Stopy života na Marsu bude hledat další vozítko NASA | E15.cz

Stopy života na Marsu bude hledat další vozítko NASA

ČTK, bo

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Na Marsu ve čtvrtek přistane automatický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. K hlavním úkolům vozítka Perseverance bude patřit hledání známek mikrobiálního života na rudé planetě v dávné minulosti. Během krátké doby osmi dnů je to už třetí vědecký aparát vyslaný lidmi, který k Marsu dorazil.

Minulý týden se nejdříve ve středu podařilo navést na oběžnou dráhu kolem Marsu sondu Amal Spojených arabských emirátů, která bude planetu zkoumat jen z výšky. Den nato totéž dokázala čínská sonda Tchien-wen, která předběžně v květnu spustí na povrch průzkumné vozítko.

I když Perseverance bude při sestupu na Mars využívat zkušeností svého předchůdce Curiosity, stoprocentní zdar není jistý. Ne každé přistání na rudé planetě totiž dopadlo dobře, jen 40 procent takovýchto misí bylo úspěšných.

Půjde o technicky náročnou, byť nejkratší, sedmiminutovou, fázi letu, jež začne vstupem do horních vrstev atmosféry rychlostí 20 tisíc kilometrů za hodinu. Perseverance bude ukrytá v ochranném pouzdře, jehož přední část, tedy tepelný štít, se rozpálí až na 1300 stupňů Celsia. Rover ale bude mít v pouzdře podle NASA jen pokojovou teplotu. Udržovat kurz ke stanovenému místu přistání pomohou malé motory v zadní části pouzdra.

Tepelný štít zbrzdí rychlost na přibližně 1600 kilometrů za hodinu, což bude chvíle pro bezpečné otevření supersonického padáku o průměru 21,5 metru. Rozvinout by se měl ve výšce 11 kilometrů za rychlosti asi 1500 kilometrů za hodinu. Chvíli nato se oddělí tepelný štít a kamery a přístroje začnou sledovat terén, aby díky naprogramování vybraly nejbezpečnější terén pro dosednutí.

V další fázi se odpojí padák, který zmírní rychlost jen na 320 kilometrů za hodinu. Následně, ve výšce asi 2100 metrů, se zažehne osm motorů sestupné sekce. Po přiblížení k povrchu na 20 metrů se rover začne spouštět dolů na kabelových lanech. Jakmile se kola dotknou povrchu, lana se rychle odepnou a sestupná sekce odletí stranou do bezpečné vzdálenosti.

Perseverance, jehož plánovaná provozuschopnost je jeden marsovský rok, tedy 687 pozemských dnů, má podle NASA čtyři vědecké cíle. Prvním je identifikovat prostředí, jež mohla v minulosti podporovat mikrobiální život. Druhým úkolem je hledat známky někdejšího možného života v takových prostředích; zejména v horninách, o nichž se ví, že mohou zachovávat stopy života.

K naplnění těchto cílů bylo zvoleno vhodné místo přistání. Je jím kráter Jezero, kde se podle přesvědčení vědců před 3,5 miliardy let nacházela voda a kde by se stopy případného někdejšího života mohly uchovat.

Třetím zadáním dosud největšího a nejsofistikovanějšího vozítka pro průzkum Marsu je vyvrtávat vzorky hornin a „půdy“. Ty se uloží do zapečetěných trubic, jež by měly příští mise přepravit k podrobné analýze na Zemi.

Čtvrtým vědeckým cílem projektu Perseverance bude příprava budoucích výprav lidí na rudou planetu. Jedná se o testování techniky využitelné při těchto misích. Například o vyzkoušení metod výroby kyslíku z marsovské atmosféry a identifikace jiných možných zdrojů jako je podzemní voda. Patří sem i zlepšování techniky přistávání, získávání informací o počasí, o prachu a dalších potenciálních podmínkách prostředí, které by mohly mít vliv na budoucí astronauty žijící a pracující na Marsu.

Do výbavy šestikolového robotického roveru patří kromě jiného rentgenový a ultrafialový spektrometr, hloubkový radar ke zkoumání podzemí, zařízení Moxie k výrobě kyslíku z marsovského oxidu uhličitého, meteorologická stanice Meda a panoramatické kamery. Novinkou je i malý průzkumný vrtulník, který bude vůbec prvním řiditelným létajícím přístrojem použitým na jiném tělese než je Země. Má prozkoumávat terén v okolí vozítka.

Autor: ČTK, bo

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video