Taxikáře únavový experiment nezaskočil, slečna po hodině usnula

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Autorevue.cz

Mnohahodinové cestování na dovolenou přináší nebezpečné stavy, jako jsou únava a mikrospánek. Z výsledků nedávné britské studie dokonce vyplynulo, že osmi z deseti řidičů se při jízdě občas zavřou oči nebo jim padne hlava. Únavu za volantem nelze podceňovat, protože jinak zabíjí, a to nejen usínající šoféry, ale i nic netušící okolní motoristy.

Jízdu unavených řidičů umějí nasimulovat na trenažéru ve výzkumném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT a při testech vyšlo najevo, jak je takové cestování nebezpečné. „Test s unavenými řidiči byl postavený tak, že museli být nevyspalí, protože potom se dají nejlíp napodobit skutečné reakce unaveného řidiče,“ řekl AutoRevue.cz Stanislav Novotný z Ústavu dopravní techniky ČVUT.

Jízda po čtyřiadvacetihodinovém nevyspání

Podmínkou experimentu bylo, aby na něj přišel řidič po čtyřiadvacetihodinové spánkové absenci, nekonzumoval žádné alkoholické nápoje, kávu a povzbuzující prostředky. Navíc iluze, která řidiče v trenažéru během dvou hodin čekala, byla záměrně hrozně nudná. „Jednalo se o rovnou dálnici, kde bylo potřeba udržovat stotřicetikilometrovou rychlost a nevybočovat ze svého pruhu,“ pokračoval výzkumník.

„U většiny řidičů se únava projevila už po tři čtvrtě hodině. Upadali do nedefinovaného stavu, kdy jeli a spali zároveň a často se stávalo, že vyjížděli z pruhů. V tomto ohledu záleželo, jakou měl řidič s únavou zkušenost. Ti co byli trénovaní, test zvládli docela dobře. Na experiment přijel například po noční službě nevyspalý taxikář. U nás v pohodě odjezdil dvě hodiny a pak zase taxíkem odjel,“ popsal opačný příklad Novotný.

Brutální čtyřiadvacetihodinový spánkový deficit zvolili výzkumníci hlavně proto, aby se experiment zkrátil. „Pokud bychom chtěli dosáhnout požadované únavy a odpovídajících výsledků, musela by jízda trvat neúměrně dlouho. Kdyby řidič přišel vyspalý, tak by dvě hodiny bez problémů zvládl. Snažili jsme se navodit podmínky mnohahodinové jízdy,“ vysvětlil.

Příznakem únavy jsou výkyvy v trajektorii

„Při zvyšující se únavě řidičů docházelo během experimentu ke zřetelným výkyvům a kmitání v trajektorii vozidla. Člověk se ještě udrží v pruhu, ale volant mu začíná ujíždět. Zároveň mu dělá problém dodržovat rychlost,“ uváděl Novotný příklady mikrospánku, který končil tím, že řidiči obvykle, aniž si to uvědomili, vyjeli mimo silnici.

„Výjimečně došlo i k tomu, že někdo úplně usnul. Třeba jedna slečna si sedla do trenažéru, všechno vypadalo ze začátku dobře, ale experiment jsme museli po hodině ukončit. Začala totiž projíždět budovami a okolním terénem, protože stoprocentně usnula,“ dodal.

Ze závěrů experimentu se vzhledem k tomu, že každý člověk má individuální schopnosti, nedá říct, že je před jízdou potřeba odpočívat konkrétní počet hodin. Každý by si měl riziko únavy hlídat, protože ke spánku dochází v okamžiku, kdy je organismus v největším útlumu. V té době člověk prakticky nevnímá a tím pádem nemá za volantem co dělat.