Díky, šéfe (Zdeněk Pohlreich)
Prostořeký šéfkuchař, restauratér a skvělý entertainer Pohlreich má neoddiskutovatelnou zásluhu na tom, že ve svých televizních pořadech odkryl a bez obalu pojmenoval největší nešvary českých restaurací: hrabivost a laxnost majitelů, bezostyšnou pohodlnost a amatérismus kuchařů, rezignaci zákazníků.
Za jeho největší zásluhu považuji to, že se mu podařilo přesvědčit davy televizních diváků, takzvaných „obyčejných lidí“, že za své těžce vydělané peníze mají právo vyžadovat skutečné, poctivě připravené jídlo z čerstvých ingrediencí. Jeho apel na asertivní zákazníky jakožto hlavní možné hybatele pozitivních změn neztratil ani po letech relevanci a dal by se vztáhnout i na řadu dalších oborů.
Kde ho najít: Pohlreich má nový pořad Vařte jako šéf na Prima Family, plus dvě restaurace v Praze (Café Imperial, Divinis) a jednu ve Švýcarsku (Tribeca). Jeho pořad Ano, šéfe patří k nejzábavnějším i nejzáslužnějším počinům české televizní zábavy i gastronomie.
Peklo na talíři? Už ne! (Roman Vaněk)
Pohlreichův příležitostný televizní kumpán, majitel Pražského kulinářského institutu, peprný glosátor české gastronomie a autor kuchařek má nehynoucí zásluhy na tom, že jako jeden z prvních u nás prostřednictvím kvalitních kurzů vedených profesionály umožnil kuchyňským nadšencům dostat své hobby na zcela novou úroveň. Kurzy, jež „Prakul“ nabízí, produkují nejen lepší domácí (i profesionální) kuchaře, ale pozvedají i společenskou prestiž gastronomie.
Vaněk je na rozdíl od Pohlreicha apologetou kvalitní české kuchyně; jeho sbírka historických českých kuchařek se stala cenným pramenem a kulturní hodnotou. Jeho nesmlouvavá kritika současné české gastronomie včetně prodejců potravin, odborného školství a pokrytectví mnoha profesních organizací je potřebná.
Kde ho najít: Vaněk řídí svůj Prakul a má vlastní, výstižně nazvaný pořad Peklo na talíři na internetové televizi Stream.cz.
Pan Cuketka (Martin Kuciel)
Nejznámější český food blogger je stále jedním z nejlépe informovaných domácích zdrojů o všem, co s gastronomií souvisí. Po rozjezdu portálu Scuk, který je vcelku úspěšným pokusem o transparentní, otevřený systém hodnocení restaurací a dalších gastronomických podniků (včetně prodejen), se sice vrátil k psaní pro svůj blog www.cuketka.cz, ne však tak často, jak by si mnozí (včetně mě) přáli.
Na Cuketkovi je (kromě specifického stylu psaní) cenný především jeho obrovský rozhled a neustálý kontakt se světovým gastronomickým děním a myšlením. Kromě informací o nejnovějších světových gastronomických trendech, zásadních publikacích a dalších počinech si u něj počtete i o kuchyňských experimentech těmito zdroji inspirovaných a přitom se leccos dozvíte a naučíte.
Kde ho najít: Na blogu cuketka a scuk.cz.
Pijeme autenticky (Bogdan Trojak)
Úspěšný básník, spisovatel a překladatel původem z Těšínska se po letech literárních úspěchů dal na vinaření. Zklamán konvenčními postupy výroby vína dospěl postupně k filozofii „autentického“ vinařství, jehož principem je maximální respekt k nezmanipulovanému, přirozenému výrazu vína jako výsledku kombinace terroiru, práce na vinohradu, odrůdy a přirozených kvasných procesů s minimem chemických intervencí.
Vzhledem ke svému naturelu a potřebě komunikace s podobně naladěnými vinaři Trojak spoluzaložil skupinu Autentisté, jejímž neformálním mluvčím zůstává. Zároveň pěstuje čilé styky se spřízněnými zahraničními vinaři a ve svém karlínském vinném bistru Veltlín pořádá degustace.
Kde ho najít: Osobně buď v Bořeticích, kde má vinohrad, popřípadě v karlínském vinném baru Veltlín. Trojakova vína i vína ostatních Autentistů nabízejí i vybrané pražské a mimopražské restaurace.
Na jedno pořádné (Honza Kočka)
Hyperaktivní Kočka už řadu let funguje jako nepominutelný a nezastupitelný spiritus agens české pivní scény. Jeho dalekosáhlé aktivity zahrnují vlastní publikační a osvětovou činnost (zejména na serveru světpiva.cz), iniciaci a organizaci soutěží, přehlídek a dalších pivních akcí, aktivity na podporu malých pivovarů a zejména „domovarníků“ (čili hobbistů, kteří si vaří pivo doma), účast v porotách domácích i mezinárodních soutěží, propagaci českého piva v zahraničí, zprostředkovávání informací o světovém pivním dění, dovoz a prodej pivních specialit a nepochybně ještě další činnosti včetně výroby piva samotného. Kočkův někdejší pivovar Kocour ve Varnsdorfu už mu sice nepatří, ale své pivovarnické vize nyní realizuje prostřednictvím „létajícího“ pivovaru Nomád.
Kde ho najít: V pivotéce Pivní rozmanitost, na serveru svetpiva.cz, tam, kde zrovna Nomád vaří či nabízí své pivo, na pivních akcích všeho druhu…
Ta naše Hospoda (Tomáš Karpíšek)
Restauratér Karpíšek, majitel sítě restaurací Ambiente, je v našem kontextu ojedinělým typem vizionáře, který v gastronomii boří zažitá tabu a (často velmi pracně) buduje nové koncepty tam, kde se toho jiní neodvažují. Jeho restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise postavená na nabídce luxusních degustačních menu (částečně inspirovaných českou kuchyní) nejen prosperuje, ale letos obhájila i michelinskou hvězdu.
Restaurace Čestr dokázala, že maso českého skotu se po dlouhém suchém zrání (staření) chuťově vyrovná nejlepšímu jihoamerickému steaku. Jeho hospody Lokál nabízejí cenově přístupnou českou hospodskou kuchyni bez šizení a chemie. New¬yorská gastropub Hospoda uspěla v masivní konkurenci i přes problematickou lokalitu. Karpíšek dokazuje, že kvalita má u nás šanci obstát.
Kde ho najít:
Jako Grand (Pavel Maurer)
Maurerova usmívající se obrýlená tvář a jméno jsou nepřehlédnutelné, neboť se staly značkou samy o sobě. Tento schopný marketér a organizátor vzbuzuje rozporuplné reakce, to ovšem vzhledem k jeho úspěšnosti nepřekvapí.
Maurerův úspěch nespočívá v originalitě podnikatelských konceptů – jeho průvodce restauracemi a bary jsou kopií amerických průvodců Zagat, myšlenka Grand Restaurant Festivalu, akce, kdy restaurace po dobu jednoho zimního měsíce nabízejí zvýhodněná menu, se už desetiletí koná v řadě světových měst, a ani Prague Food Festival nepředstavuje převratný nápad. Před Maurerem se ale u nás do podobných projektů nikdo pořádně nepustil. Maurer jim vtiskl směr, profesionalitu a zajistil jim potřebný marketing.
Kde ho najít: Intenzivně žije na webu a svém blogu. Vyskytuje se i v médiích, kde vystupuje coby nadšený propagátor jídla, a na akcích, které pořádá.
A dá se to zkvasit? (Zuzka Ou)
Pod tímto mysteriózním pseudonymem se skrývá Zuzana Ouhrabková, fascinující autorka blogu Zkvašeno, který se mezi českými foodies (potažmo intelektuály) stává kultovní četbou. Hlavním tématem je, jak název sám napovídá, kvašení, jedna z nejstarších metod zpracování potravin, a zároveň obor, jenž díky zájmu o zdravou stravu zažívá renesanci. Nicméně vzdělaná, vtipná a temperamentní autorka (která chce svou tvář udržet inkognito) se jím nenechává spoutat.
Tématu se sice věnuje do značné šíře (využití kvašených produktů v asijské gastronomii se objevuje takřka denně) i hloubky, nikdy ale dopředu nevíte, kam její zvídavá mysl zabrouzdá. Nedávná kapitola týkající se jarní očisty zabrousila na Freuda, anální fixaci, léčbu žlučových kamenů a kdovíco ještě, a přitom byla k popukání. Pro mě objev roku.
Kde ji najít:Na blogu a jeho facebookové podobě.
