Tenká hranice mezi úspěchem a neúspěchem

Šestadvacetkrát už se v letošní sezoně zaplnila pardubická arena při zápasech hokejové extraligy. Na to největší představení ale diváci teprve čekají. Za pár dní začíná hokejové play-off. Tedy nejdůležitější část sezony, která rozhodne o všem. O radosti, o zklamání, o úspěchu a neúspěchu.

Pardubičtí hráči za sebou mají pozoruhodnou základní část. Po dvaapadesáti kolech jim patří třetí místo, a to je možná ještě lepší umístění, než by leckdo před startem sezony předpokládal. Své tažení zahájili úspěšně už v létě, kdy v mezinárodní soutěži European Trophy obstáli v těžké konkurenci týmů z Finska a ze Švédska a vybojovali si účast ve finálovém turnaji.

Na extraligových kluzištích se jim dařilo střídavě. Série výher střídaly šňůry porážek a největším nepřítelem týmu trenérů Hynka a Lubiny nebyli soupeři, ale zdravotní stav. Téměř polovinu sezony odehrály Pardubice na tři pětky, vytížení hráčů bylo extrémní. Do toho zápasy turnaje European Trophy. Kdyby se dostavila únava, nikdo by se nemohl divit.

Jenže co tě nezabije, to tě posílí. I tohle pořekadlo tady možná zafungovalo. Pardubice dokázaly pravidelně sbírat extraligové body a ve vyrovnané tabulce nestačily jen na suverénní Spartu a druhou Plzeň. A to i přesto, že z posledních čtyř zápasů třikrát prohrály.

Vyhráno ale ještě není. Zajíci se sčítají až po honu a bronz po základní části neznamená vlastně skoro nic. O tom, jak se v Pardubicích bude vzpomínat na rok 2012, rozhodnou zápasy play-off. Vyřazení ve čtvrtfinále znamená neúspěch, postup do semifinále už ne. Ne nadarmo se říká, že ve čtvrtfinále se láme sezona. K úspěchu stačí jediné, čtyřikrát porazit Vítkovice. A pak? Pak už je možné všechno. Třeba i mistrovské oslavy…