Všeuměl František Ringo Čech navštěvuje Olomouc poměrně frekventovaně. Do Galerie Skácelík však se svými obrazy zavítal po dlouhé sedmnáctileté pauze. A její majitel Jiří Skácelík měl ještě před vernisáží možnost přesvědčit se, že Ringův svérázný smysl pro humor se za tu dobu vůbec nezměnil.
„Když jsme jeli zaparkovat auto, hlídač parkoviště si Ringa samozřejmě všiml a už se chystal, že se zeptá, jestli je to teda skutečně on. Ale František ho předběhl a povídá mu: Hlavně mi neříkejte, že vypadám jako ten dement Ringo Čech! To byste mě naštval,“ popisuje zážitek Skácelík.
František Čech má k Olomouci zvláštní vztah. „Narodili se tu mí dva nejlepší přátelé, Petr Novotný a Pavel Dostál. Už jenom z tohoto důvodu je mi Olomouc velmi blízká. Navíc jí přikládám i historický význam. Z moravských měst je pro mě daleko zásadnější než Brno, které se zdiskreditovalo svou malostí a uprděností. Vrcholem je brněnské Národní divadlo. Je to směšné, styděl jsem se, že k něčemu takovému vůbec mohlo dojít,“ prohlašuje Ringo.
Šestašedesátiletý pražský rodák je mužem mnoha povolání, zálib a koníčků. Pro jedny naivní malíř, pro druhé divadelník, pro další zpěvák a nejde zapomenout ani na jeho hereckou kreaci v prvním díle filmové série o básnících.
Naivní malíř
Čech je odborníky na výtvarné umění zařazovaný k naivním malířům a nemá s tímto označením sebemenší problém. „Tohle pojmenování nabralo pejorativní nádech jen u hloupých a omezených Slovanů. Třeba Henri Rousseau byl naivní malíř a francouzští impresionisté si ho nesmírně vážili. Asi to bude tím, že nejsou hovada a neškatulkují lidi podle nějakých podivných žebříčků,“ upozorňuje Čech.
Tvrdí, že jeho obrazy jsou cenově dostupné i pro studenty či úředníky. „Kdo chce můj obraz, má ho mít. Takže není jeden originál od Ringo Čecha. Já ten samý obraz pro zájemce klidně namaluju znovu. Přitom dva obrazy se stejným námětem nejsou nikdy úplně stejné. Dělal to i Rembrandt a já na tom nevidím nic divného,“ vysvětluje Ringo.
Když už se hovoří o penězích, nelze nevzpomenout na fámu, podle níž ředitel Národní galerie Milan Knížák nabídl Čechovi tři čtvrtě milionu za obraz „Zvířátka obdivují píču“. „Trochu mě mrzí, že z toho Knížák neudělal fór. Když se ho ptali, jestli je to pravda, měl jim říct, že to je jenom záloha, že pan Čech dostane třikrát tolik. I tomu by někteří idioti uvěřili a byla by z toho další kauza,“ říká s úsměvem Čech.
Úspěšný divadelník
Ředitel a umělecký šéf Čechova prozatímního divadla připravuje v současnosti další titul. „Píšu hru Po svatbě ráj. Můžu prozradit jenom to, že to bude velká prča a že to nebude spjaté s českou historií. Dívčí válka byla naprostý fenomén, měla přes dva tisíce repríz. Kdybych věděl, v čem spočívá její úspěch, tak už jsem dávno napsal druhý díl,“ ujišťuje Čech.
Vysloužilý bubeník
Bývalý člen Olympicu považuje svou bubenickou kariéru za uzavřenou, na přezdívku Ringo je však dodnes velmi hrdý. „Jako první s tím přišel hudební a filmový publicista Jan Křtitel Sýkora. Já tehdy zrovna přijel z Ameriky, česal jsem se jako Ringo Starr, držel paličky stejně jako on, házel hlavou stejně jako on, takže mi ta přezdívka už zůstala,“ vysvětluje Čech.
V životě nahrál přes třináct set písniček. „Kdy jsem to stihl, sám nevím. Dneska už nebubnuju, ale pořídil jsem soupravu vnukům. Snažím se je vést k hudbě. Zatím do toho spíš tak opatrně bouchají,“ popisuje Čech.
Rázný politik
V polovině devadesátých let byl Ringo poslancem. Dnes přiznává, že pokukoval i po křesle ministra kultury. „Já byl korunní princ, hned po Pavlu Dostálovi. Ale protože mě Paroubek nemá rád a posmívá se mi, že jsem zemanovec, dal ministerské křeslo Jandákovi. A teď se na mě zase zapomnělo. Přitom já bych tam udělal strašný vítr. Vyházel bych úředníky, přidal muzikantům z oblasti vážné hudby. A nebál bych se z vlády vydupat víc peněz,“ říká rozhodně Čech.
Výstava v Galerii Skácelík, na které je k vidění i inkriminovaný objekt údajného Knížákova zájmu, potrvá do 31. března.
