinová řeč, kterou čas od času přerušuje holub na parapetu klováním do okenní tabulky, uspává nejen přítomné v soudní síni, ale unavuje i soudce.
Cikáni a Masaryk
Probouzí je až „výprava do historie“, kdy Prchal při obhajobě výroků o nepřizpůsobivém etniku poukazuje na zákon o potulných cikánech z roku 1927. „Podepsal ho prezident Tomáš Garrique Masaryk. Podle současného znaleckého posudku by tedy měli být potrestaní také všichni tehdejší velitelé četnictva, kteří potulku kontrolovali,“ hřímá Prchal. Zmíněný zákon skutečně v období první československé republiky existoval. Za potulné cikány zákon pokládal „cikány z místa na místo se toulající a jiné tuláky práce se štítící, kteří po cikánsku žijí, a to v obojím případě i tehdy, mají-li po část roku Š hlavně v zimě Š stálé bydliště,“ stojí v prvním paragrafu zákona. Ten se ovšem netýkal jen národnostní menšiny, ale i tuláků a povalečů.
Historie. Když se hodí
Do historie právník sáhne ještě jednou, to když připomene jeden z verdiktů evropského soudu pro lidská práva z roku 1976. Z jeho kontextu vyjme větu o tom, že „svoboda projevu patří i těm, kteří šíří šokující informace“ a naráží na část obžaloby, podle níž se Vandas a jeho spolustraníci svými výroky dotkli menšin žijících v Česku.
A to nejen Romů, ale i Vietnamců. „Ti z prodeje levného textilu přešli na výrobu tvrdých drog, jež nyní prodávají dětem. Ne však svým. Ty posílají na univerzitu,“ míní Prchal.
Pak už dostane slovo Vandas. Po téměř třech letech si za každým slovem stojí. „Můj proslov je stále aktuální. Sousloví nepřizpůsobiví občané jsme jako první použili my, teď je běžnou součástí politického slovníku. Je zřejmé, že jsme už tehdy avizovali, kam až může všechno zajít,“ říká Vandas s vizionářským tónem hlasu. Jeho řeč netrvá ani tři minuty. Mnohé to udiví, protože vůdce DSSS je známý schopností mluvit spatra dlouhé desítky minut.
Soudce ví své
Ani krátký proslov ovšem odvolací soudce nepřesvědčuje, že by měli původní rozsudek změnit či dokonce zrušit. „Tresty jsou výchovné a s verdiktem soudu nižšího stupně se ztotožňujeme,“ říká předseda senátu Karel Hortík.
Vandas ani jeho po levé ruce sedící místopředseda Štěpánek v tu chvíli nehnou brvou. Radost může mít z toho, že soud zruší tu část předchozího rozsudku, v níž se hovoří o peněžitých trestech od dvaceti do třiceti tisíc korun. Ty platit nemusí nikdo z šesti odsouzených.
Vandas: Je to fraška
Verdikt ostatně Vandase nepřekvapuje. Okamžitě po skončení hlavního líčení to dává najevo. „Je to pouhé dovršení frašky. Co taky čekat od Krajského soudu v Brně, jemuž předsedá bývalý komunista,“ objasňuje Vandas s tím, že ač je verdikt pravomocný, pokusí se ještě o vyvolání jednoho procesu. Kvůli jedné demonstraci proto chystá do Brna čtvrtou cestu.
UDĚLENÉ TRESTY
* Tomáš Vandas, předseda DSSS, vyslechl trest čtyřměsíčního vězení s podmíněným odkladem na dvacet měsíců.
* Místopředseda pravicové strany Jiří Štěpánek odešel od soudu s trestem osmi měsíců vězení, které soudci podmínečně odložili na dvě léta.
* Aktivistka Michaela Dupová a Martin Zbela, šéfredaktor Dělnických listů, dostali sedmiměsíční trest vězení s podmínkou na dva roky.
* Řadový straník Michal Glas a místopředseda bývalé Dělnické strany Petr Kotáb za své projevy vyslechli trest v podobě čtyř měsíců vězení, které jim soud podmínečně odložil na dvacet měsíců.
* Šestice nemusí platit peněžitý trest od dvaceti do třiceti tisíc korun.
