Fronta v menze se táhla přes celou jídelnu, a tak se vysokoškolský profesor z dlouhé chvíle zaposlouchal do diskuze čtyř studentů stojících před ním.
„To je houby oběd. Co si pořádně nacpat břicho tataráčkem? Teď se dá pořídit v centru za stovku i s pivem,“ nabídl jeden. „Já mám ještě voucher na steaky. Večer můžeme zajít,“ lákal druhý. Učiteli to nedalo a hned po obědě zasedl k počítači.
„S manželkou jsme slevy na jídlo využili asi už pětkrát, pokaždé výborné po všech stránkách.
Webových adres se slevovými kupony je strašně moc, já jsem si zaškrtnul www.slevydnes.cz, což je takový výběr z mnoha serverů, a každé ráno mám na počítači výpis novinek,“ říká profesor technické fakulty, který si nepřál uvést jméno.
Zato prozradil tip.
„Skvěle jsme se měli například v Dlouhé ulici v Crazy Cow House. Dva perfektní steaky s oblohou a sedmičkou červeného, která je sama o sobě za 390 korun. Za vše jsme ale zaplatili jen 349 korun. Nabídka se ale rychle mění,“ zdůrazňuje pedagog.
Jídlo a pití vítězí mezi uživateli slevových serverů na plné čáře. „Na odbyt jdou zejména nabídky do restaurací, kaváren, ale třeba i do stánku na Staroměstském náměstí,“ říká projektový ředitel webu Robox Petr Kováčik.
Nejčastěji hledaným městem je Praha, následuje Bratislava, Brno, Ostrava, Plzeň a České Budějovice.
Tisíce slev denně
V Česku je podle odborníků na dvě stě webových adres, které nabízejí slevy čehokoliv.
Od gastronomie přes masáže a dovolené až po plastické operace. Boom slevových serverů začal loni na podzim. Jen těch, kde se vyskytuje slovo „sleva“, jsou desítky. Slevomat, Primasleva, Nebeslev, AAAslevy, Hyperslevy, Megasleva, Slevmeto, Slevmatic, Slevy Dnes, Slevomor, Sleviště, Slevín…
Je jich tolik, že začaly rychle vznikat i takzvané agregátory. Tedy databáze, které vybírají nejnovější a nejzajímavější akce z více webů.
„Zákazníky jako takové nemám, pouze přesunuji cílenou návštěvnost na jednotlivé slevové servery,“ říká Martin Talavášek, šéf současného největšího agregátoru Skrz.cz. Kdo se zaregistruje, tomu weby posílají denně desítky nových slevových akcí. „Polovina lidí se kouká na Skrz.cz každý den,“ dodává Talavášek.
Menu u Karlova mostu
Slevy se pohybují od 25 až do 80 procent. Dvě pizzy nabízejí za 129 korun, jehněčí pečeně pro pět osob za 550, menu pro dva v restauraci u Karlova mostu za 198 korun.
„Zatím jsem koupila jen samé jídlo, chtěla jsem vyzkoušet něco nového,“ říká studentka Andrea Kozáková, která už pouze kuponem na slevu platila v sushi restauraci nebo řecké taverně.
Návod je jednoduchý, stačí, aby se na nabízenou akci přihlásil dostatečný počet zákazníků, často jde o deset či dvacet přihlášených, a od té chvíle začíná platit.
„Vyhledáváme hlavně pivnice, kde se s kamarády dobře najíme a napijeme. Je to pohodlnější, a hlavně levnější, než si vařit někde ve společné kuchyni na koleji. Nabídek je pořád dost,“ míní student techniky Jiří Hájek.
Nabídka na internetu zpravidla trvá čtyřiadvacet hodin, ale někdy i déle, podle zájmu. „Průměrný počet zákazníků na jednu slevu je podle naší databáze 182,“ říká Kováčik z webu Robox.cz. Čísla jsou ale ošemetná. „Mnoho malých serverů v databázi nemáme, takže reálné číslo může být menší,“ vysvěluje Kováčik.
82 voucherů
Téměř dvě kila uzeného kolena, šest bramboráčků a čtyři plzně nabídl s poloviční slevou majitel Pub Praha 5 Michal Srb. „Akci jsem zkusil poprvé a uvidím, jak se osvědčí. Prodal jsem 82 voucherů,“ říká hospodský. Chtěl hlavně zaplnit „hluché dny“ neděli a pondělí, kdy je hospoda poloprázdná.
Slevové servery si berou za zprostředkování deset až patnáct procent. „Když to vypočítám, tak jsem mírně v minusu. Doufám ale v to, že čtyřicet procent lidí si nedá jen slevové menu, ale objedná i něco navíc. Jinak sleva není nijak efektivní,“ míní Srb.
Podle restauratérů je marné na slevových serverech hledat loajální zákazníky. „Finančně se to nevyplatí, ale je to reklama zdarma,“ míní Vlastimil Hyka z dejvické restaurace U Kavalíra.
Na doporučení začal prodávat „pod cenou“ steaky a tatarské bifteky. „Tataráky jdou poměrně dobře na odbyt,“ říká restauratér, který prodá měsíčně kolem osmdesáti voucherů.
„Pozor, tataráci jdou“
Tataráci. Tak teď říkají hospodští lidem s kuponem na slevu v ruce. Tahle pochoutka ze syrové hovězí svíčkové zažívá v hlavním městě obrovský návrat do večerních menu.
„Když jsme přišli na voucher do jedné restaurace, servírka jen procedila mezi zuby: ,Zase tataráci.‘ Obsluhu to spíš otravuje, nemají dýška. Zákazníci s vouchery si nic jiného neobjednávají. My jsme měli navíc jen jedno pivo a kafe,“ přibližuje jednu z návštěv podnikatel Adam Dvořák.
Pokud ale nebude sleva, nikdo se do hospody už vracet nebude. „Na serverech se pohybují hlavně lidé, kteří pasou po slevách a je jim jedno, kde jsou. Jsou klidně schopni za ní jet přes celou Prahu,“ říká Srb.
Kromě tatarských bifteků táhnou ještě exkluzivní restaurace nebo neprobádané interiéry, kam se průměrně placený Pražan jen tak neodváží, ale voucher mu to umožní. „Poprvé jsem tak byl třeba na drincích ve Phenix café u Novotného lávky. Tam bych normálně nešel,“ říká Dvořák.
Zvláštní kapitolu pak tvoří pivnice, které se v podvečerních a večerních hodinách promění ve studentské kluby. „Už jsem se poučil. Nikdy bych už třeba nedával akci Vypij, kolik můžeš. Kvůli tomu k nám několikrát musela přijet i policie,“ říká majitel Světa piva Günter Kensy.
Problém byl v tom, že opilí studenti chtěli stále další piva. „Podle vyhlášky ale nesmím nalévat podnapilým,“ vysvětluje Kensy. Ale díky voucherům vytočí až 1500 litrů piva denně.
Podle něj se takto velké slevové akce dlouho neudrží. „Odhaduji tak do konce roku,“ tipuje hospodský. Na prodej večeří pod cenou přistupují stále nové podniky, servery oslovují další a další, a to i z jiných oblastí. „Letos předpokládáme i velký zájem o letní dovolené v zahraničí,“ říká Petr Kováčik z Robox.cz.
Loni podle průzkumu společnosti Mediasearch dosáhl obrat českých slevových serverů minimálně 330 milionů korun, zákazníci díky nim ušetřili kolem půl miliardy.
