Zápisy z kronik o povodních na Hranicku doplnil jedinečný objev. Staré modřínové zárubně se zářezy a letopočty ukázaly, kam až v historii sahala voda při povodních na řece Bečvě. Zárubně dveří, které sloužily až do roku 1989, měl schované majitel staré hospodářské usedlosti v osadě Rybáře. Při bádání o povodních se k nim dostal Dan Juřica, když hledal informace pro svou diplomovou práci na téma povodně na Hranicku.
Desítky hodin proseděl v archivech a pak se náhodou setkal s mužem z osady Rybáře. „Ukazoval mi na omítce svého domu, kam sahala voda při povodni v roce 1997. Při tom poznamenal, že jeho předci na původních zárubních dělali zářezy o povodních,“ říká Juřica.
Pravou část zárubní měl muž schovanou. „Když jsem z nich odstranil několik vrstev nátěrů, našel jsem zářezy a letopočtem označené povodně od roku 1584. O některých historických povodních, které naznačovaly zářezy, nebyly v archivech záznamy,“ podotýká Juřica. Ten sestavil zatím nejúplnější seznam povodní na řece Bečvě a jeho objev doplnil informace ze starých kronik, které neuváděly výšku hladiny řeky při povodních.
„Přiložil jsem zárubně na místo, kde stávaly, a porovnal jsem zářezy na rámu dveří s výškou hladiny po povodni z roku 1997, která zůstala na omítce domu,“ vypráví Juřica. Zjistil, že větší povodeň než v roce 1997 zažilo Hranicko jen v roce 1715. Hladina vody byla tehdy ještě o patnáct centimetrů vyšší. „Hrozná nenadálá povodeň, na Rybářích vzala dvě chalupy a kamením zanesla pastviny,“ psali tehdy kronikáři o této velké vodě.
Pro místní nebyly občasné záplavy nic neobvyklého. Od roku 1575, ze kterého je první písemná zpráva o ničivé síle vody v Hranicích, zažili místní šestatřicet povodní. Podle škod, které voda způsobila, pojmenovávali lidé povodně jako stoleté nebo dvěstěleté. „Dvěstěletá povodeň zasáhla Hranicko v roce 1593, 1919 a 1997. Stoletá v letech 1854, 1880, 1960, 1985,“ upřesňuje Juřica.
Stavěli valy, čistili řeku
Lidé na Hranicku se proti běsnění vody chránili už od pradávna. „Usedlíci na Rybářích si pečlivě vedli seznamy povodní. Sledovali, kam se rozlévá, a ze svých pozorování vyšli při stavbě sypaného valu. Ten stojí před osadou v místě, kde původně bylo slepé rameno Bečvy,“ říká Juřica.
Metr a půl vysoký val chránil jejich domy před zaplavením a dodnes je viditelný. Ještě za první republiky ho místní udržovali. „Dřív se také pravidelně a průběžně čistilo od štěrku koryto Bečvy. Soukromníci měli rozdělené úseky, těžili štěrk a používali ho při stavbách,“ přibližuje Juřica.
Velké plány na ochranu před povodní měli Hraničané poté, co je v srpnu 1880 překvapila stoletá voda. „Živelná pohroma měla zhoubné následky. Průtrží mračen se Bečva tak rozvodnila, že strhla teplický most a zaplavila široké okolí,“ píše se v dobových dokumentech.
Tehdy se zrodil nákladný projekt ochranných hrází a nádrže u osady Kamenec. „Stavba měla přijít na čtyři miliony korun, ale z plánů sešlo. Bylo to drahé a místní doufali, že je ochrání nádrže na Rožnovské a Vsetínské Bečvě, které se začaly stavět,“ upřesňuje Juřica. A tak lidé pročistili řečiště, na březích postavili navýšené hráze, rozšířili koryto řeky v Teplicích nad Bečvou, zregulovali Bečvu v Hranicích a na pravém břehu postavili třímetrové nábřeží.
Další stoletá voda pak prošla Hranicemi v roce 1985. Byla impulsem k úpravě břehů Bečvy od jezu k osadě Rybáře. Původní jez zmizel a o kus dál vyrostl nový s železnými stavidly. Břehy zvýšily valy a potoky Ludina a Velička, které protékají městem, lidé prohloubili a postavili kolem nich kamenné zdi.
A pak přišel rok 1997. Dvěstěletá voda. „Ničivá povodeň byla zkouškou úpravy koryta a jezu. Jez nápor vody vydržel, ale nasypaná hráz před jezem po pravé straně koryta se v délce osmi metrů protrhla. Přesně v místě, kde bylo původní koryto řeky před stavbou nového splavu. Voda si našla cestu přirozeným korytem,“ připomíná Juřica.
Každé řádění vodního živlu vždy vyburcovalo Hraničany k protipovodňovým opatřením. Po čase se však lidé nechali ukolébat klidnou hladinou řeky, zapomněli na její běsnění a začali v její blízkosti budovat chaty, domy či zahrádky. „Lidé ztratili povodňovou paměť. A ta je důležitá,“ říká Juřica.
Z jeho bádání vyplývá, že za posledních sto let povodní přibývá. „A přibývat bude. Podle Velké knihy o klimatu zemí Koruny české končí dvěstěleté období snížení oblačnosti a před námi je čtyři sta let, kdy bude přibývat oblačnosti, a tím i povodní. Proto je důležitá protipovodňová ochrana a včasné informace o blížící se vodě,“ upozorňuje Juřica. Doufá, že Hraničanům pomohou varovné SMS zprávy – systém, který připravuje hranická radnice.
SEZNAM POVODNÍ NA HRANICKU
Zdroj: Diplomová práce Dana Juřici - Povodně na Hranicku v minulosti a dnes
1575 - v pátek před sv. Jiřím: „Ten rok před svatým Jiří byla veliká voda Bečev , založil se Matěj Batěk s Matysem Pekařem o deset ovec, že tu vodu přeplyne. I pustil semeni Rybáři a plynul nedaleko Závrbku Klokotského, deset ovec vyhrál div za to hrdla nedal.“ (Bohumil Indra & Adolf Turek, 1947, 21)
1593 – 4.7.: „Bečva se tak rozvodnila, že zničila všechny mosty, co vedly přes řeku a odnesla stav za městem.“ (Bohumil Indra & Adolf Turek, 1947, 30)
1715 - 27.5.: „hrozná nenadálá povodeň, od kterémžto na Rybářích 2 chalupy z gruntu jsú vzaty, totiž Jana Lívy a Jana Vališe, item dolní a vrchní pastvisko kamením všechno zanesla a roli v Zátokách na 80 měř. pobrala.“ (Bohumil Indra & Adolf Turek, 1947, 52)
1725 – „znova sebrala voda na 6 měřic, jak na listu 136 ukazuje v Zátokách a ještě k tomu 77 měřic a 4 achtele.“ (Bohumil Indra & Adolf Turek, 1947, 75)
1745 – (dle záznamů Rybářských kronikářů )
1807 – 8.3.: „byla velká povodeň, takže Bečva se vylila a kostelík vodú vylila a mnoho škody nadělal, rola zaplavila a brázdy pobrala. Přišla v noci o 11. hodinách a tak až do 5ti hodin 8. marca jednostejná byla, tak jak Rybářští nám povídali, že jim mnoho škody nadělala.“ (Bohumil Indra & Adolf Turek, 1947, 81)
1809 – 27.8.: „byla velká povodeň, takže Bečva až pod hory se rozlila a přes kostelík, přes Hadovec a také do Luhu jak malého tak Hrubého se vylila. Lidi,co měli ječmeny, ovse, zela, zemňáky velmi připlavila v Záverbku, co stály mandle, pobrala. Lidé museli takové obilí z bláta vytahovat a sušit. Na mnoho tisíc rejnských škody udělala. Janovi Jemelkovi na Rybářích jednu stěnu, od vody ležící, vyvrátila, Kostruchovi kamna i komín zbouřila a takové škody nejen u nás, ale všem, kteří okolo Bečvy stojejí, nadělala. Bůh rač odvrátit od nás takovú povodeň.“ (Bohumil Indra & Adolf Turek, 1947, 85)
1854 – 20.8.: „Vznikla veliká povodeň, Bečva zaplavila celou prostoru počínaje od Rybář, až ke kříži u Drahouš“. (Bohumil Indra & Adolf Turek, 1947, 99) 1880 – 5.8.: „ bylo obyvatelstvo postiženo živelnou pohromou, která měla zhoubné následky vzápětí. Průtrží mračen rozvodnila se Bečva tou měrou, že strhla teplický most a vystoupivší nad normál, zaplavila široké okolí.“ (J. Andrýsek, 1998, 10)
1895 – (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1901 – (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1903 – únor: „Zima tohoto roku byla pořádná, led nabyl značné síly a když nastala v únoru náhlá úleva, hnuly se ledy na Valašsku, přikvačily neočekávaně rychle a s takovou prudkostí narážely na přepevný jez v Hranicích, až jej protrhly.“ (J. Andrýsek, 1998, 10)
1907 – 15.7.: velká povodeň (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1919 – 9.8.: „Po velké průtrži mračena na Valašsku rozvodnila se náhle Bečva a vystoupila z břehů. Zaplavila sady čs. legionářů, Kropáčovu a Žáčkovu ulici a na níže položených polích nadělala mnoho škod na seně, obilí a zemácích. V noci opadla.“ (J. Andrýsek, 1998, 12)
1925 – (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1927 - (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1931 - (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1937 - (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1938 – srpen: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1943 – (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1949 – přišla voda dvakrát (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1954 - (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1955 – 12.6.: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1958 – 30.6.: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1960 – dvě povodně po jenom týdnu, první trvala dva dny, druhá tři dny (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1965 – 12.6.: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1970 – 19.7.: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1972 – 21.8.: trvala dva dny (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1974 – 20.1.: trvala jeden den (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1985 – 8.8.: trvala dva dny (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1986 – 5.6.: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1987 – 27.6.: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1996 – 8.9.: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
1997 – 7.7.: trvala tři dny (dle záznamů Rybářských kronikářů)
2006 – 30.3.: (dle záznamů Rybářských kronikářů)
2009 – 24.-25.6. Blesková povodeň
Poznámka: Tučně jsou označené největší povodně - stoleté, dvěstěleté a více než dvěstěleté
