Badatel a záhadolog Arnošt Vašíček se malárií nakazil v roce 1994 v západní Africe, když navštívil kmen Dogonů v Mali. Její příznaky přitom začal pociťovat až po návratu do Ostravy.
„Byl zrovna prosinec, sychravo, tak jsem si myslel, že mám jen virózu. Pak ale přišly záchvaty neskutečné slabosti, že jsem neudržel v ruce ani míček,“ říká Vašíček. Záchvaty se vracely ve vlnách, ale stále si myslel, že se jedná o chřipku.
Když odjel na Slovensko, nemoc propukla zcela naplno. Trápila ho horečka, dávení a křeče. Spolykal krabičky antibiotik, nic nezabíralo. Nakonec skončil ve fakultní nemocnici v Porubě. „Chtěli mi odebrat mozkomíšní mok. Pak někoho napadlo, že když jsem byl v Africe, tak mi udělají test na malárii,“ vzpomíná Vašíček. Dostal správné léky a léčba už byla bez komplikací.
Zatímco záhadolog nakonec zjistil, co mu vlastně je, ostravský horolezec Radim Slíva neví dodnes, proč dostal v Nepálu zánět do lokte. „Chtěli jsme zdolat Annapurnu, ale skončili jsme asi v polovině. Tak jsme se vydali do hlavního města Kátmándú, že si vyřídíme víza do Tibetu, abychom mohli na Everest,“ vypráví Slíva.
Při čekání na víza ho začal bolet loket. V místní nemocnici mu ho otevřeli a vyčistili. Dostal antibiotika. „Lékař mne ale upozornil, že pokud se to nezlepší, můžu na Everest zapomenout. A ono se to nezlepšilo,“ říká Slíva. Po návratu domů se léčil ještě dalších čtrnáct dnů. „Nakonec to přešlo. Ale co to bylo za nemoc, mi lékaři nebyli schopni říct,“ poznamenává horozolezec.
Nejčastější je malárie
Z nemocí, jejichž příčinou jsou parazité, dostávají turisté především malárii. „Pak si občas lidé přivážejí v těle, hlavně ve střevech, prvoky nebo červy,“ míní Zdeněk Doležil ze Zdravotního ústavu v Ostravě.
Parazitolog si vzpomíná i na případ, kdy pět lidí přijelo z jihovýchodní Asie s měchovci v těle. „Jejich larvy se vyskytují ve vodě. Pronikají kůží a usazují se ve střevech, kde sají krev,“ popisuje Doležil. Těmito parazity trpí v jihovýchodní Asii velká část venkovanů. „Nákaza se přenáší hlavně na rýžových polích,“ dodává specialista.
Tito parazité nemusejí nutně číhat jen na dobrodruhy v džungli. Zdeňka Hajduková se ve své ambulanci cestovní medicíny v porubské fakultní nemocnici setkává stále častěji s lidmi, kteří onemocněli na dovolené v Egyptě, Mexiku nebo Thajsku. Často se jedná o larvu migrans cutanea, která se turistům zavrtá pod kůži. A to přímo na písečných plážích.
„Právě tam se pohybují potulní psi a kočky a larva se přenáší jejich výkaly. Pod kůží si dělá chodbičky, které svědí a znepříjemňují pacientovi dovolenou. Toto onemocnění ale umíme léčit,“ uklidňuje primářka.
Cestovatelé a turisté by měli pozorně sledovat veškeré, i krátkodobě trvající skvrny a fleky na kůži. Ty jsou často prvním projevem nějakého onemocnění.
„Je dobré, když si turisté každou skvrnu nafotí a fotku nám po příjezdu přinesou ukázat. Ulehčí nám práci,“ dodala Hajduková.
Viry: hlavně žloutenka
Z virových infekcí se v Ostravě nejčastěji objevuje žloutenka typu A, dále horečka dengue, horečka chikungunya. Z bakteriálních nákaz jsou to rickettsiózy, jejichž přenašečem jsou zejména klíšťata. A rovněž i břišní tyfus.
Ze všech cizokrajných nemocí by mohli Ostravané nejvíce přijít do styku s horečkou papatači. A sice při pobytu ve středomoří, tedy i v Chorvatsku. „Je to virová nákaza šířená drobným bodavým hmyzem. Nicméně nákaza se většinou obejde zcela bez příznaků, takže o tom člověk vůbec neví. Vzácně se projeví jako zánět mozku,“ varuje viroložka ze Zdravotního ústavu Ostrava Hana Zelená.
Nejnebezpečnější nemocí, kterou se může turista ve světě nakazit, je vzteklina. „Největší výskyt je v Indii, Číně, v Africe,“ upozorňuje viroložka. V jejím výčtu pak následuje žlutá zimnice.
Výskyt dalších krvácivých horeček je podle ní nízký a riziko nákazy malé. „Nicméně velmi vážný průběh a vysokou úmrtnost má krvácivá forma horečky dengue,“ dodává Zelená.
Dengue v Thajsku
A právě s ní se před deseti lety potýkal ostravský vědec Aleš Dolný při zoologické expedici v Thajsku. Na rozdíl od běžných turistů se vydal společně s kamarádem do džungle, byť nepříliš daleko od známého letoviska Krabi. „Schytali jsme tam nespočetně komářích vpichů. A dostal jsem horečku dengue, což znamená v překladu horečka lámajících kostí,“ vypráví Dolný. Název přesně odpovídá tomu, jak se cítil. Měl vysoké horečky a extrémně ho bolely svaly a klouby. „Jako byste si představili chřipku a znásobili ji několikrát,“ přirovnává ostravský vědec.
K symptomům se navíc přidal i špatný psychický stav, hraničící až s depresí. Někteří nemocní mohou mít až sklony k sebevraždě. „Tak špatně jsem na tom nebyl, ale bylo mi fakt zle. Bral jsem jen paraleny. Antibiotika na to nemůžete, protože je to virové onemocnění. Neexistuje ani žádné očkování,“ říká Dolný.
Nemoc je poměrně častá zejména v subtropech. „Loni se například nakazilo několik našich pacientů na Bali, teď postihuje epidemie nemoci naše pacienty, kteří byli v Indii a pracují tam,“ uvádí Hajduková.
Student a malárie
Zatímco cestovatelé často bojují s malárií ve svém těle, devatenáctiletý Vojtěch Kundrát z Ostravy s ní zápasí ve zkumavkách. Ve školní laboratoři objevil látku, kterou lze použít k její léčbě. Nyní ji lékaři začínají testovat. Vedle nových antimalarik objevil dalších devětaosmdesát látek, které bude možné použít k léčbě nemocí.
„Využít se dají při léčbě rakoviny nebo tuberkulózy. Všechno ale ukáže až testování,“ říká Kundrát. O chemii se zajímá od třinácti let, od října ji chce začít studovat na brněnské Masarykově univerzitě. Za svůj výzkum dostal cenu Učené společnosti ČR.
