Druhý takový kaštan široko daleko nenajdete. Dole se rozdvojuje a nahoře zase sbíhá. Uprostřed, v listoví, je nepřehlédnutelná mezera.
„Díra je v něm vlastně z nutnosti. Prostředkem koruny vedou dráty elektrického vedení, a tak ji musejí energetici pravidelně prořezávat, jak větve dorůstají, protože by se pletly do drátů,“ popisuje Pavla Nováková, jejíž rodině strom patří, proč je skrz jinak košatou korunu kaštanu v jednom místě vidět na druhou stranu.
Novákovi jsou na kaštan patřičně pyšní. „Vždycky krásně kvete. Umí zmírnit vítr, který nám fouká na dům. V létě nám dává chládek a na podzim k nám chodí děti na kaštany,“ líčí babička Eliška Silberová, která se s rodinou do Hrabové přistěhovala před třiceti lety. A tak umí srovnat, o kolik porostl. „Když jsme sem přišli, byl trochu menší. Ale zase byl košatější,“ říká babička.
U domu mají Novákovi pořádnou zahradu a hospodářství, koně, krávy, husy, prasata. Když potřebují někomu vysvětlit, jak jejich statek najde, je to prý víc než snadné. „Bydlíme u hlavní silnice u kaštanu. Každý nás tu podle něj najde,“ přidává důchodkyně další důvod, proč mají kaštan tak rádi.
Nevadí jim ani starosti, které s ním mají: „Je z něj spousta listí, než to všechno odvezeme, je to hodně práce,“ říká Pavla Nováková.
Bez kaštanu by to nešlo
Strom s dírou dobře znají i hrabovští dobrovolní hasiči, při větší bouřce nebo povichru se čas od času stane, že na elektrické vedení spadne větev. „Kaštan má dvě koruny, říká se tomu dvoják a takové stromy se hned těží, protože hrozí, že se mohou rozlomit,“ vysvětluje velitel hrabovského hasičského družstva Petr Sýkora. „Strom je to krásný, ale je třeba se mu věnovat, nechat jej ořezat, ošetřit,“ dodává.
Novákovi nechtějí ani slyšet o tom, že by muselo dolů víc větví, než je nutné.
„Měli jsme ještě lípu, taky skrze ni probíhaly dráty, ale ta nám uschla, museli jsme ji shodit. Nesli jsme to špatně, hlavně babička. Bez kaštanu si to neumíme představit. Víte, jak krásně šumí?“ uzavírá Pavla Nováková.
