Zlínský oční chirurg Pavel Stodůlka operoval Tomáše Baťu juniora i další členy jeho rodiny z Kanady nebo Švýcarska, mezi jeho pacienty patří cestovatel Miroslav Zikmund i prezident Václav Klaus.
Dvaašedesátiletá Hana Charvátová byla slepá patnáct let. „Manželka za tu dobu prodělala několik neúspěšných transplantací rohovky, jezdili jsme po klinikách v Praze a Brně. Nic nepomáhalo, dokud jsme nepřijeli k primáři Stodůlkovi,“ vzpomíná Karel Charvát.
Teprve po dvou operacích mikrochirurga Stodůlky Hana Charvátová znovu natrvalo uviděla. „Byla to obrovská změna v životě pro ženu, pro mě, pro celou rodinu. Děti mezitím dospěly. Kdyby je potkala na ulici, možná by je ani nepoznala. Chodí teď na vycházky, pozoruje nadšeně všechno kolem sebe,“ dodává Charvát.
Stodůlka při operaci Charvátové poprvé v Česku použil umělou rohovku, kterou vyvinuli vědci v americkém Bostonu. Operací, které udělal jako první v republice, není málo. U několika mu dokonce patří světové prvenství. „Podstatná je pro mě vůle posouvat medicínu dál. Když někdo řekne, tohle se nedělá nebo takhle to nejde, je to pro mě výzva. Důležité je nevzdat se, hledat řešení. Podmínkou je dostatek znalostí, odborné předpoklady a samozřejmě dobrý tým,“ říká Stodůlka, který v současné době pracuje na soukromé oční klinice Gemini ve Zlíně.
Stodůlkovi kolegové se na jeho úspěchy dívají s velkým respektem. „Pokračuje v tradici excelentní zlínské oční školy, kterou založil docent Karel Kuběna. Drží krok se světovými trendy. Je odborníkem na evropské úrovni a přitom je to člověk skromný a vždy ochotný vyjít vstříc,“ říká primář oddělení nukleární medicíny Krajské nemocnice Tomáše Bati Jiří Bakala.
Když se Stodůlka rozhodl studovat medicínu, bylo to pro jeho rodinu překvapení. Má technické nadání, a tak spíše čekali, že půjde na průmyslovku. „Technika je mi stále blízká. A oční chirurgie mi umožňuje to využít ideálním způsobem. Je to obor, který se dynamicky rozvíjí. Technika jde mílovými kroky kupředu a díky tomu dnes dokážeme dělat věci, které byly ještě před pár lety nemyslitelné,“ říká zlínský lékař.
Nechybí mu ani velká odvaha. Hrozilo mu, že přijde o lékařskou praxi, když se postavil proti farmaceutické lobby. Začal používat při léčbě sítnice přípravek avastin, který se podává při rakovině střeva a výrobce odmítal svolit k použití v oční chirurgii. Firma totiž dala na trh jiný, méně účinný a nesrovnatelně dražší lék. To se Stodůlkovi nelíbilo, pro své pacienty chtěl to nejlepší. „Zdá se, že v tomto případě nad byznysem vítězí zdravý rozum. Dnes už se tento lék běžně používá v očním lékařství ve Spojených státech, Evropě i u nás,“ vysvětluje Stodůlka.
Příště: ředitelka psího útulku Danuše Šmigurová
