Tři PET láhve s brčálově zelenou vodou a jedna tak průzračná, že lákala k napití. Tak vypadala voda ze čtyř oblíbených koupacích rybníků. I když žádný z nich není oficiálním koupalištěm, každý rok jsou pískovna, Ratmírovský rybník, Polívky i Vajgar obležené milovníky koupání v přírodě. Ve kterém rybníku si musí lidé dávat pozor na sinice? Sedmička je otestovala.
Stačí nabrat vodu do PET láhve a nechat dvacet minut stát na světle. Když se u hladiny udělá zelený kroužek a voda jinak zůstane čirá, jde pravděpodobně o sinice.
Přes noc se nepromíchá
Je pátek před polednem, venku je dusno, schyluje se k bouřce, ale voda je překvapivě velmi teplá. Všechny vzorky jsou nabrané za hodinu.
Voda v Jindřišské pískovně je průzračná a příliš se nezakalí, ani když do ní člověk vstoupí. Stejně vypadá i nabraný vzorek. „Pískovna vznikla odhalením podzemní vody potom, co odtěžili písek. Nepřitéká tam žádný podstatný objem vody s živinami, jako je to u rybníků,“ říká hydrolog Jan Pokorný. Deska, kterou odborníci měří průhlednost vody, by podle něj byla vidět až do jednoho metru. Vysvětlení je jednoduché, může za to velká hloubka.
Ve dne slunce povrch pískovny ohřívá, chladnější voda je těžší a zůstává u dna. V noci je to naopak, vrchní vrstvy vzduch ochlazuje, takže klesají ke dnu, kde se drží živiny. Pokud je voda hlubší než tři, čtyři metry, nestačí se promíchat.
Má příliš živin
Druhý vzorek je z Ratmírovského rybníka. Voda je tam zelená a zakalená. „Přísun živin z povodí je příliš vysoký. Rybníky je nestačí převést do řas, zooplanktonu a ryb,“ objasňuje Jan Pokorný důvod, proč je voda málo průhledná. Zároveň ale upozorňuje, že zelené zbarvení nemusí znamenat, že není vhodná ke koupání.
Pro další vzorek míříme k rybníkům zvaným Polívky. Kdysi odtud Hradečáci čerpali pitnou vodu. Dnes slouží rybářům. Kvůli příkrým břehům a houpačkám na stromech je místo oblíbené hlavně u mladých lidí.
Voda ale ke koupání neláká. Je temná a u břehů se drží nevábná zelená vrstva. V PET láhvích je ze všech testovaných nejzelenější, řasy se drží v celém sloupci a neusadí se.
Pro čtvrtý vzorek míříme k Vajgaru. Ten by měl být podle své pověsti nejhorší. Je totiž posledním rybníkem v soustavě. Teče do něj voda z několika rybníků nad ním.
„Vajgar má přibližně čtyřicet hektarů a průměrnou hloubku jeden a půl až dva metry. Voda je neprůhledná z podobných důvodů jako u Ratmírovského rybníka,“ vysvětluje Pokorný.
Sinice, které způsobují potíže hlavně alergikům, dětem nebo citlivým lidem, mají vzduchový váček v buňkách, a proto se drží u hladiny.
Méně než pět procent
Láhve s vodou zůstaly stát na světle. V žádné z nich nebyl výrazný zelený proužek, který ukazuje na sinice.
Přestože první tři vzorky se zelenou vodou vypadaly odpudivě, nedopadly podle laického testu špatně. „Nikde jsme neobjevili sinice ve větším množství. Bylo jich méně než pět procent,“ komentuje Jan Pokorný. Jeho kolegyně Zdeňka Benedová udělala ještě biologický rozbor vzorků. Ten ukázal jen větší množství netoxické řasy skryněnky.
