Stromeček strojte na Štědrý den. Dopoledne | E15.cz

Stromeček strojte na Štědrý den. Dopoledne

S ostravsko-opavským biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem o tom, jak Vánoce prožít a možná i přežít.

Má církev nějaký návod, jak v současné době mít Vánoce alespoň hezké, když už ne rovnou šťastné a veselé?
Návod je prostý. Zachovávat to, co se po staletích prožívalo. Tato doba nám ukradla advent. Z médií se denně dozvídáme, že je doba vánoční, ale to není pravda. Je advent. Doba vánoční začíná až 24.prosince večer. A advent nabízí spoustu možností prožít tuto dobu dobře. Mytí oken a shánění dárku, to je málo. Potom lze tak akorát padnout vysílením. Předkové naslouchali Božímu slovu, prožívali čtyřtýdenní advent duchovně. Přitom umýt okna a vyrobit nebo nakoupit dárky stihli také.

Kdyby existoval nějaký recept jak na to, kterým bodem byste začal? Dnešní době by slušelo trochu více skromnosti. Lidé shánějí nejnovější telefony a plazmové televize. A to i pomocí nesmyslných půjček, které pak mnohdy nedokáží splatit. Setkal jsem se i s tím, že lidé vyhazují už po Štědrém dni stromečky i s ozdobami. To je rozežranost. Ještě před několika desetiletími byly přitom Vánoce velmi skromné.

Mají se lidé o svátcích spíše zavřít doma?
Nic proti tomu. Vánoce by se měly prožívat společně v rodině. Samozřejmě může být dobré jít na společnou procházku třeba na svařák. Vánoce jsou dny, kdy na sebe máme čas. Tátové si mají hrát s dětmi s vláčky, nebo číst a sledovat společně pohádky.

Kdy strojíte vánoční stromeček?
Na Štědrý den, pochopitelně.

Proč pochopitelně? Lidé strojí i dva dny předem.
To je špatně. Před Štědrým dnem je advent, a to je doba postní. A ozdobený stromeček s dárky, to je už štědrost Vánoc. Připomínáme si štědrost boží vůči lidem – dal jim ten největší dar - svého syna. A dárky jsou tak trochu toho symbolem. Proto stromeček až na Štědrý den.

Chodí lidé za Vámi často se ptát, co s těmi Vánocemi vlastně dělat?
Ani ne. Mají denní masáž z masmédií. Prožitek z vánoc? To je přece kapr, bramborový salát a v dobrém případě i cesta na půlnoční. Hlavně ale, ať to není cesta na jiné místo, které nabízí schopnost zapomenout. Štědrý den je pro mnohé krizový. Cítí, že by se měl prožívat jinak, než běžné dny. A tenhle pocit pak jdou raději zapít. Myslím, že i psychologové mají v tomto období více práce s lidmi, kteří nemají daleko k sebevraždám.

Čím to je? Snad nějakou nostalgií?
Nostalgií ne. Spíše atmosférou. Lidé touží prožít lásku a najednou ji nemají. Jeden Štědrý den jsem byl v ostravském domově důchodců. Lidem jsem přál šťastné Vánoce. Většinou mne přijali, jedna paní se však otočila zády a vyhnala mne. Mně to přišlo líto. Já ji chtěl udělat radost, a ona mne nevybíravými slovy vyhnala. Asi toužila po tom, že pro ni někdo přijede a vezme si ji na Vánoce domů. Jenže nikdo nepřijel, vykašlali se na ni.. V takových případech je každá útěcha slabá. Vzpomínám také na své vojenské vánoce u motostřelců. Mezi vojáky jsem se cítil osamocen, vzdálen od rodiny. Ale pomohla mi víra. Zašil jsme se do jedné malé místnosti a měl jsem tam mši svatou půlnoční. To mne velmi povzbudilo. Malém jsem na všechny udělal dlouhý nos: „Vidíte? I do těch kasáren Pán Ježíš přijde. Na něj jste slabí.“ Víra v takové situaci hodně pomůže.

Jaké pro vás byly Vánoce v normalizačním a průmyslovém Ostravsku?
V tomto kraji jsme jako kněz začínal ve Frýdku v roce 1975. Vánoce jsem prožíval v Jablunkově, v Českém Těšíně a od roku 1984 v ostravských Mariánských Horách.. Na půlnoční tam chodívala spousta lidí. Ale mnozí už byli hodně „posilněni“. Je to napjaté. Člověk to musí ustát tak, aby nedošlo k nějakým výtržnostem. Bohu díky se mi to nějak dařilo. Dá se předpokládat, že v tehdejších letech tam byli takoví lidé vysíláni systematicky orgány, které měly zájem mši nějak znepříjemnit. I dneska přijdou do kostela ti, co mají pod čepicí, ale chování v kostele je přece jenom lepší, než bývalo tenkrát.

V čem byly tehdejší Vánoce jiné?
Vždy se hlídalo, kdy budou vysílat koledy na stanici Praha. Vysílali je deset minut. Asi od 18. 10 do 18. 20 hodin. A to bylo z vánoční atmosféry všechno .Dnes je toho zase až příliš. Už od října znějí v obchodních řetězcích Chtíc, aby spal, Tichá noc, svatá noc a Nesem vám noviny. Je mi líto prodavaček. Ty toho musí mít na Vánoce až po krk.

Jak jste poznával Ostravu?
Cestou z Frýdku. Já měl malého fiata. A u Dona Bosca byla značková prodejna, kde jsem jezdil pro brzdové destičky. Většinou je neměli. Když jsme se ptal, kdy budou, jenom mi poradili, ať se ptám dál. Znal jsem cestu i na faru. Vedle stála prodejna Charity. V ní vlastně nic nebylo. Maximálně svíčky a pár svatých obrázků. Byla to bída a utrpení. Žádné knihy se vydávat nesměly. Hodně věcí se teď změnilo. Ani cesta na Frýdek už nevede myší dírou. Můžete položit v autě cihlu na plyn a jet.

Vzpomínáte na Vánoce vašeho dětství?
To bylo napětí. Doma jsme měli dvěře se skleněnou výpní. Ty vždycky tatínek zakryl balícím papírem. Do dveří se pak jen tak vsouval, aby se nerušili andílci. Po večeři, kdy se uklidilo, což trvalo nekonečně dlouho, jsme se seřadili podle stáří. Tatínek šel zkontrolovat, jestli jsou andělíčci už hotoví. Pak zazvonil. Bylo nás pět dětí, těžko by se všechny dárky vešly pod stromeček, každý měl svůj stoleček.

To jste těch dárků mívali tolik?
Nebylo jich málo. Ale spíš sané praktické věci, jako ponožky, rukovavice, košile, pyžamo, knížka. Tatínek byl v 60.letech zaměstnán v krajském doplňovacícm skladu knih. Měli jsme všechny podpultovky jako Mayovky…Nádhera.
Každý se navíc snažil každému něco dát, takže dárků přibývalo. Já kupoval kondenzované mléko za pět korun. Když jsem koupil každému - tedy sedm i pro rodiče - tak to pro mou kasu byl dost veký rozpočet.

Má smysl navštěvovat půnoční mše?
Ano. Věřící jdou oslavit narození Krista. A ti nevěřící se snad zamyslí a třeba je napadnou i nějaké hezké myšlenky, jak to doma udělat lepší.

Jak vlastně trávíte Štědrý den vy?
Navštěvuji různá charitní zařízení. Večeřel jsem s bezdomovci, byl jsem v heřmanické věznici, v domovech pokojného stáří a podobně. Snažím se vždy navštívit nějaké takové místo. Tady domácnost nemám, takže bych byl sám.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!