Stroje utichly. Do města se stěhovala věda | E15.cz

Stroje utichly. Do města se stěhovala věda

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Krachy továren v Brně odstartovaly velkou změnu. Z města textilu se postupně stalo město vědy a výzkumu.

Před více než čtrnácti lety vstával Miroslav Strnad brzy ráno do práce a věděl, že ho čekají starosti. Před sebou měl totiž poslední pracovní den v podniku Vlněna Brno. Textilka, z níž léta putovaly látky na pánské obleky a dámské pláště do nejrůznějších koutů světa, totiž nemohla konkurovat levnějšímu textilu z Asie a zkrachovala.

„Ve Vlněně pracovaly stovky lidí. Ti se najednou ocitli na dlažbě. Mnozí měli těsně před důchodem, což pro ně byla rána,“ vzpomíná Strnad na rok 1997, kdy stroje v brněnské Přízové ulici přestaly vyrábět přízi a vlnu. Té chrlily ročně statisíce kilometrů a jejím hlavním odbytištěm bylo Rusko. Kapacita závodu totiž byla přes dva miliony kilometrů tkanin, tisíc tun vlněných přízí a 260 tun česaných vln.

„Jenže po sametové revoluci se vyrábělo míň a míň. Podnik pak neměl ani na výplaty a časem zkrachoval,“ vypráví bývalý dělník ze světoznámé továrny.

Konec předznamenala privatizace. Na podzim 1994 se  státní podnik Vlněna, závod 1 rozdělil na státní podnik v likvidaci, který sídlil ve Tkalcovské ulici, a akciovou společnost, která zůstala v hlavním areálu v Přízové ulici. Na rozdíl od státního podniku, jehož vedení okamžitě přerušilo výrobu a po třech letech zanikl, akciovka fungovala až do roku 1997. Ale s omezenou až minimální výrobou. Rok před krachem se snažilo vedení podniku urovnat dluhy prodejem části objektu společnosti Delvita, ale dluhová past byla již příliš velká. Soud proto do Vlněny dosadil likvidátora na nátlak věřitelů i správce konkurzní podstaty. Ten propustil vedení podniku, a definitivně tak uzavřel historii textilky.

Podobný osud stihl i další továrny, jejichž závody stály většinou v centru Brna. Z mnohých se staly opuštěné areály, kde hledají úkryt bezdomovci. Tedy v tom horším případě. V tom lepším o chátrající budovy projevili zájem podnikatelé, kteří chtějí fabriky přestavět na byty či obchody. Třeba areál jedné z nejslavnějších továren na zbraně Zbrojovka Brno koupila v dražbě investiční skupina J&T. Aukce trvala půl hodiny a společnosti za ni zaplatila 707 milionů korun.

Postupný krach továren však neměl jen negativní následky v podobě opuštěných budov a vyšší nezaměstnanosti. „Díky šokové terapii vlády Václava Klause sice v devadesátých letech minulého století zkrachovaly známé brněnské továrny, ale díky tomu je to nyní město studentů a divadel,“ pochvaluje si změnu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Jeho slova potvrzují čísla brněnské Masarykovy univerzity. Zájem o studium na této vysoké škole je rok od roku větší. Letos se na ni přihlásilo 62 tisíc uchazečů. Novým i stávajícím studentům slouží devět fakult, v nichž se vyučuje na osm set oborů. Loni v září se navíc část fakult přesunula do brněnských Bohunic, kde vznikl moderní univerzitní kampus. „Přesto, že populační křivka stále klesá, počet přihlášek ke studiu se trvale zvyšuje. Pozitivní je zejména to, že jde o dlouhodobý trend trvající již několik let. To znamená, že univerzita dokáže nejen vzbudit zájem ze strany uchazečů, ale dokáže také naplnit jejich očekávání,“ říká rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala s tím, že jeho škola je nejen nejžádanější univerzitou v České republice, ale uznávanou i ve středoevropském prostoru. „Do města proudí miliony eur na vědu a výzkum,“ potvrzuje Tomáš Hruda, ředitel projektu CEITEC. Spolu s centrem ICRC získalo loni na podzim Brno bezmála patnáct miliard korun z fondů Evropské unie. V Brně mají své podniky i významné IT firmy jako například IBM. Významný výrobce antivirových programů AVG Technologies dokonce z Brna pochází.

V blízké budoucnosti se tak Brno může stát významným centrem výzkumu a vývoje. Vědci z Brna tak jednou možná pomohou například pacientům, kteří mají nemocné srdce, vyvinou nové geneticky modifikované organismy či najdou procesy vedoucí ke zpomalení stárnutí.

„Věda a výzkum navíc přitahuje zahraniční podniky, které jsou závislé na vysoce kvalifikované pracovní síle a lokálním know-how,“ vysvětluje Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra, které pomáhá spolupracovat firmám se školami a veřejnou správou. „Často používám repliku, že Brno přepisuje mapu vědy v Česku. Teď už přepisujeme i mapu evropskou,“ uzavírá rektor VUT v Brně Karel Rais.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video