Stará synagoga získá novou tvář

Zapomenutou židovskou svatyni ve Smetanových sadech čeká velká obnova. Opravy potrvají dva roky

Opravovali jí kousek po kousku. „Na jaře 2009 se nám povedlo restaurovat áron ha kodeš,“ vzpomíná předsedkyně Židovské obce v Plzni Eva Štixová. Oprava židovského svatostánku, kde se ukrývá tóra, byla důležitým počinem, přesto Stará synagoga zůstala jedním z nejohroženějších kulturních památek ve městě. Vlhkost, poškozené dřevěné galerie, rozbitý hodinový stroj, nevyhovující cihlová podlaha, nedodělané pódium před svatostánkem, opadávající fasáda – to je výčet nedodělků, které synagogu stále trápí. Blýská se ale na lepší časy. Na židovské památky v Čechách poputují miliony z Evropské unie, část dotace je určená na synagogu ve Smetanových sadech.

„Je velké štěstí, že se povedlo peníze sehnat, byla to jediná šance na kompletní obnovu,“ říká Štixová. Na trochu zapomenutou synagogu v bloku mezi Smetanovými sady a Americkou třídou se má vložit kolem pětadvaceti milionů korun. „Před nynější plánovanou rekonstrukcí se kromě áronu v podstatě povedlo opravit ´jen´ střechu a vyměnit vnější výplně oken, v pořádku je naštěstí statika,“ popisuje situaci Jan Kindermann, koordinátor projektu z Federace židovských obcí. Právě jí se povedlo evropské peníze získat.

Velká přeměna

Přeměna má začít už koncem léta, do té doby se vybere stavební firma a restaurátoři . „Důležité bude zbavit se vlhkosti, která narušuje obvodové zdi. Součástí rekonstrukce je také nová kamenná dlažba, restaurátoři opraví dřevěné galerie, poškozené požárem. A počítá se také s doplněním vnitřních oken,“ vypočítává Jan Kindermann. To ale není všechno. Na opravu v interiéru synagogy čekají hodiny nad vchodem, dřevěný strop a doplní se repliky historických svítidel. „V synagoze se počítá také s doplněním lavic, ty budou navíc vyhřívaná. V plánu je úprava bimy, to je takové pódium,“ vysvětluje Štixová. Stará synagoga dostane novou tvář i zvenku.

„Kromě udělání kompletní fasády se musí posílit krovy, ty jsou opravené jen částečně,“ připomíná architekt Jan Soukup, jehož ateliér zpracovává dokumentaci k celému balíku projektu Revitalizace židovských památek v Česku. Na opravu čeká také vedlejší obslužný domek šámese. „Tam vznikne návštěvnické centrum se sociálním zázemím, v patře pak bude ubytování pro lektory a učinkující,“ doplňuje Kindermann. A znovu se obnoví průchod mezi domkem šámese a synagogou. „V synagoze jsou ještě vidět původní dveře,“ ukazuje na místo pod pódiem předsedkyně plzeňské židovské obce. Po dobu oprav bude Stará synagoga uzavřená, znovuotevření je v plánu v říjnu 2013. „Bude se i nadále využívat na kulturní účely. V horní galerii bude umístěná stálá expozice nazvaná Židovské svátky a zvyky, počítá se i s koncerty,“ nastiňuje Kindermann. Plzeňská židovská obec počítá s tím, že opravená synagoga bude sloužit i jako modlitebna.

Třetí v pořadí

Federaci židovských obcí se povedlo získat celkově 280 milionů korun. „Tato částka zahrnuje všechny přípravné práce včetně projektové dokumentace. Na vlastní stavby půjde kolem 200 milionů korun,“ upřesňuje Jan Kindermann. Díky finanční injekci se připravuje patnáct akcí zahrnujících opravy významných synagog, případně jejich obslužných budov. Stará synagoga byla postavená na území Plzně jako třetí židovská synagoga ve městě v letech 1857 až 1859 architekty Stelzerem a Wiesnerem v novorománském slohu.

Ještě ve středověku byly postavené ve městě dvě synagogy, které stály na území ghetta v severozápadní části historického města, v blízkosti dnešní křižovatky Solní a Sedláčkovy ulice. Po vypovězení židů z města synagogy zanikly při přestavbě na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Židé se poté mohli usazovat v Plzni až po roce 1848, kdy v Čechách došlo k náboženskému a politickému uvolnění. A postavení Staré synagogy bylo výrazem emancipace židovské komunity ve společnosti, i když umístění svatyně ve vnitrobloku Smetanových sadů a Americké třídy bylo zároveň vyjádřením obavy z dalších pogromů a tedy i snahou příliš nevyčnívat a neupozorňovat. Stavba Velké synagogy o třicet let později na lukrativním pozemku města pak ukázala rozmach tehdejší židovské komunity v Plzni.