Tak na týden vysušit Vltavu, sní archeolog | E15.cz

Tak na týden vysušit Vltavu, sní archeolog

Za měsíc se v Praze objeví dánští vědci, kteří chtějí rozluštit záhadu smrti astronoma Tycho Brahe.

Šéf pražských archeologů Zdeněk Dragoun před nedávnem odešel do důchodu, přesto je ho stále možné potkat všude, kde se něco zajímavého děje. Ostatně bude to on, kdo počátkem listopadu dohlédne na otevření hrobu Tycha Brahe týmem dánských archeologů.

Co budete na hrobu slavného astronoma zkoumat?

Nebude to tradiční archeologický výzkum, jen se znovu otevře hrobka. Poprvé k tomu došlo v roce 1901. Cílem je pododrobit ostatky Tychona nějakým analýzám. Ty by měly zodpovědět různé otázky, které se kolem něj vyrojily.

Jaký mají Dánové ke slavnému hvězdáři vztah?

Jeho osoba je v Dánsku vysoce hodnocena a Dánům na ní velmi záleží, proto k této věci přistupujeme vstřícně. Jinak po jarní akci s hledáním hrobu Anežky České u svatého Haštala bychom byli velmi neradi, kdyby se rozmohla móda otevírání hrobů. Na druhou stranu zahraničním kolegům chceme vyjít vstříc.

Víte, co v hrobě najdete?

Tychonovy ostatky jsou uloženy v nějaké schránce, která byla vyrobená v roce 1901. Při tom otevření byla hrobka popsaná, nebyla ale nijak detailněji zdokumetovaná.

Jak hrobka vypadá?

Víme, že jde o cihlovou hrobku běžných rozměrů. Kromě Tychona by tam měly být i ostatky jeho manželky. Budeme se snažit průzkum omezit na Tychona a v manželce se příliš „nešťourat“.

Co se bude tedy zkoumat?

Dánský kolega Jens Vellev z univerzity v Aarhusu má domluvené, že v Čechách provede několik analýz. Celá akce by měla trvat týden. V pondělí se hrobka otevře a na konci týdne se kosti uloží zpět. Proběhne základní antropologický výzkum, naskenují se kosti a podobně. Česká strana nebude nic zkoumat, jen budeme dohlížet, aby všechno proběhlo hladce.

Očekáváte nějaký zajímavý nález?

Težko, hrobka už byla otevřená a s nálezy se tehdy zacházelo nešetrně. Když v době otevření hrobky přijel do Prahy nějaký Dán, tak dostal kousek šatů nebo vousů jako suvenýr. Cílem ale je analýza ostatků. Snažíme se k tomu přistupovat seriózně, nehledáme žádnou senzaci.

Tycho Brahe není jediné čím se v současnosti zabýváte, podílíte se i na průzkumu kostela v Dolních Chabrech.

Kostel v Chabrech je výjimečná záležitost. Na začátku 70. let minulého století tu probíhaly úpravy, provázené výzkumem.

Co se tehdy podařilo najít?

Pod podlahou kostela ze třetí čtvrtiny 12. století se tehdy našly zbytky minimálně dvou starších staveb. Jednou z nich byla obrovská rotunda. Předtím ještě další podélná stavba a ještě dřív tam možná stála třetí starší dřevěná stavba. Před románským kostelem ze 12. století v Chabrech stály tři ještě starší kostely, což je téměř neuvěřitelné.

Je na kostele v Chabrech ještě něco výjimečného?

Rozměry rotundy, která byla druhá největší hned po svatém Vítu na Hradě, nebo různé detaily, jako je podlaha z reliéfních dlaždic, které se až na výjimky jinde nevyskytují. Dokazuje to výjimečnost. Chabry určitě nebyly jen obyčejný venkovský kostel. Hrály významnější úlohu. Bohužel, nejsme schopni přijít na to, jakou. Je to stavba plná záhad, v kostele jsou navíc jedinečné románské malby neuvěřitelné kvality.

Máte ještě nějaký archeologický sen?

Vypěstoval jsem si sen, ale nebylo by to žádné velké kopání. Chtěl bych vypustit Vltavu. Určitě by byl problém s loděmi a mnoho dalších věcí, ale bylo by nádherné, kdyby Vltava tekla na týden jen jako potok, a konečně by se nad hladinou objevily zbytky Juditina mostu. Kolem Karlova mostu jsou spousty nánosů. Je tam řada zajímavých míst, kde by se mohlo něco objevit, určitě by to chtělo pročistit.

Je na zbytcích Juditina mostu co zkoumat?

Postrádáme zaměření mostu, nevíme přesně co z něj pod hladinou zůstalo. Většina pilířů už určitě zmizela, ale zůstaly dubové rošty, tvořící základy pilířů. Ostatně kdyby byl most zdokumentovaný, bylo by možné ho lépe chránit, třeba při bagrování dna kvůli lodím a podobně.

Už brzy začne i oprava nedalekého Křižovnického náměstí, je možné něco najít i tam?

Tam není moc co zkoumat, náměstí stojí na posledním oblouku Karlova mostu. To nejzajímavější jsme už během oprav prohlédli. Na staroměstské straně jsme našli zbytky původního nábřeží, na malostranském konci se zase ukázalo, že Juditin most končil asi jinde než jsme čekali.

Kde tedy končil?

Tam je důležité to, co se nenašlo. V místech kde měl být konec mostu, není nic. Padá tak asi představa, že menší mostecká věž na Malé Straně patřila k Juditinu mostu. Začíná se hovořit o tom, že věž mohla patřit k jiné stavbě a most že mohl končit blíž k vodě. Je potřeba dále bádat.

Jsou někde v Praze naopak místa, kde by se bádat nemělo?

Národní památkový ústav se vyjádřil proti stavbě garáží na Mariánském náměstí, celá plocha náměstí patří mezi místa, kde nechceme aby se konaly nějaké zásahy. Náměstí je novotvar, bývala tam zástavba, našly se zbytky románského domu, stával tu kostel se hřbitovem.

Archeologové před časem na podobném místě uspěli a zachránili před likvidací gotické sklepy na Národní…

Těžko srovnávat, ale stavbou garáží na Mariánském náměstí by vznikla větší škoda než likvidací sklepů na Národní.

Takové stavby do historického centra města nepatří?

U některých věcí člověk doufá, že krize vezme na podobné projekty peníze. Garáže by měly stát na okraji města, ne v historickém centru.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!