Synovec pilota z Británie chce postavit pomník letcům RAF
Až do roku 1989 se k nim komunistický režim choval jako k nepřátelům státu. Lidé na ně a jejich odvážné činy často zapomínali. Až po změně režimu se situace okolo válečných veteránů začala obracet k lepšímu.
Přesto i v dnešní době zejména mladí lidé nevědí, jak za druhé světové války vojáci nasazovali svůj život v boji proti nacistickému Německu. Do této kategorie patří i čeští letci, kteří bojovali v britském letectvu Royal Air Force.
Vzpomínkový koncert
Aby se na válečné letce nezapomínalo, chce jim Vladimír Vopalecký vzdát hold. Na českobudějovickém Senovážném náměstí by proto chtěl postavit pomník. Vopalecký chová piloty ve veliké úctě, jeho strýc Josef totiž létal ve Francii a také ve Velké Británii ve slavné 310. squadrony. Proto také uspořádal vzpomínkový koncert, kterého se zúčastnili samotní piloti. Výtěžek z koncertu vynesl na stavbu pomníku zatím čtyřicet tisíc korun.
„Na koncert mohlo přijít více lidí. Ale potěšilo mě, když jsem pak od účastníků slyšel, že koncert byl důstojný. I čistý výdělek čtyřicet tisíc je dobrý počin,“ říká Vopalecký spokojeně.
Ministerstvo nic nedá
Dokonce se mu přihlásil pán, který má firmu a poskytl by na pomník dokonce osmdesát tisíc. „Jenže to má háček. Já jsem soukromá osoba, a tím pádem by si dar nemohl odečíst z daní. Takže bych tu daň musel zaplatit, což by bylo hodně peněz. Mluvil jsem tedy s Alešem Hazukou, který se stará o muzeum válečných letců v Deštné, a poradil mi, abych založil klub. Tím pádem bychom už byli organizací, která může přijímat dary a nespolklo by to tolik peněz,“ dodává iniciátor stavby pomníku.
Nápad nosí v hlavě už čtyři roky. „Dnes je projekt dobře zakousnutý. Hlavně mi šlo o to, aby se můj nápad dostal do povědomí lidí, kteří by přispěli. Snad mi dá něco i magistrát,“ doufá Vopalecký.
Zaslal i žádost o grant na ministerstvo obrany se všemi možnými dokumenty. „Napsali mi, že mi mohou dát minimálně padesát tisíc a maximálně osmdesát procent ceny pomníku. To už jsem si říkal, že jsem za vodou. Ale nebyl. Během čtrnácti dnů mi pak napsali, že mi nedají nic,“ zlobí Vopaleckého.
Na místě, kde by měl nový pomník vyrůst, stával za první republiky sedmimetrový pomník plukovníka Švece. Jenže nacisté ho zbořili a roztavili na válečný materiál.
Nechce nic abstraktního
V krajské metropoli už jeden pomník válečných letců je. Deska na zdi rohového domu na křižovatce ulic Doktora Stejskala a Široké připomíná Jiřího Maňáka. Toho si v Anglii velice vážili jako vynikajícího pilota.
Vopalecký bude rád, když současná pocta válečným letcům bude mít alespoň polovinu výšky, tedy tři a půl metru. Stálo by to milion korun.
„Motiv chci nechat na sochaři, který to bude dělat. Jen chci, aby to nebylo nic vysoce uměleckého a abstraktního. Dnes o válečných letcích moc mladých neví. Proto chci, aby si kolemjdoucí řekli, hele to je nějaká vrtule nebo křídlo, půjdu se podívat blíž. Aby bylo prostě na první pohled poznat, o co jde. Chci tím vzdát hold všem letcům. Protože ti kluci měli odvahu, odešli od rodin dobrovolně a s žádnými povolávacími rozkazy. Musíme si uvědomit, že polovina z nich ve válce padla,“ popisuje Vopalecký. „V bývalé budově E. ONu na Lannově třídě instalovali pamětní desku Františku Markovi, kterého Němci sestřelili čtrnáctého září v roce čtyřicet. Pak si ji E. ON odnesl do nové budovy k zimnímu stadionu. Také jsem jim psal, aby byli tak hodní a dali mi něco na stavbu pomníku. Zatím nikdo neodpověděl,“ mrzí Vopaleckého.
Nedávného vzpomínkového koncertu na letce RAF se zúčastnil, byť jen telefonicky, herec Ondřej Vetchý. Ani jemu není lhostejný osud pilotů, nejen proto, že si zahrál jednoho z nich ve Svěrákově filmu Tmavomodrý svět.
„To je vynikající snímek. Vím od strýce, který zemřel až po revoluci, že to v Anglii přesně takhle chodilo. Ve filmu je perfektně podané, jaké to ve válce bylo, jak byly letecké boje těžké. Tmavomodrý svět také ukazuje, jak to v Československu bylo po válce, že hrdinové byli uvrženi do vězení a podobně,“ uzavírá Vopalecký.
Royal Air Force (raf)
- je to vojenské letectvo britských ozbrojených sil, nejstarší nezávislé vojenské letectvo na světě
- vzniklo 1. dubna 1918 sloučením Royal Flying Corps a Royal Naval Air Service. RAF od té doby hrálo významnou roli v britské vojenské historii, především během druhé světové války
- od července 1940 do října téhož roku probíhala takzvaná bitva o Británii. RAF se ubránila mnohonásobné přesile Luftwaffe a zabránila tak Hitlerovi podniknout operaci Lvoun - invazi do Británie
- v RAF byly za druhé světové války i československé perutě - 310. stíhací, 312. stíhací, 313. stíhací a 311. bombardovací
- RAF se později zúčastnila i dalších konfliktů, jako byla například korejská válka, válka o Falklandy či invaze do Iráku
- RAF s 998 letouny a 52 804 muži (v roce 2006) patří mezi největší letecké síly na světě
- mezi zakládající členy patří například Henry Allingham, který zemřel v roce 2009 ve věku 113 let
Zdroj: www. wikipedia.com
