Spáleniště nahradí dětské skluzavky

Tichý Jakub
Na místě lesního zámečku, který vyhořel před čtyřiašedesáti lety, brzy vyroste rekreační areál.

Nedaleko restaurace U Mámy stával ještě na konci druhé světové války lesní zámeček, který byl oblíbeným cílem výletů především místních Němců. Dnes z něj zbyly jen základy, ale i ty brzy zmizí. Vedení města chce na místě spáleniště vybudovat oddechový areál. Místo by tak mohlo ožít stejně jako za první republiky. Dnes už totiž jen málokdo ví, že tehdy tady stála vyhlášená restaurace. Ještě dnes se dají na okraji lesa najít pozůstatky základů lesního zámečku, který tu stál do roku 1945.
Jeho osudy hodně ovlivnily národnostní spory mezi Čechy a Němci. Až do konce druhé
světové války tvořili Němci asi pětinu obyvatel Frýdku a jejich soužití s většinovými Čechy nikdy
nebylo ideální. Na zaniklý zámeček si před lety vzpomněli i zastupitelé, když nově vzniklou ulici, která odbočuje z Černé cesty, pojmenovali Pod Zámečkem. Jinak o něm lidé většinou vůbec neví. „Kdysi jsem četla,
že tam něco takového stálo, ale podrobnosti už nevím,” říká třeba osmačtyřicetiletá Štěpánka
Dufková z Místku. Žijí však i lidé, kteří si na zámeček dobře pamatují. „Bydlel jsem na Olešné, ale chodíval jsem nedaleko na Nové Dvory k tetě. Na zámečku se scházeli frýdečtí i místečtí Němci a chodívali odtamtud na různé výlety. Byla to taková jejich bašta. Hlavně za Hitlera se tam shromaždovali
a mysleli si kdoví co,” popisuje pětaosmdesátiletý Jaroslav Muroň z Místku.
Zámeček postavil na začátku 20. století Německý okrašlovací spolek. „Bývala tam restaurace a brzy se stal oblíbeným výletním místem a přirozeným shromaždištěm frýdeckých Němců. Od začátku století až do třicátých let probíhaly kvůli jejich činnosti pravidelné přestřelky mezi českým a německým tiskem,” popisuje historik Jaroslav Polášek. Tehdejší české noviny Frýdecký volič a jejich nástupce,
týdeník Frýdecko-Místecký kraj, například napadaly Němce za to, že si na radnici odsouhlasili
zavedení elektrického osvětlení až k zámečku, aby jim na náklady města svítilo na cestu domů, když se „navraceli z bujarých pijatik“. Německé noviny samozřejmě nezůstávaly pozadu a zdůrazňovaly
kdejaké domnělé i opravdové křivdy. Tou největší byl podle nich takzvaný školský převrat z roku 1919. Nové české vedení města všechny dosavadní německé školy ve Frýdku změnilo na české –
s českým vyučovacím jazykem. „Ten slavný školský převrat proběhl 18. února 1919, kdy dvanáct set žáků českých rodičů přešlo do české školy. Ještě na počátku téhož roku měla jediná soukromá česká škola pouhé dvě třídy. Ale to se změnilo. Volks- und Bürgerschule, dnešní 1. základní škola „Pod
Sovou“, byla vyzdobena červenobílými prapory a poprvé byla opatřena českým nápisem Vítáme Vás. To Němci nemohli překousnout,” vysvětluje Jaroslav Polášek.
Pozoruhodná stavba, která mohla být ozdobou města, nakonec doplatila na národnostní spory. Krátce po osvobození ji neznámí čeští „mstitelé“ zapálili. Pachatelé se nikdy nenašli. Zbylo jen spáleniště a betonové pozůstatky základů. Nyní, po pětašedesáti letech, zmizí i tyto zbytky. Vedení města vybuduje na místě bývalého lesního zámečku rekreační areál s dětským hřištěm. „Mýtina bude rozdělena na dvě části. V jedné bude zatravněné hřiště, ve druhé budou dva altány a různé herní prvky pro děti. Na místě budou i stojany a kontejnery na tříděný odpad,” objasňuje plán vedení
města jeho tisková mluvčí Jana Matějíková. Plán radnice se lidem docela líbí. „Ještě jsem o tom neslyšela, ale vypadá to jako dobrý nápad. Aspoň bude kam chodit na procházky s dětmi,” říká
čtyřiatřicetiletá Lucie Pohanková z Frýdku. Celý areál by měl být hotový do listopadu. Historie lesního
zámečku se uzavře.