Zeptali jsme se ho tedy nejen na to, kam se facility management v poslední době na českém trhu dostal, ale zejména na to, jaké jsou jeho plány ve staronové funkci.
Nedávno jste se stal staronovým šéfem české IFMA CZ . Jaké jsou vaše cíle, kam by česká pobočka měla směřovat, co byste chtěl změnit?
IFMA CZ je zde již přes deset let. Za tuto dobu významně napomohla šíření informací o facility managementu (FM). Moji předchůdci Lucie Ryjáčková a Bohuslav Kyjánek odvedli výbornou práci, a tak nyní mohu na základech jejich práce rozvíjet naši pobočku dále. Pokud budu jmenovat základní cíle, které jsme si v novém představenstvu IFMA CZ vytyčili, pak především chceme významně rozšířit členskou základnu, zavést novou formu firemního členství (Partnerství IFMA CZ), inicializovat legislativní změny, které ustanoví obor facility management jako legislativně zakotvenou profesi, vytvořit prostor pro odborné sekce, významně posílit respekt k našim členům na evropské a světové úrovni a posílit význam EU standardu – tato norma sjednocuje facility manažery v celé EU.
Jak se změnil český trh FM za tu dobu, co jste nebyl prezidentem?
Domnívám se, že významně. V době mého dřívějšího působení byl facility manažer vnímán jako „exot“, málokdo si ho uměl někam zařadit a FM poskytovatelé byly „v plenkách“. Dnes působí na našem trhu velice profesionální společnosti se silným know-how a zkušenými týmy odborníků. Co se bohužel vůbec nezměnilo, to je vnímání facility managementu na straně klientů. Jednou z priorit „marketingu“ facility managementu je proto osvěta směrem k zákazníkům. Vedení firem si musí uvědomit, že doba intenzifikace výrobního procesu již minula.
Chtějí-li v budoucnosti obstát na trhu, musí zvyšovat produktivitu práce, která je u nás ve srovnání s vyspělými zeměmi velice nízká. Pokud již nelze zefektivňovat základní výrobní proces (a ten byl v minulých letech výrazně zefektivněn), pak se musí optimalizovat podpora zaměstnanců, aby prostředí, ve kterém pracují, bylo efektivněji zajištěno. Toto je přesně oblast facility managementu, a tak většina společností dříve či později bude muset tuto oblast řešit.
Jaké kroky uděláte pro zvýšení prestiže IFMA CZ?
Předně musí IFMA rychle rozšířit svoji členskou základnu. Aby se základna mohla rozšířit, musíme členům nabídnout zajímavější podmínky. To mne přinutilo k jednání s vedením IFMA v Houstonu a podařilo se mi přesvědčit ředitelku pro personální záležitosti, že princip „klubového“ osobního členství, který je oblíbený v anglofonním světě, je v Evropě těžko prosaditelný. To je důvodem, že asociace nabízející členství přímo společnostem mají u nás silné zázemí, a IFMA CZ naopak bojuje „o přežití“. Dostali jsme „zelenou“ vyzkoušet pilotně „Partnerský program“, a pokud se osvědčí, bude aplikován na celém světě. Zpracováváme nyní podmínky tohoto členství, přihlašovací formuláře atd.
Jakmile budou tyto dokumenty schváleny, ihned náš program spustíme v praxi. Věříme, že „Partnerský program“ zvýší významně počet členů, přinese asociaci potřebné prostředky a umožní nastartování skutečné odborné aktivity v oblastech legislativních, vzdělávacích, standardizačních a prozatím zcela opomíjeném rozvoji výzkumu a vědy (naši členové hledají zajímavá data, informace atd.).
Kdo se může stát členem IFMA CZ, kolik má u nás členů? Jaké jsou podmínky pro jejich přijetí?
V době největšího rozmachu IFMA CZ jsme měli přes 60 členů. Dnes se jejich počet pohybuje kolem 40. Naším neskromným cílem je 100 členů do konce roku a 250 až 300 členů do konce našeho dvouletého volebního období. Bez programu Partnerství IFMA CZ by toto bylo zcela nemožné. V rámci programu však Partneři IFMA CZ získají odpovídající počty oprávnění k přihlášení svých zaměstnanců do asociace. Tito členové budou mít stejná práva jako „profesionální“ členové (ti budou i nadále členy na „klubové“ bázi). Na jedné straně to vyvine tlak na nás, abychom připravovali zajímavé benefity pro naše členy, a na druhou stranu to podnítí stabilní partnerský potenciál pro naši pobočku.
Říkáte, že chcete prosadit možnost, aby se členem IFMA CZ mohla stát firma, a ne jen fyzická osoba. Proč?
[file:10250:small:right]
Trh facility managementu je ve velké většině rozdělen na klienty a poskytovatele FM služeb. Na jedné straně jsou klienti FM, což je většina středních a velkých společností v republice. Zde FM zastupují facility manažeři těchto firem. Ve firmách jsou „osamoceni“, firmy se věnují jinému oboru podnikání, a tak pro ně není naše asociace zajímavá. Pro ně bude i nadále fungovat klasické „klubové“ členství.
Vedle toho však na trhu existují FM poskytovatelé, které můžeme rozdělit na významné integrační FM poskytovatele a dále na množství specializovaných dodavatelů jednotlivých typů služeb či materiálů pro tyto služby. Tyto společnosti mají zájem s profesními sdruženími spolupracovat, zejména se však chtějí zviditelnit v rámci profese. Proto jsme i dříve, za působení mých předchůdců, hledali formy, jak tyto společnosti podpořit, ale princip „klubového“ členství toto neumožňoval. To byl podnět, abych vyvinul vlastní aktivitu, a věřím, že bude pro všechny přínosem, pro obor, pro partnery i pro ostatní členy.
Česká legislativa de facto nezná pojem facility management. Máte v plánu pracovat na tom, aby se tento stav změnil?
Jak jsem se již zmínil, absence živnosti facility management znepříjemňuje práci desítkám až stovkám tisíců odborníků. Přitom se ve facility managementu „točí“ zhruba pět procent HDP naší země a to je velká suma peněz. Podíváte-li se na dokumenty integrovaných FM poskytovatelů, nemůžete přehlédnout, že se v každém projektu prezentují desítkami různých živností. Přitom, pokud si klient přeje další FM službu a jejich FM poskytovatel ji nemá v rejstříku svých živnostenských oprávnění, musí rychle toto oprávnění získat, aby svého klienta uspokojil. Toto zatěžuje veřejnou správu, tyto firmy a mnohé další.
Živnost facility management by ušetřila mnoho administrativních průtahů a v neposlední řadě by zoficiálnila profesi, která je již od roku 2007 v EU sjednocena standardem a Evropský parlament ji již vnímá jako významnou činnost. Bohužel jsem od našeho ministerstva průmyslu a obchodu dostal vyrozumění, že pro pár manažerů, kteří se tímto živí, nemá tato živnost smysl. Zde se jasně projevuje, jak jsou naše úřady daleko od reality. Samozřejmě se argumentačně připravíme, požádám kolegy v EU i kolegy v USA o podklady a s patřičně podloženými argumenty o živnost požádáme znova. Obdobný problém lze identifikovat i v problematice veřejných zakázek na FM služby. Zákon o veřejných zakázkách přímo zakazuje rozšířit paletu služeb veřejnému subjektu o další službu bez samostatného výběrového řízení. Integrace řízení podpůrných služeb je však základním principem FM.
