Před revolucí jimi posílali Sověti strategické informace až ke svým vojákům v Hranicích, dnes na ně místní zapomínají. O pancéřovaných komunikačních kabelech, které vedou pod městem, nikdo v osmdesátých letech nesměl příliš mluvit.
Téma se teď oživilo při výkopech v Komenského ulici, když dělníci narazili u sochy Panny Marie na prapodivný kabel. „Dělníci objevili betonová ochranná korýtka, kterými vedl opancéřovaný kabel, a vylekali se. Na silnici měli barevně vyznačené, kudy vede voda, plyn, elektřina a sdělovací sítě. Tenhle kabel nikdo neměl v evidenci,“ popsal muž, který situaci na místě sledoval.
U výkopu byl i hranický zastupitel Vladimír Juračka. „Řekl jsem, že město bylo za bolševika prošpikované kabely, které vedly do Moskvy, aby bylo v případě třetí světové války spojení s vedením v Moskvě, a že nelze vyloučit, že se jedná právě o tento kabel. V Hranicích takové kabely skutečně byly, při výkopech z toho měli dělníci hrůzu, aby na ně nenarazili. Vím, že jeden z dálkových kabelů určitě vede u křižovatky u kina,“ sdělil Juračka.
Existenci tajných kabelů potvrdil také Milan Vinkler, ředitel hranické společnosti Ekoltes, která má na starosti pouliční osvětlení. „Už před pár lety jsme při výkopech na vedení strategického významu narazili na třídě 1. máje před tehdejší poštou. Kabely, které dřív sloužily k supertajným účelům, už byly hluché. Dostali jsme povolení zlikvidovat je,“ řekl Vinkler.
Podle odborníků se ani dnes o tajných kabelech příliš nemluví. „Je to proto, že se jedná o oblast bezpečnosti státu. Když byla v Hranicích sovětská raketová brigáda v letech 1983 až 1988, pochopitelně musela mít spojení se svým velením na území Sovětského svazu,“ vysvětlil Wieslaw Strzondala, který se problematikou raketových vojsk zabývá. Upřesnil, že to neznamená, že kvůli tomu položili kabelovou síť Hranice–Moskva. „Pouze se po dohodě s československými spojovacími orgány připojili na existující okruhy dálkových kabelů. Jedna z páteřních kabelových sítí prochází vojenským prostorem Libavá, takže na ni napojili svůj štáb v hranických kasárnách Jaslo,“ popsal Strzondala.
Kromě toho měli sovětští vojáci kabelové spojení se třemi palebnými postaveními a štábem brigády na Libavé a také s technickou základnou v Kozlově. „Nezasvěcovali do toho československé úřady, zřejmě proto nejsou tyto propojky zakreslené v mapách. Proto se při výkopech v Hranicích stává, že bagrista narazí na nějaký ten dálkový kabel položený Sověty,“ dodal Strzondala.
