Daniel Houska pracuje jako řidič z povolání. Při jedné z cest do Milevska si všiml, že v příkopu leží zraněná srna. „Měla zlomené nohy, z jedné jí koukala kost. Ale nemohl jsem ji tam nechat, bylo mi jí líto,“ vypráví Houska.
Zvíře proto naložil do auta a odvezl na veterinu do Písku. „Nevím, kam jinam bych se měl obrátit a zvěrolékař mi přišel jako nejlepší řešení, “ říká. Dokonce už plánoval, že by dal srnu na doléčení k rodičům na chatu. Zvíře ale uhynulo.
O sražené zvíře se postarají myslivci
Podobné případy se stávají. „Lidé někdy zavolají, co se zraněným zvířetem, které našli nebo srazili,“ říká písecká zvěrolékařka Jitka Václavíčková.
Ne každý řidič si ví rady. „Náhodou jsem jela kolem dvou nehod. V Doubravici a u Nihošovic. U obou jsem musela řidičům radit, co se zvěří. U nihošovického lomu už dva kluci házeli srnu do strouhy,“ říká Pavlína Cuhrová z Okresního mysliveckého spolku ve Strakonicích. „Domluva s nimi byla o to horší, že hovořili jen anglicky,“ dodává.
O poraněnou nebo usmrcenou zvěř se musejí postarat ti myslivci, kteří mají v místech, kde se nehoda stala, honitbu. A policisté by na ně měli mít kontakt.
Odvézt si srnu nebo divočáka je krádež
V žádném případě si řidiči nesmí brát mrtvé zvíře domů. „Pokud ho bez ohlášení naloží a odvezou, poruší několik zákonů, včetně veterinárního. Navíc by se mohlo jednat o trestný čin krádeže. Zvěř totiž patří majiteli honitby nebo mysliveckému sdružení,“ říká ředitel Krajské veterinární správy v Českých Budějovicích František Kouba.
Nebezpečné je podle Kouby i zpracování masa ze zvěřiny v kuchyni. „Většinou bývá znehodnoceno už nárazem a krvácením do svaloviny. Navíc může být zvíře nemocné,“ varuje Kouba.
Na pětadvacet srn už letos maleničtí myslivci posbírali ze silnic a struh. „Nejhorší je to na úseku ze Čkyně do Volyně. „Srny a divočáci jdou za potravou a teď je přitahují aleje s padajícími jablky,“ říká hospodář malenického mysliveckého sdružení Hubert Fáber.
Myslivci zkoušejí vyhánět zvěř od silnic
Středočeští myslivci právě testují prostředek německé firmy, který kromě zvířecích pachů obsahuje i lidský pot. Kolem rizikových silnic nainstalovali stovky nádobek s pachem medvědů, rysů, vlků, které zvěři v přecházení silnic úspěšně brání.„Informace uvádíme na webových stránkách Českomoravské myslivecké jednoty. Je to jeden z poměrně účinných způsobů, jak odradit zvěř od silnic a zabránit střetům s auty,“ říká za mysliveckou jednotu Josef Půbal.
Podle Václava Bálka, mluvčího České pojišťovny, která hradí škody za nabouraná auta z havarijního pojištění, jsou nejčastější střety se zvěří v říjnu. „Ze statistik Centra dopravního výzkumu víme, že ročně zahyne na silnicích asi osm až devět tisíc kusů zvěře a rok od roku jí přibývá. Hlavně zajíci, srny, bažanti, ale i divočáci, kuny, ovce, koně,“ uvádí.
