Temná noc má v sobě světlo, jiskry i žár

Do konce ledna trvají v Alšově jihočeské galerii dvě neobvyklé výstavy. Obě jsou výběrem, ale každá jiným.

Citát z básně Karla Hynka Máchy „Temná noc mne v hloubi tiskne, jasná noc mne vzhůru vábí,“ zve návštěvníky do Wortnerova domu AJG v Českých Budějovicích. Za bílého dne, každou neděli dokonce bez vstupného, se tam lidé mohou pohroužit do krajiny rozmanitých nočních výjevů, snů, světel a stínů. „Noc je pro umělce mimořádně inspirativní. Ve svých dílech se snaží zachytit i různost jevů s ní spojených – od motivů krajinných, žánrových nebo sakrálních až po přístupy symbolické a fantaskní,“ naznačil kurátor Hynek Rulíšek. Dal výstavě jméno Temná noc, jasná noc aneb Měsíc a noc v českém výtvarném umění. Je výběrem devětaosmdesáti prací na toto téma, které autoři vytvořili od devatenáctého století až do současnosti. Převažují obrazy, doplňují je grafiky, kresby a jedna koláž. V zimě, kdy se brzy stmívá, se téma o proměnách noci zvlášť hodí. Dává naději, že temnota může být krásná a že v sobě skrývá i světlo, jiskry či žár. Dokazují to obrazy, které pocházejí z mnoha významných českých výstavních síní včetně pražské Národní galerie. Díky zápůjčkám se povedlo shromáždit práce věhlasných autorů, například Josefa Mánesa, Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Františka Tichého, Jindřicha Štyrského, Toyen, Kamila Lhotáka a mnoha dalších. Nechybějí ani zástupci jižních Čech: Matouš Vondrák, Jan Cihla, Jiří Tichý a Jan Halla. Mladé autory reprezentují například Michal Burget, Jaroslav Valečka nebo Markéta Zlesáková.

Přírůstky za deset let

Hlavní sál Alšovy jihočeské galerie, která sídlí v těsném sousedství zámku Hluboká, představuje do konce ledna novinky ve sbírkách. Zaplnily ho obrazy, kresby, grafiky, fotografie a plastiky, jež galerie koupila v letech 2000 až 2010. „Většinu exponátů jsme vybrali z autorských výstav, které galerie pořádala ve Wortnerově domě, nebo z tematických a velkých monografických přehlídek v Hluboké,“ shrnul kurátor sbírek moderního a současného umění AJG Vlastimil Tetiva. Převažují práce, které vznikly ve druhé polovině dvacátého století – největší část kolekce spadá do období let 1990 až 2010. K atraktivním přírůstkům patří čtyři velké obrazy Michaela Rittsteina.
Tři z nich jsou výsledkem workshopů pořádaných při jeho velkých monografických výstavách. Rittstein je připravil ve Veletržním paláci v Praze, v Muzeu umění v Olomouci a předloni také v Alšově jihočeské galerii. Tam vznikl obraz na téma Zvířata v krajině, na němž s Rittsteinem spolupracovali návštěvníci, hlavně děti ze škol. Jejich podíl a atmosféru tvůrčího zápalu dokumentuje video o zrodu těchto obrazů. Filmu se týká rovněž obraz inspirovaný filmem Heart Beat, který vznikl podle scénáře Václava Havla a Jana Němce. Třebaže největší část expozice v hlubocké galerii tvoří díla z dvacátého a jednadvacátého století, o několik vzácností je bohatší i kolekce starého umění. Je to například Korpus ukřižovaného Krista datovaný kolem roku 1650 nebo dva vzácné obrazy, které rozšířily sbírku flámského a holandského malířství.
Důvodem vypravit se v lednu na Hlubokou je kromě této výstavy i celoroční provoz zámku. Zimní prohlídková trasa je otevřená do konce března denně kromě pondělí od deseti do čtyř odpoledne.