Tajemství kostnice pod Jakubem: operace mozku i malované rakve
Pár metrů pod rušnou Rašínovou ulicí je mezi nekonečnými hromadami kostí a lebek až nečekaný klid. Už méně překvapí vysoká vlhkost a zatuchlý vzduch, který odpovídá tomu, že ještě nedávno byly v kostnici pod kostelem svatého Jakuba ostatky více než padesáti tisíc Brňanů. Teď se tam připravuje expozice, do které se návštěvníci podívají poprvé příští rok v dubnu.
I přes obtížné pracovní podmínky jsou tu archeologové a antropologové jako ve snu. „Při odklízení kostí narazili na renesanční nebo raně barokní rakve. Některé z nich jsou dokonce malované a takový nález je v Brně vzácný,“ přiblížil práci odborníků znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda, který pracuje na zpřístupnění kostnice pod kostelem a Jakubským náměstím. Aby rakve nepoškodili, postavili dělníci vyklízející kosti, které vyplňovaly celou kostnici, nad podlahou mosty z lešení. Odborníci vyklízené kosti třídí do tří kategorií podle stupně rozkladu. „Ze zachovalých lebek a kostí vytvoříme nejrůznější sestavy,“ řekl Svoboda.
„Rakve byly ukryté pod hromadami kostí, pod jejichž vahou se částečně prolomily. Největší překvapení nás ale čekají teprve v rakvích. Je velmi pravděpodobné, že u nebožtíků najdeme cenné artefakty. Jsou to nepochybně bohatí donátoři kostela, nebo dokonce duchovní. Dost pravděpodobné je i to, že na rakvích budou štítky se jmény, takže budeme schopni pohřbené identifikovat,“ věří Svoboda.
Jakmile rakve odkryjí a prozkoumají archeologové, přijde na řadu konzervátor. „Zvažujeme, zda s rakvemi pracovat přímo v kostnici, nebo zvedneme kamennou desku historického vchodu do kostnice, který je uprostřed kostelní lodi, a rakve jím vyneseme do vytipovaných sklepů s klimatem kostnice, aby se nerozpadly,“ vysvětlil Svoboda. Nejzachovalejší malované rakve konzervátor upraví tak, aby mohly být spolu s dalšími nalezenými předměty součástí připravované expozice.
Nemoci i operace
Z kosterních pozůstatků předků antropologové už nyní zjistili nejednu zajímavost. „Nejzajímavějším objevem je zatím lebka, na které jsou patrné stopy trepanace, tedy operace mozku, která spočívala v proražení lebky. Pacient navíc podle částečně zahojené rány operaci přežil. Na kostech jsou jasné i stopy cholery, syfilidy či velkého množství různých zranění a zlomenin, které srostly všemožným způsobem,“ vylíčil Svoboda.
Lidé, kteří v podzemí pracují, se dávných nemocí bát nemusí. „Na začátku prací hygienici udělali velké množství stěrů a zjistili, že je vše v pořádku. Lékaři nicméně tvrdí, že spory nemocí přežijí i staletí, takže kdyby se člověk opravdu snažil a vytvořil příznivé podmínky, asi by se nakonec nakazil,“ uvedl s úsměvem na tváři Svoboda.
V jámě, kterou nedávno dělníci vyhloubili vedle kostela, bude vstupní hala kostnice. Do kostnice, jejíž nejstarší část pochází ze sedmnáctého století, návštěvníci sestoupí přímo z Jakubského náměstí. „Po schodech sejdou do podzemní vstupní haly. Ta nabídne vitríny s nalezenými předměty – sponami, bronzovými přezkami, očky, háčky, růženci, ale i drobnými mincemi či prsteny. V jednom z hrobů byl dokonce i meč,“ vyjmenoval Svoboda.
Duchovní místo
Expozice, jejíž vybudování vyjde na třicet milionů korun, kromě kostí návštěvníky potěší hned několika uměleckými díly. „Přímo v kostnici budou bronzové sochy, zdobená bude i kamenná deska kryjící schody dolů do vstupní haly. Atmosféru v kostnici umocní hudba, kterou složil Miloš Štědroň. Kostnice by měla být na rozdíl od turistických atrakcí v podobě podzemí Zelného trhu nebo Mincmistrovského sklepa spíše duchovním místem,“ uzavřel Svoboda.
