Redaktorka Sedmičky Jana Krejčová otestovala první kryokomoru ve východních Čechách a na vlastní kůži si vyzkoušela, jak funguje terapie mrazem.
Nejnižší zaznamenaná teplota na Zemi byla naměřena 21. července 1983 na Antarktidě – devětaosmdesát stupňů pod bodem mrazu. V krátkém tílku, kraťasech a podkolenkách mám vstoupit do komory, kde je teplota ještě o jedenatřicet stupňů nižší. Mám strach a doufám, že „kryoterapie“ na vlastní kůži není mojí poslední reportáží.
„Tobě alespoň nemá co odpadnout,“ vzpomínám ještě na chabou útěchu mého kolegy.
Už s nasazenou rouškou nesmím mluvit a nesmím se potit, hrozily by mi omrzliny. Ale jak, když jsem tak nervózní? Na stěně navíc visí obrázek ojíněné hlavy černocha, kterému s hlavy trčí zmrzlé dredy. Spolu s dalšími dvěma lidmi vcházím do kryokomory podobné sauně, kde je však podstatně nižší teplota. Ve stodvacetistupňovém mrazu a chladném oparu se šouráme dokolečka. První půlminuta uteče rychle a není to tak strašné, jak se zdálo.
¨
„Máte za sebou minutu,“ říká po chvíli do mikrofonu Monika, která na pacienty v proskleném polariu dohlíží, a já začínám počítat každou vteřinu. Mám husí kůži, i v palčácích mi začínají nepříjemně mrznout konečky prstů, a tak zatínám pěsti. Nebudu zbabělá a těch pár sekund ještě vydržím. Když mi Monika řekne, že mohu kryokomoru opustit, mám skvělý pocit. Hlavně, že to mám za sebou. I když ne tak docela. Ještě absolvuji skoro čtvrthodinový běh na běžkách ve fitcentru. Také poprvé.
Do těla se mi znovu rozlévá teplo, i mrazem zčervenalé nohy opět nabývají své původní barvy. Ještě pár cviků a hurá do šatny. Svetr si už neberu, venku je krásných deset stupňů.
Kryoterapie pochází z Japonska
Celotělová kryoterapie, původem z Japonska, patří mezi moderní lázeňské a rehabilitační metody. Je založena na působení chladu o teplotě až 160 stupňů pod bodem mrazu po dobu až tří minut, kdy klesne teplota kůže a podkožních tkání.
„Do kryokomory, která se před vstupem namrazí na minus 120 stupňů, se poprvé jde na minutu a půl. Dovnitř fouká studený suchý vzduch zbavený vlhkosti, který člověku neublíží. Pokud by mu ale nedělal dobře, může kdykoli odejít,“ vysvětlila Jana Kosinková, ředitelka Squash centra v Hradci Králové – Třebši, které jako první na východě Čech kryokomoru otevřelo.
Bez následného cvičení by prý terapie byla jen poloviční.
„V kryokomoře se cévy prudce smrsknou, cvičením se zase roztáhnou, při prokrvení se vyplavují endorfiny štěstí a cítíte se pak hrozně dobře,“ dodává Kosinková.
Rychleji se vyplavují i škodlivé produkty metabolismu, hojí se zranění a odstraňují pozůstatky zánětů. Kryoterapie prý zlepšuje regeneraci a výkonnost organismu, pomáhá při revmatických nemocech, artróze, bolestech kloubů, vazů a svalů, lupénce, při zánětlivých onemocněních kůže a chronických onemocněních dýchacího systému. Podporuje léčbu roztroušené sklerózy, deprese, stresu, migrény, únavového syndromu či celulitidy.
Před kryoterapií je třeba vyplnit dotazník a nechat si změřit tlak. Některé nemoci přitom vstup do polaria nedovolují. Je dobré se předem informovat, případně se poradit s lékařem.
