Střídání ředitelů. Nového nechtěli pustit do loděnice

Je to pár týdnů, co se jistý upravený muž snažil dostat do loděnice na Brněnské přehradě. Ostraha ho ale zastavila. A nezapůsobilo ani to, že se muž představil jako generální ředitel dopravního podniku. „Takoví tu byli před vámi tři,“ odsekl hlídač. Jenže tenhle ředitel byl pravý. Jmenuje se Miloš Havránek a dopravnímu podniku vládne teprve měsíc.

Máte už služební průkaz a „šalinkartu“?

Mám oboje. Šalinkartu od 1. června. Do té doby jsem si poctivě kupoval lístky. Načerno jsem nejezdil.

Jak se přebírá takový kolos jako je Dopravní podnik města Brna? Odevzdáte starý průkaz a služební auto, dostanete nový průkaz a služební auto, usednete na starou novou židli. Ale nejdůležitější je, že začnete mluvit s lidmi. Dopravní podnik má téměř tři tisíce zaměstnanců, což je deset firem v jedné. Normální člověk by se z toho zhroutil, ale dopravní podnik je fenomén. Především co se týká týmovosti.

Nástup do funkce ale pro vás začal poměrně zostra. Na konci května se srazila tramvaj a trolejbus. Zahynul jeden cestující a mnoho dalších se zranilo.

Strávil jsem tam téměř celou noc. Padesát lidí z dopravního podniku pracovalo na odstraňování nehody. Silně mě ta událost zasáhla. Náš zákazník totiž nasedl do našeho dopravního prostředku, kde se mu toto neštěstí stalo. Proto jsem všem lidem, které nehoda zasáhla, napsal dopis a poslal drobnou pozornost. Chci, aby věděli, že je nám to líto.

Nehod ovšem bylo v poslední době víc.

Nehody jsou na denním pořádku a hodně o nich přemýšlím. Můj závěr je takový, že jezdit po Brně je absolutně neskutečná věc. Řidiči nemají disciplínu a naši šoféři se v tom den co den pohybují. Výsledkem je vyšší nehodovost, i když je ve srovnání s jinými dopravními podniky v Česku lehce pod průměrem.

Svezete se někdy tramvají, přestože máte auto?

Jel jsem s manželkou na jedny ohňostroje. U hlavního nádraží se tramvaj srazila s autem, takže jsme museli přestoupit na náhradní dopravu, a cesta tak trvala déle, než jsem čekal. Dokonce jsem měl problém, protože jsem si koupil šedesátiminutový lístek, který na cestu nestačil. Proto jsme museli dokoupit ještě jeden na deset minut.