Těpéra! Hlásají karvinští pionýři

Jako by se u nich zastavil čas. Když přijdou tyhle děti domů, nezapínají počítač a nežhaví sociální sítě, ale vyrážejí do tělocvičny. Po cestě popadnou šátek. Nestydí se za něj. To i přesto, že po revoluci se na pionýry pohlíželo jako na přežitek minulého režimu. Ani v Karviné to po roce 1989 neměli lidé z oddílu jednoduché. „Po revoluci nás odsunuli na druhou kolej. Nedbali jsme na to a pokračovali jsme dál,“ potvrzuje zástupkyně pionýrské skupiny Těpéra v Karviné Naďa Antalová. Pionýrům se věnuje již mnoho let. „Je to moje celoživotní láska. Jsme tady pro děti. Pro jejich zábavu a taky trochu proto, abychom je něco naučili. Nic jiného v tom není,“ upozorňuje Antalová.
Totéž říká i rodičům dětí, které chtějí do pionýra chodit. „Jasně uvádíme, že s žádnou politickou stranou nemáme nic společného. Rodiče to vědí. Většina z nich sama vzpomíná s nadšením na to, co kdysi dělali v pionýru,“ podotýká Antalová. Většina současných karvinských pionýrů má informace o době minulé jen z vyprávění. Narodili se v době, kdy byl českým prezidentem Václav Havel. Do pionýra nechodí kvůli ideálům, ale proto, aby si užili legraci se svými kamarády. „Chodím do kroužku už tři roky. Nejvíc se mi líbí, když jezdíme na výlety. Našla jsem si tady hodně kamarádek,“ pochvaluje si Nikola Handzlová. Karvinští pionýři fungují ve městě už od roku 1962. V současnosti mají šedesát členů a většina z nich jsou děti do patnácti let. „Ty starší od nás bohužel pravidelně odcházejí, což je škoda. Říkají, že mají hodně učení. Chybějí nám tak instruktoři, kteří by s dětmi jezdili na tábory nebo výlety,“ vysvětluje Antalová.

Pionýři bez klubovny

Věrní pionýři se scházejí každý týden v tělocvičně Základní školy Cihelní. Tradiční klubovna se jim prozatím nepodařila sehnat. „To vidím jako velké minus, protože v klubovně by mohly děti podnikat více věcí,“ vysvětluje Antalová. Proto to, co instruktoři nestihnou s dětmi v tělocvičně, si nahrazují na různých výletech a táborech. Tam se děti učí, jak si poradit samotné v přírodě. „Když není dřevo, tak prostě není. Pionýři si ho musejí umět sehnat,“ dodává Antalová. Karvinští pionýři kromě výletů a sportování pomáhají i při různých charitativních sbírkách. Pravidelně se například zúčastňují Srdíčkového a Květinkového dne.