Chybělo málo a Kutná Hora byla po Praze druhým nejvýznamnějším městem v zemi. Na čem to ztroskotalo? V kutnohorských dolech došlo tolik žádané stříbro.
Podle nejodvážnějších dobových odhadů se v období kolem roku 1290 sběhlo ke Kutné Hoře až devadesát tisíc lidí, kteří chtěli vydělat na nově objevených ložiscích drahého kovu.
„Víc než co jiného jsou to pověsti, jež se šířily po Evropě. Pravdou však je, že v Kutné Hoře a okolí žilo tehdy několik desítek tisíc lidí,“ poopravuje dojem z dobového nadšení geoložka Českého muzea stříbra Jana Králová.
O objevení stříbra v kraji mluví pověst o mnichu Antoňovi ze sedleckého cisterciáckého kláštera. Legenda praví, že mnich našel ložisko drahého kovu při práci na klášterní vinici. Když si po těžké práci na chvíli zdříml, u hlavy mu vyrostly tři stříbrné pruty.
„Stříbro nejspíš neobjevili cisterciáci. Větší šanci měli šikovní a zkušení prospektoři – kovkopové,“ říká geoložka.
Technologie, pomocí níž horníci tehdy stříbro ze země dostávali, byla zprvu velmi prostá. „Musela jim stačit lopata a krumpáč. A také želízko a mlátek, tedy ostré a tupé kladívko,“ popisuje dobývání kovu Králová.
Později si horníci začali práci ulehčovat „sázením ohně“. Ke tvrdé skále ve štole nanosili dřevo, pomazali ho jílem jako při výrobě dřevěného uhlí a odešli. „Skály pod Kutnou Horou obsahují křemen. Když se zahřeje, zkřehne a popraská,“ vysvětluje kutnohorská geoložka Jana Králová.
Pod zemí na horníky číhalo trojí velké nebezpečí – závaly, kouř a voda. Díky tvrdé hornině k mnoha závalům nedošlo, mnohem častěji se horník prokopal do sousedního, špatně odvodněného, dolu a do šachty natekla voda. Vodu i kouř proto horníci odváděli speciálními systémy. Budovali vyspádované stružky nebo přepažené chodby, kudy cirkuloval vzduch.
Třetina v tehdejší Evropě
Tři století se Kutná Hora opájela svým bohatstvím. Stavěly se kostely a výstavné měšťanské domy. Ve Vlašském dvoře vznikla mincovna významná pro celý kontinent. „V době krále Václava II. pocházela z Kutné Hory třetina evropského stříbra,” říká geoložka.
Úpadek započal jev podobný tomu, když asijští výrobci oblečení díky levné pracovní síle likvidují drobné místní firmy. I před stoletími se totiž našli lidé, kteří uměli stříbro získat levněji. Vozili ho z Ameriky.
„Stříbro už bylo příliš hluboko. Dostat ho ze země bylo čím dál dražší. Těžbu dokonce musel dotovat král,“ tvrdí Králová. Jakmile však král Ferdinand II. přestal horníkům platit, těžba v Kutné Hoře skončila.
Stříbro už Němci nenašli
Přestože se na Kutnohorsku po bitvě na Bílé Hoře prakticky netěžilo, vidina drahého kovu kdekoho lákala k obnovení dolování. Dosud poslední pokus podnikla v roce 1939 německá protektorátní správa. Stříbro ale nenašla.
„V dole Turkaňk se až do roku 1991 těžily barevné kovy – zinek, olovo a měď,“ přibližuje geoložka Králová z Muzea českého stříbra.
Jak to se stovkami kilometrů šachet pod „stříbrným městem“ vypadá teď? „Návštěvníky provádíme jen zlomkem podzemí, trasa má zbruba čtvrt kilometru,“ říká Králová. Byť je jasné, že šachty provrtávají podzemí města jako ementál, prozkoumaná je totiž jen malá část v okolí Hrádku a chrámu sv. Barbory. „Od prvního patra dolů jsou šachty zatopené,“ říká Jana Králová.
PROGRAM STŘÍBŘENÍ
SOBOTA 19. ČERVNA
10.00 průvod městem u chrámu sv. Barbory
10.30 vychází průvod od Barbory do parku pod Vlašským dvorem
11.00 slavnostní zahajovací program v parku pod Vlašským dvorem
12.00 král Václav s chotí Žofií otevřou „Velký jarmark“
13.30 rytířský turnaj
17.30 scénky a kouzla kouzelníka Žita
18.30 turnaj v koulené
21.15 pochodňový průvod
21.30 „Dvorská slavnost“ – rytířské klání, které zakončí ohňostroj
NEDĚLE 20. ČERVNA
9.15 průvod z Hrádku ke chrámu sv. Barbory
10.30 průvod se vrací pod Vlašský dvůr
od 10.00 volný stylový program jarmarku
13.15 „Zahrada lásky“ – hry a tance pro královnu
14.30 turnaj v koulené
17.30 průvod z Vlašského dvora do parku
17.45 turnaj rytířů
