Stačí, když venku svítí sluníčko

Pro seriál Sedm radostí si Sedmička tentokrát vybrala libereckou výtvarnici Ivu Ouhrabkovou.

Má slabost pro dětské knížky, doma neustále něco přesouvá a raduje se z každého pěkného dne. Liberecká výtvarnice Iva Ouhrabková má svůj vlastní svět, o který se podělila se Sedmičkou.

1. Když se daří dcerám

Nejdůležitější pro mě je, aby se dařilo mým dcerám. Lenka je herečka na volné noze. Žije v Praze a hraje mimo jiné i ve Švandově divadle. Takže si myslím, že se má dobře, a hlavně dělá něco, co ji baví. Hanka studuje tavenou plastiku v Ústí nad Labem u profesora Bílka a je tam spokojená. Nedávno navíc přijela úplně nadšená ze stáže v Sofii. Našla si tam spoustu kamarádů, procvičila si jazyky a zase počítá s tím, že někam vyrazí. No a Johanka. Ta je teď s tatínkem na dovolené. O ní tvrdím, že je to má čerstvá voda. Je otevřená světu, umí se na věci podívat a umí je dobře pojmenovat. Teď se navíc hodně rozmalovala. Jakákoliv, i sebekratší doba jí stačí k tomu, aby se do toho pustila. V tom se mám od ní co učit. Sama totiž na svoji tvorbu potřebuji klid a dostatek času.

2. Fenka Máša

Velkým zdrojem radosti je pro mě i fenka Máša. Málokdo mě totiž vždycky doma vítá s takovým nadšením jako ona. Mám ji asi dva roky. Musím se ale přiznat, zpočátku jsem ji vůbec nechtěla. Holkám jsem říkala, že je to příliš velký závazek. Nedaly se, chvíli mě na to připravovaly a nakonec Mášu přinesly domů. Nejdřív jsem zuřila, ale Máša si nás hned získala na svoji stranu a teď je dalším členem rodiny.

3. Když můžu tvořit

Strašně si užívám chvíle, kdy můžu tvořit. A pokud možno někde v klidu. To mi přináší opravdu velké uspokojení. Když to ze sebe můžu dostat. Když můžu něco říct. Hodně teď pracuji se sklem. Vytvořila jsem pro Preciosu skleněný stánek na výstavu do Hongkongu a letos v tom pokračuji. Pořídila jsem si kvůli tomu dokonce pec na sklo.

4. Dobrá knížka

Velice ráda si přečtu dobrou knížku. Když je dobrý překlad nebo dobrá čeština, tak to je pro mě lahoda. Navíc mám velkou vášeň pro dětské knížky. Asi i díky veletrhu dětské knihy, na kterém jsem se vždycky nějakým způsobem podílela. Nedávno jsem dělala v knihovně velký úklid a zjistila jsem při tom, že mám doma velké poklady. Třeba Baladu o Bobíkovi či Na velrybě od Petra Chudožilova. To jsou moc pěkné knížky.

5. Když něco přesunu

Pořád doma a na zahradě něco přesouvám. A když se mi to podaří umístit na správné místo, tak z toho mám radost. Přesně takové místo jsem našla před pár dny pro stolek v obývacím pokoji, když jsem ho prohodila s vázou, ve které mám už asi týden slunečnici.

6. Když to vyjde

Dobrý pocit mám také z toho, když si něco usmyslím a ono to vyjde přesně tak, jak jsem si představovala. To se týká především práce. Například když dělám na nějakém interiéru. Třeba v libereckém diagnostickém ústavu.

7. Vše, jak má být

Často mi stačí jenom to, že je venku hezky. Když venku svítí sluníčko, já se probudím a zjistím, že všechno je, jak má být. Strašně moc bych si přála, aby stejnou radost co nejdříve zažili i lidé, které v sobotu postihla povodeň.