Šestnáctiletý Daniel Rusek strávil loňské letní prázdniny jinak než jeho kamarádi. Na dva měsíce se zavřel doma a skládal operu. Jeho dílo mělo minulý měsíc premiéru. „Byla to každodenní práce a obětoval jsem tomu celé prázdniny, ale během školního roku bych na to čas nenašel,“ říká Daniel, který hudbu skládal sám a libreto spolu s bývalým spolužákem Vojtěchem Konečným.
Na myšlenku ho přivedl Tomáš Hanzlík, v jehož souboru je Daniel tři roky. „Už jsem měl za sebou několik skladatelských pokusů a on mi nabídl, jestli nechci zkusit operu,“ vzpomíná student, pro kterého bylo obtížnější dát dohromady text. Hudbu skládal na počítači a děj opery Karseova zášť umístil do antického Řecka.
Svou vášeň k hudbě objevil až ve svých jedenácti letech. „Když jsem byl malý, rodiče chtěli, abych hrál na nějaký nástroj, ale já k tomu žádný vztah neměl. Až později jsem se naučil hrát na kytaru a klavír,“ vysvětluje Daniel, který by se rád své zálibě věnoval i po skončení gymnázia. Láká ho především skládání hudby k filmům.
I když se Daniel může pochlubit výjimečným počinem, ve třídě nepatří k nejlepším studentům. „Samé jedničky jsem neměl ani na základní škole, nejsem šprt. Kdybych pořád jenom studoval, neměl bych čas na hudbu, která mě baví nejvíc,“ říká mladík.
Svět fantazie
A podobné názory mají i další studenti Slovanského gymnázia v Olomouci, kteří dosáhli úspěchů v celostátních soutěžích a olympiádách. „Nevím, co nakonec budu v životě dělat, ale vím určitě, že chci a budu psát,“ říká odhodlaně sedmnáctiletá Klára Feikusová, která se svému snu přiblížila, když nedávno zvítězila v literární soutěži Waltera Sernera na festivalu spisovatelů s povídkou na téma Život je hledání.
„Píšu odmalička, dokud jsem to ještě neuměla, vyjadřovala jsem se v kresbách. Spoléhám hlavně na svoji fantazii,“ říká drobná dívka. „Jsem introvert, píšu si pro sebe do šuplíku, zatím hlavně povídky. Byla jsem překvapená, že jsem vyhrála,“ dodává. Mezi její oblíbené spisovatele patří Oscar Wilde, Ernest Hemingway, z českých autorů Michal Viewegh nebo Karel Čapek.
Vítězství v soutěži jí pomohlo – dostala se blíž ke světu spisovatelů, získala cenné zkušenosti a kontakty, díky kterým může publikovat v literárních časopisech.
Mezi výrazné olomoucké talenty patří i Alžběta Maleňáková, která zvítězila v celostátním kole astronomické olympiády. „Byl to pouze jeden z mých zájmů. Potom přišla paní učitelka a nabídla mi, ať se zkusím přihlásit. S přípravou mi pomáhal i táta, kterého astronomie vždycky bavila. Mně se líbí, že ve vesmíru se může stát všechno a nic není nemožné,“ vysvětluje dvanáctiletá studentka.
I když si vybrala velmi těžký a pro dívku netradiční obor, ráda by se mu věnovala i v dalších letech. „Nevím, jestli to dokážu, znalosti matematiky už musí mít astronomové na vysoké úrovni,“ poznamenala dívka, která ale školní matematiku v příliš velké oblibě nemá.
„Otrocké počítání mě nebaví. Matematika se musí spojit s praktickým využitím,“ dodává studentka, která si o svém koníčku s vrstevníky nepopovídá. „S kamarády se o tom nebavím, neznám nikoho, kdo by tomu rozuměl,“ říká s úsměvem.
Mezi vědci
Ani o prázdninách se od počítače nehne sedmnáctiletý Jiří Eichler, který propadl programování. „Dělám různé projekty, webové stránky. Obrací se na mě rodina a kamarádi, když mají problém a nevědí si rady,“ vysvětluje sedmnáctiletý student.
Přestože si odnesl vítězství ze soutěže fyziků, mnohem bližší jsou mu v poslední době počítače. Bude také spolupracovat s Akademií věd na projektu Otevřená věda, mezi akademiky se ovšem nehrne. „Fyzika mě baví odmalička, ale spíš jako koníček. Chci se věnovat informatice. Ta nabízí víc možností využití,“ vysvětluje student, který se při otázce na blížící se vysvědčení upřímně zasměje. „Samé jedničky nemám, nejsem blázen,“ dodává.
Školu z hlavy o prázdninách vypustí Milan Barančík a Klára Švarcová. „Když však narazím na nějaké zajímavé úkoly z matiky, tak si k tomu sednu klidně i o prázdninách,“ říká osmnáctiletá dívka, která se svým spolužákem uspěla v soutěži s prací o statistice. Čísla ji bavila už od školky. „Na matice je nejzajímavější, že rozvíjí logické myšlení. Nemusím se učit nic nazpaměť, můžu si to odvodit,“ vysvětluje Klára.
V matematice vyniká také Alena Harlenderová, která sbírá úspěchy i na zahraničních soutěžích. Není pro nadané studenty doba strávená v lavicích ztrátou času? „V těchto případech mohou mít samozřejmě individuální plán a věnovat se dalšímu studiu,“ poznamenal ředitel Slovanského gymnázia Radim Slouka.
