Když restaurátoři zabořili vrtačku do stropu staré dominikánské kaple a probili se přes vrstvu betonu, který ucpával starý průduch do zahrady, začal tam jemně proudit čerstvý vzduch.
Cenné gotické fresky se symbolicky nadechly.
Opavská dominikánská kaple v kostele svatého Václava skrývá ojedinělé gotické bohatství a zajímavé barokní výjevy.
Autoportrét malíře
Až donedávna trpěly staré fresky vlhkostí, barvy byly vybledlé, zašedlé a ztrácely se. Poslední květnový den končí v kapli restaurátorské práce, které malbám prodlouží život.
„Odstranili jsme hluboko zafixované nečistoty, takže malby budou mnohem zářivější a čitelnější,“ říká restaurátorka Blanka Valchářová, která v kapli pracuje společně s dalšími třemi odborníky.
Úpravami prochází celý kostel svatého Václava. V hlavní lodi stojí patnáct metrů vysoké lešení, které obepíná většinu její plochy. Na tomto lešení budou restaurátoři pracovat do konce června. Jako první ale dokončí práci v dominikánské kapli, kde jsou nejstarší malby z celého kostela – zhruba ze 14. století.
Mezi nejcennější patří malba muže označená jménem Mikoláš Piktor. Kdysi ji odkryl Vladimír Terš. Komunisté chtěli kostel zbořit, ale kvůli tomuto nálezu ho nakonec ušetřili.
Podle vedoucího Ústavu pro dějiny umění na pražské filozofické fakultě Jana Royta je Mikoláš Piktor pravděpodobně autorem fresky a vyobrazil na ní sám sebe. Ve středověku ale podle něho nebylo obvyklé, aby malíř maloval sám sebe. I proto je malba tak vzácná.
Restaurátoři pracovali na obnově fresek už během letošní zimy.
„Museli jsme v kapli udržovat teplotu alespoň deset stupňů, kterou potřebují veškeré materiály,“ popisuje Valchářová. Návštěvník, který byl v kapli před opravami, si na první pohled všimne změny.
„Na stěnách, tam, kde nejsou fresky, byly oklepány omítky asi do výšky osmdesáti centimetrů – na cihlu či kámen. My jsme teď cihlové části omítli. Méně se práší a pohled na fresky neruší surové zdi,“ vysvětluje restaurátorka.
Během prací objevili restaurátoři několik dosud neodkrytých maleb.
„Našli jsme fragmenty v gotické i v barokní části. V barokním oddílu jsme objevili ornamenty a zbytky rámů z nějakých výjevů,“ říká Valchářová. Dodává, že díky nálezu zjistili, jaké byly původní barvy a tóny nástěnných maleb, a mohli se podle toho řídit při restaurování.
Jen destilovaná voda
Gotické fresky čistili pouze destilovanou vodou. I když byly barvy vybledlé, nedomalovávali je.
Velmi opatrně postupovali také při zpevňování ploch. Například na klenbě byly silné praskliny a hrozilo, že spadnou omítky.
„Museli jsme dávat velký pozor na to, aby zeď pořád dýchala a aby se v budoucnu na omítce nedělaly puchýře, protože by pak začala odpadávat,“ vysvětluje Valchářová.
Kaple je hodnotá svou gotickou, ale také barokní částí. Její výzdoba pochází z období sedmnáctého století. „Jsou tam výjevy ze života svatých, například Jana Křtitele, je tam ukřižování,“ říká Valchářová.
Za Josefa II. zabralo kostel vojsko a bylo tam skladiště. Na levé straně v kapli jsou dodnes stopy po skladovaných sudech.
Zvláštností kostela je jedno z nejstarších oken v Opavě, které je nezvykle obrácené směrem dovnitř. „Jakoby vedle byla nějaká další kaple, ale zatím jsme nenašli nic, co by její existenci potvrdilo,“ říká restaurátorka.
