Symbióza lidí a strojů. Jak funguje robotické centrum Amazonu

Distribuční centrum Amazon v Tracy v Kalifornii.

Distribuční centrum Amazon v Tracy v Kalifornii. Zdroj: Jan Sedlak

Bacha, jedu. Vozík Seegrid se řídí sám.
Roboti Kiva mají dvě verze, menší a větší. Obě najedou pod regál a odvezou ho na místo určení.
Kiva za hodinu najezdí pět kilometrů a jednou za čas sama dojede načerpat energii.
Kiva za hodinu najezdí pět kilometrů a jednou za čas sama dojede načerpat energii.
Vrchní pohled na Kivu.
13
Fotogalerie
E15.cz z Kalifornie: Asi hodinu a půl dlouhá cesta z centra San Franciska do skladu internetového obra Amazon ve vyprahlé Kalifornii není moc příjemný zážitek. Léta neudržované dálnice lemované odpadky vyhozenými z automobilů po přejezdu Bay Bridge připomínají jízdu po poli a první, co přijde na mysl, je hříšná myšlenka, že D1 vlastně není vůbec špatný kus silnice. Zážitek z cílové stanice ale stojí za to. Mířím do místa, kde lidé pracují v symbióze s roboty.

Automatizace a nahrazování lidské práce stroji je zejména v posledních měsících velice žhavé a diskutované téma. Občas zaznívalo i v případě, když Amazon oficiálně oznámil své záměry vybudovat v Česku rozsáhlá distribuční centra. Zase hloupý sklad, potřebujeme něco s přidanou hodnotou, říkali kritici a poukazovali i na to, že pracovní místa v těchto skladech budou dočasná a že české zaměstnance jednou vystřídají roboti a drony.

Amazon založil sekci Amazon Robotics před několika lety. Byla to reakce na rychle rostoucí počet objednávaného zboží a nutnost řešit odbavování různorodých výrobků. V roce 2012 Amazon za 775 milionů dolarů koupil firmu Kiva a sekce Robotics tak získala pevné kořeny v Bostonu. Stala se důležitým výzkumným, vývojovým a výrobním prvkem v budoucnosti celého podniku.

Roboti míří do Evropy

Roboty Kiva je dnes možné nalézt ve třinácti skladech Amazonu ve Spojených státech. To je prozatím poměrně malé množství, firma totiž po celém světě provozuje 109 distribučních center. Plány do budoucna každopádně počítají s dalším rozšiřováním. V Evropě, kde Amazon provozuje 29 skladů, se nyní otevírají dvě první robotické pobočky, konkrétně v polské Wroclawi a britském Dunstablu.

Bacha, jedu. Vozík Seegrid se řídí sám.Bacha, jedu. Vozík Seegrid se řídí sám. | Jan Sedlak

Robotická centra jsou již osmou generací skladů Amazonu. Tyto jednotky jsou jako první plně připraveny na provoz zajištěný stroji. V české Dobrovízi, kde e-commerce jednička otevřela distribuční centrum před pár týdny, stojí sedmá generace a pokud by mělo dojít k nasazení robotů, musel by dojít k výrazné úpravě vnitřku. „Pláště“ budov jsou totožné.

Návštěva distribučního centra nazvaného Tracy je pěknou ukázkou toho, jak firma Jeffa Bezose roboty využívá. Budova stojící poblíž vlakových kolejí je navenek v podstatě totožná s tou, která začala fungovat za Prahou. Má rozlohu 90 tisíc metrů čtverečních, což je dokonce o pět tisíc metrů čtverečních méně, než kolik má objekt v Dobrovízi. Vnitřek je ale odlišný.

Roboti Kiva mají dvě verze, menší a větší. Obě najedou pod regál a odvezou ho na místo určení.Roboti Kiva mají dvě verze, menší a větší. Obě najedou pod regál a odvezou ho na místo určení. | Jan Sedlak

Příchod do skladu rozhodně zaujme. Po tradiční vstupní proceduře je hned možné zahlédnout automatizované trasy, na kterých se vozí ikonické umělohmotné žluté vaničky – prázdné i plné. Jejich trasy plně řídí algoritmy a síť senzorů. „Hodně z toho, co děláme, je vlastně skryto,“ usmívá se viceprezident Amazonu pro evropská distribuční centra Roy Perticucci.

Pozor, jedu

Pak ale dorazí něco, co přehlédnout nejde. Hlavní uličkou projíždí modrý vozík na zvedání nádržek se zbožím, nemá ovšem žádného řidiče. První dojem z toho je fascinující – ono si to skutečně jen tak jede a lidé kolem dělají, jako by nic. Tato netečnost se ale asi po půl hodině dostaví i u mě. Na robotickou přítomnost si prostě zvyknete a velice rychle vám vše přijde zcela normální a přirozené.

Kiva za hodinu najezdí pět kilometrů a jednou za čas sama dojede načerpat energii.Kiva za hodinu najezdí pět kilometrů a jednou za čas sama dojede načerpat energii. | Jan Sedlak

Zvedací modré vozíky nazvané Seegrid jsou ve skladu Tracy minoritou. V přesile jsou malé oranžové „berušky“ Kiva pohybující se ve čtyřech patrech skladu, které jsou v Tracy k dispozici. Úlohou těchto robůtků je převážet vysoké regály se zbožím. Jednoduše pod standardizovanou skříň vjedou a podle automatizovaných instrukcí a dat jí dovezou na místo určení.

Oranžových strojů Amazon ve skladech nasazuje tisíce. Pohybují se ve speciálně vyhrazených oblastech (aktivní pole se nesmí narušit vstupem lidí), kde jsou na zemi v pravidelných intervalech rozmístěny QR kódy. Podle nich (přejetí přes ně a načtení informací) se pak „rozhodují“, kam zabočit.

Kiva za hodinu najezdí pět kilometrů a jednou za čas sama dojede načerpat energii.Kiva za hodinu najezdí pět kilometrů a jednou za čas sama dojede načerpat energii. | Jan Sedlak

Berušky jsou rovněž poseté bočními senzory, takže zvládnou komunikovat s okolním prostředím a dalšími roboty. Nedochází tak ke kolizím a vše je plynulé a naprosto efektivní. Tito roboti také poznají, když jim dochází energie. Tento fakt ohlásí, vyčkají na příjezd náhrady a sami poté zamíří na dobití. „Funguje to tak, že se každý robot občas staví na rychlé espresso a až jednou za pár dní se jde vyspat, aby se nabil kompletně,“ žertují technici. Na každém patře je i „nemocnice“, kde je možné roboty opravit.

Výrazný nárůst

Snad i sympatické stroje kolem sebe nepotřebují příliš mnoho prostoru a vzdálenost mezi nimi je pouhých pár centimetrů. Regály jsou na šířku zhruba stejně velké jako roboti. I díky tomu tak bylo možné docílit toho, že robotické sklady Amazonu pojmou o 50 procent více zboží, než ty tradiční. Prostory mezi policemi, které pro svůj pohyb potřebují lidé, jsou zbytečností.

Vrchní pohled na Kivu.Vrchní pohled na Kivu. | Jan Sedlak

Přesně o tohle zvyšování efektivity Amazonu jde. Se zapojením strojů do odbavovacího procesu se čas zpracování úloh, které dříve trvaly hodiny, zkrátil na minuty. „A toto všechno nám pak pomáhá zavádět služby typu Amazon Prime nebo rozvoz jídla Fresh,“ říká Perticucci. „Našim cílem je v podstatě nemít nic skladem.“ Distribuční centra tedy ve výsledku skutečně nemají být sklady, ale spíše nějaké routery, které jenom dobaví a rozdělí provoz dál.

Jak je to ale s tím nahrazováním lidí a jejich vztahu k robotickým konkurentům? Zkušenosti z návštěv různých výrobních a skladových prostor velí k opatrnosti. Firmy občas umějí sehrát pěkné divadýlko a vybudovat načančanou Potěmkinovu vesnici. Mé podezření padlo hned ze začátku, když si tým pracovníků sborově prozpěvoval jakýsi pokřik a lidé si typicky americky plácali dlaněmi. „To je tady normální, to si vymysleli sami,“ brání se realizátoři prohlídky. „Zrovna jdou na oběd.“

Roboti vedle senzorů využívají také načítání QR kódů umístěných na zemi.Roboti vedle senzorů využívají také načítání QR kódů umístěných na zemi. | Jan Sedlak

Amazon je při kladení otázek ohledně pracovních podmínek a věcí okolo velice pozorný. Média v minulosti několikrát informovala o ne zcela dobrém stavu těchto věcí. Podle zástupců firmy ale údajně většina takových textů pramenila z neznalosti a z toho, že Amazon jako takový příliš neřešil externí komunikaci.

V distribučním centrum Tracy každopádně žádné depresivní zástupy zombií k vidění nebyly, a dokonce automobily zaměstnanců na přilehlém parkovišti vypadaly velice moderně. Zaměstnanci naopak reagovali vřele a rádi se bavili o tom, co dělají.

Stejně tak to nevypadá, že by Amazon ve skladech chystal nějaké masové propouštění. Naopak se zdá, že roboti ve skutečnosti vytváří pracovních míst více. Proces naskladnění a distribuce zboží totiž není zcela automatizovaný. Amazon nepracuje s obřími paletami jednotného zboží, ale všemožnými výrobky, které se často rozdělují po kusech.

Roboti vozí, lidé sbírají a nakládají, algoritmy dělají zbytek.Roboti vozí, lidé sbírají a nakládají, algoritmy dělají zbytek. | Jan Sedlak

Na fáze nazvané „picking“ a „packing“, tedy sběr a balení jsou tak stále potřeba lidé. Ti většinou pracují především s ručními čtečkami čárových kódů na jednotlivých výrobcích, krabicích a regálech. Pomocí této metody se zboží vybaluje, rozděluje a dává k balení. A jelikož se díky robotizaci zvyšuje efektivita, kapacita a rychlost, Amazon potřebuje i více „pickerů“ a „packerů“.

Roboti také výrazně redukují nutnost chůze. Pohyb je samozřejmě zdravý a prospěšný, ovšem při desetihodinových směnách může být poněkud vysilující a náročný. Každý Kiva robot za hodinu najezdí pět kilometrů. Přístroje váží kolem 150 a unesou něco málo přes 340 kilogramů.

Práce lidí? Je hodně o načítání kódů.Práce lidí? Je hodně o načítání kódů. | Jan Sedlak

Velice poučný je také přístup zaměstnanců Amazonu k robotickým kolegům. Čas od času je možné na oranžové berušce spatřit různé nápisy, kresby či dokonce přilepené papírové oči. Ten, kdo u Amazonu pracuje více než rok, může jeden ze strojů pojmenovat. Firma lidi pro práci vedle robotů zaučuje sama, je třeba absolvovat týdenní školení.

Je samozřejmě otázkou, zda jednou roboti nebudou schopní převzít i tu práci, kterou dnes v Amazonu zastávají lidé. Dnes je přeci jenom nasazovaný robot poměrně omezený a nezvládá například improvizaci. „Současná flexibilita nám vyhovuje a chceme lidi nechat v centru toho, co děláme,“ argumentuje Amazon. Firma nicméně pracuje na nové, deváté verzi skladů a v dalších inovacích jistě pokračovat bude.

Šestitunové rameno

Pozitivní přístup zaměstnanců společnosti je vidět také v dalším robotizovaném skladu v Kalifornii. Patterson má rovněž rozlohu 90 tisíc metrů čtverečních, od Tracy se nicméně trochu liší. Neodbavuje se zde totiž zboží menšího rozměru, ale naopak velké a často poměrně netradiční objednávky – třeba kajaky nebo jízdní kola. I zde pracují menší robůtci, dominantou jsou nicméně žluté robotické ruce Robo-Stow od Theale Technologies.

Automatické rameno Robo-Stow distribuuje velké balíky bez asistence lidí.​Automatické rameno Robo-Stow distribuuje velké balíky bez asistence lidí.​ | Jan Sedlak

Zaměstnanci toto rameno nazvali Armazon (arm jako rameno). Je jedno z největších zařízení svého druhu na světě, váží šest tun a zvedá těžké zboží a palety. Jakmile mu po pásu dorazí zásilka, automaticky jí nabere a vysadí o patro výše. Vše je opět plně automatizované. V Pattersonu vše komunikuje přes Wi-Fi (500 přístupových bodů na sklad a deset kilometrů optiky), čtečky a senzory.

Umělá ramena Amazon nakupuje od jiného výrobce, vývoj dalších systémů nicméně probíhá v Bostonu. Výroba probíhá v továrně za městem. Další robotický výzkum firma realizuje v domovském Seattlu, kam neustále nabírá nové techniky. Velmi aktuálním tématem jsou pro Amazon drony, které už aktivně testuje.

V současné době lze amerického obra považovat za velkého zaměstnavatele. Jen v Evropě dává v distribučních centrech práci 25 tisícům lidem – šest tisíc jich bylo vytvořeno v roce 2014. Nová robotická centra v Polsku a Velké Británii sice obsadí přes tři tisíce robotů, ale vedle běžných pracovníků také nové kvalifikované jako jsou technici a inženýři. Centrum v Anglii vytvoří 500 nových stálých míst.

Sklad v Dobrovízi se prozatím robotů nedočká. Jde o zmiňovanou sedmou generaci budovy a postup Amazonu je takový, že staví nová, modernější centra a ta starší pak v budoucnu modernizuje. Do Polska je to každopádně kousek a kdo ví, třeba k nám s dalším skladem dorazí a závan budoucnosti.

Cestu autora hradila společnost Amazon.