Dnešní situace na pražském kancelářském trhu tato slova minimálně částečně vyvrací. V letošním roce by mělo být na pražský trh s moderními kancelářemi uvedeno přibližně 100 tisíc metrů čtverečních nových administrativních prostor. Jedná se o 10 budov, z nichž se plných sedm staví na spekulativní bázi, tedy bez předem sjednaného nájemce. „Developerské společnosti, které v druhé polovině roku 2010 zahájily v Praze spekulativní výstavbu kanceláří, disponují silným finančním zázemím, které jim umožňuje realizovat zmíněné projekty. Všechny společnosti využívají především vlastní finanční zdroje, některé z nich také částečně bankovní financování ze zahraničí. Vlastní finanční prostředky pocházejí buď z prodejů dokončených projektů, nebo z příjmů z pronajímaných nemovitostí,“ říká Pavel Skřivánek, vedoucí oddělení kancelářských nemovitostí King Sturge.
Podle jeho slov developeři, kteří nyní staví, sázejí na kvalitu svých projektů a na zotavování trhu v roce 2011 a v roce 2012. „Investovat soukromé prostředky je určitě dražší než případné bankovní financování, ale dává svobodu zahájit výstavbu v době, kdy konkurence nestaví, a umožňuje kompenzovat dražší private equity například nižšími stavebními náklady - poklesem cen stavebních materiálů a stavebních prací,“ míní Pavel Skřivánek.
#####Firmy myslí na svůj další rozvoj
Jak dále Pavel Skřivánek uvedl, poradenské firmy začaly již na konci loňského roku zaznamenávat vyšší aktivitu nájemců. „Předpokládáme, že to souvisí s tím, že situace řady firem se stabilizovala a vedle sledování nákladů se mohou zaměřit i na střednědobé cíle rozvoje, ke kterým patří optimalizace provozu a efektivita pronajímaných prostor,“ říká zástupce společnosti King Sturge. Realitní krize, která přinesla tlak na snižování nákladů, přispěla ke vzniku tzv. patchworkových kanceláří v Praze 1. Vzhledem k tomu, že centrum hlavního města je nejdražší realitní lokalitou v České republice, řada větších firem sídlících v Praze 1 zvažovala, zda je pro ně nutné být přímo zde, a zda by konsolidace administrativy v méně exponovaném místě nebyla výhodnější.
Posledními velkými nájemci, kteří se přesouvají z centra, jsou banky (Komerční banka a UniCredit Bank). V centru Prahy zůstávají menší firmy, pro které je zastoupení právě zde z obchodních a prestižních důvodů nezbytné. Jde například o právní kanceláře, poradenské firmy či personální agentury. Mix nájemců kancelářských budov v centru tak připomíná mozaiku (patchwork) malých a středně velkých firem.
