Na jedno místo se potápěč vrátí stokrát a pokaždé tam uvidí něco jiného. Tu zkušenost má třiadvacetiletá studentka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Martina Balzarová, která do 7. října vystavuje v Galerii Nahoře budějovického Metropolu.
Na šestačtyřiceti velkých fotografiích, které připomínají olejomalby mistrů, najdou lidé dost důvodů chránit moře a oceány. „Pod vodou nikdo nikam nepospíchá, jen se kocháme. Vím už, kde některé ryby bydlí, a chodím k nim na návštěvu. Třeba za pyskounem, který spával ve fialové houbě, než mu ji kdosi zničil,“ líčí.
Potápí se už přes deset let a ženskýma očima vidí podmořský svět jinak než muži, lovci snímků velkých ryb. Zaměřila se na detaily, a tím vítězí i v soutěžích. Dovede třeba vyfotit korál tak, že člověk má chuť zabořit se do barevného krajkoví a snít o lehkosti bytí.
Stav beztíže, ticho a klid. Kochám se
Kolik tváří má moře? Kdo je začne počítat, hrozí mu opojná závislost na kráse.
