Sport? Nuda, Facebook je lepší

Lenost a spousta lákadel odrazují děti od sportu.

Mostecko, Chomutovsko / Počítače, televize, kouření. Sport to dnes nemá jednoduché. Ani na Mostecku a Chomutovsku. Děti jím často opovrhují. Ne vždy je to ale jejich vina.

„Zájem o sport je daný dobou. Dříve byly děti vedené k pohybu ve škole, v rodinách. Pořád pobíhaly venku. Dnes vítězí internet, ICQ, Facebook. Ústní komunikace mizí,“ přikračuje k problému Zdeněk Kopas, ředitel centra mládeže FK Baník Most. „Do dvanácti let to jde. Rodiče je mají jakžtakž pod kontrolou, ale pak přijde zlom. Pubertální chování spojené s navštěvováním diskoték. Zájem o sport upadá. Nechápu to. Děti nechtějí nic dokázat,“ smutní Kopas.

Trend doby tak dorazil i do jednoho z nejpopulárnějších odvětví. Mládež si postupem času uvědomí, že za krásným domem, milionovými příjmy, spoustou fanoušků a modelkou po boku se skrývají roky dřiny. Všech nadějí na lepší živobytí se vzdají a hru s míčem si pustí raději na Playstationu, kde z tepla domova sbírají trofeje a pojídají při tom hamburgery.

Činovníci různých klubů ale nevidí chyby jen v nejmladších generacích, velkým problémem je podle nich i přístup rodičů. „Nemají na své děti tolik času,“ říká trenér TJ Slávie Chomutov Jaroslav Jezbera.
Šéftrenér litvínovské fotbalové mládeže Zdeněk Kotalík souhlasí. „Měli by si vzít příklad z rodičů slavných sportovců. Musí si uvědomit, kolik jim věnovali času, jak moc je podporovali. Dítě potřebuje cítit podporu domova. To, že za ním někdo stojí, drží mu palce a objíždí všemožné akce, je strašně důležité,“ vypočítává Kotalík, který prošel několika kluby a až v Litvínově narazil na perfektní úroveň sportovišť určenou právě talentům. Na malý počet dětí si nestěžuje.

„Je pravda, že děti mají víc možností k vyplnění volného času. Myslím ale, že trenéři už nejsou takoví srdcaři jako kdysi. Dřív šli trénovat po práci ve fabrice. V dnešní době je hodně profesionálů, kteří jen koukají na výplatní pásku a neumějí udělat pestrý trénink,“ říká tenisová trenérka Zuzana Rolenčíková.
Právě přístup trenérů často rozhoduje o ochotě dětí a jejich radosti ze sportu. „Jejich vedení je nesmírně důležité. Žádný kouč by neměl dávat na první místo výsledek,“ komentuje Kotalík.

Nutnost vážit si svých svěřenců prosazují v klubu mladých ploutvařů v Mostě. „Moc si dětí v našem oddíle vážím. Místo kouření a pití krabicového vína vytrvale trénují,“ prohlašuje jejich kouč Jiří Ihnačinec, jenž otevřeně hovoří o problému jménem peníze. Na těch hodně záleží, zejména v našem regionu spojeném s obrovskou nezaměstnaností. „Všechno je daleko dražší než za socialismu,“ potvrzuje Rolenčíková.

Najdou se i místa, kde si na přístup dětí ke sportu nestěžují. „Zájem o tenis je a myslím, že má budoucnost. Zavedli jsme programy babytenis a minitenis, kam mohou i pětiletí, a zájem rok od roku stoupá,“ tvrdí Jaroslav Tačner, první viceprezident Českého tenisového svazu a prezident mosteckého tenisového klubu.

Na úbytek zájemců si nestěžují ani v klubu TJ Slávie Chomutov. „Dětí je dost, ale neodvádějí na tréninku, co po nich chceme. Dřív byl jiný přístup. Všichni se hnali za vidinou vycestovat,“ říká Ihnačinec.